She is Vampire?!

Chapter 22

Zayn

Sophie něco hystericky ječí. Cédo dojelo a její řev mě vzbudil. Zní opravdu vyděšeně. Vyletím z pokoje s pomyšlením, že uvnitř jsou lidi od Scoota. Místo toho však ona a ti tři šašci pobíhají po prostoru a něco hledají. „Co tu jančíte?“ „Holly je pryč!“ houkne Niall do vrchu a probíhá dílnou ven. Obrátím se k sobě, natáhnu na sebe tepláky, triko a běžím za ním. Dobíhám ho a pak se rozdělujeme. Prolézáme každou zchátralou budovu, každou možnou i nemožnou schovku, ale je pryč. Sophie se ji pak snaží dovolat, když to konečně vezme, všichni jsme jako na trní a Sophie na ni hystericky ječí. Po chvíli se uklidňuje a mluví s někým jiným. „Je u vampýrů, s Carou… Zůstane tam nějakou dobu.“ Vypadne z ní, když mobil odhodí na pohovku.  Všichni to akceptují, až na mě…
„Pojď jíst.“ Zaklepal Louis a strčil mi hlavu do dveří. „Nemám hlad…“ „Pojď jíst!“ Nemám ani sílu se hádat a nechávám se odtáhnout ke stolu. Je po večeři a společně sedíme na baru a probíráme plány na zítřejší akci. Sophie sedí na kraji a pořád přemýšlí, jestli dát Liamovi vědět.
„Utekla kvůli mně…“ zvednu hlavu. Se Sophií jsme osaměli. Zbytek už šel dávno spát a ticho mezi námi narušovali jen tikající hodiny. „Jak to myslíš?“ „Zařval jsem na ni. Ptala se, jestli je vše v pohodě… Všimla si, že jsem jiný… Soph, jak se k ní mám chovat jako k sestře, když mi to srdce nedovolí?“ „Já nevím Zayne…“ trhne smutně rameny. „Od doby co ji znám, jsem s žádnou nebyl…“ zvedne oči v němém údivu. „No, vlastně… Byl jsi jak dlouho v nemocnici, to je pochopitelný…“ „Ale já po žádný ani netoužil… Když ti něco řeknu, neřekneš to klukům?“ „Ne.“ „Byla v nemocnici. Tu první noc.“ „Cože?“ „Jo, byla tam. Cítil jsem její parfém a… Políbila mě, než odešla. Večer jsem to z ní vytáhl, nechtěla mi to přiznat…“ pousmál jsem se. Soph si povzdechne a natáhne se po flašce vodky. Co bydlíme společně, spotřeba alkoholu značně vzrostla…
„Tobě i to vadí, co?“ „Ne Zayne, to mi nevadí. Jde jen o to, že umírající člověk na rakovinu bude žít plnohodnotnější život, než ona, pokud ji zlomíš srdce.“ „Co když ji ho zlomí někdo jiný?“ „Bude to mít stejné následky… Ona ví, že se nesmí zamilovat naplano. Stejně jako to věděl Liam. Hele, ono to zní uhozeně, ale když ti upír řekne „Miluji Tě“ je to něco jako zaříkadlo z dávných dob. Upíšeš se tomu druhému do konce života. Až to Holly jednou řekne, nebude cesty zpět.“ „Liam ti to říká pořád.“ „Liam se mi upsal.“ Pousměje se.
 „Co se stane, když upír má vztah s člověkem a ten ho podvede, zradí  a opustí?“ „Člověku se nestane víceméně nic, ale upír zemře a člověk, jediné co cítí je, jako když ti srdce vynechá několik úderů.“  Pokrčí rameny. „Takže, jestli to chápu dobře, když bych měl poměr s Holly, ale neřekla by mi nahlas, že mě miluje a já ji opustil, zbyde z ní prázdná schránka, ale pokud mi řekne, že mě miluje a já ji ublížím, tak zemře definitivně?“ „Ano. Její srdce by patřilo jen tobě, na věky věků ale když bys ji ublížil, bylo by to, jako kdybys to srdce rozlomil. Prostě ji pukne… Vztah upíra a člověka je těžký a má spoustu nástrah.“
 „Jaké?“ „Liamovi zuby, kupříkladu. Víš kolikrát mi už rozřízl ret? Když měl implantáty tak pohoda, ale teď, co je nenosí…“ uchechtne se a pokračuje. „Člověk nemůže mít s upírem dítě. Tělo člověka nepřijme upírovi buňky, stejně jako tělo upírky. Jsi potencionální potravou pro něj, sex mezi dvěma tvory je… nebezpečný.“ „V čem?“ „Upír, kluk, zapomíná jakou má sílu, jednou to Liam přehnal a omdlela jsem mu u toho. Stejně jako upíří holka. Když by tě Holly objala při sexu koleny kolem boků, může ti je rozdrtit. Nehty ti rozřežou kůži na hluboké pruhy, zuby dokážou vykousnout maso, když bych seděla na Liamovi, a on chytil moje boky, rozdrtí je pouhým stiskem… Musí být opatrný, může mě u toho zabít.“ Zvedne hlavu, je mírně nachová, stydí se.
„A když to dělá upír s upírem?“ „Tak nic. Síly jsou víceméně vyrovnány, tak můžou i počít dítě.“ „A… Ty ses nechtěla stát upírkou?“ „Chtěla a chci.“ „A Liam to udělá?“ Přikývne a jemně se pousměje. „Jak se vrátí z Monaka. Když z někoho uděláš upíra, musí mít upíra u sebe. Protože při zasvěcení se v tobě perou dvě bytosti. Upír a Vampýr a jen upír tě dokáže udržet na uzdě při lovu, protože začínáš lovit, aby ses to naučil zavčas. Brání ti v zabíjení, učí tě tajům a bojům. Po celý měsíc jsi na tenkém ledu, buď zůstaneš jako upír nebo se staneš vampýrem.“ „Když Holly z něj udělala upíra, tak se o něj taky tak starala?“ Přikývne. „Jak se staneš upírem?“
„Chceš se jím stát?“ zvedne obočí. „Když jo, tak co?“ „Kvůli Holly?“ „Přemýšlím o tom už dlouho. Ona ani Liam mi to však nechcou říct. Prý kdyby mi to Holly řekla, musel bych se jím opravdu stát.“ „V tom ti nelže. Nemůžu ti to říct ani já. Už je pozdě, půjdeme spát.“
„Zayne?“ otáčím se ode dveří. Ona stojí u svých a tváří se zvláštně. Lítost, bolest, strach, nejistota… To vše se ji mísí v tváři. „Vzdát se lidskosti je stav, který je nevratný. Když se staneš Tvorem Noci nikdo z tebe už člověka neudělá. Tohle udělá člověk jen z lásky, z pravé lásky. Protože celý ten první měsíc ty trpíš. Liam mi to popisoval a je to něco hrozného… Jednou mi řekl, že kdyby neumíral, neudělal by to. Ale teď vím, že by neměnil. Holly se pro něj obětovala, sama u toho málem zemřela a pak měla tolik sil, aby ho dokázala vést a udělala z něj pravého upíra. Je zde potřeba obětí, odhodlání a lásky k tomu druhému. Neříkej to naplano…“ zmizí ve dveřích a já tam stojím jako opařený.