She is Vampire?!

Chapter 52

Holly

Vidět jeho vyděšený pohled, smíchaný s nadšením mě děsil a zároveň podivně uklidňoval. Byl to pro něj šok, stejně jako pro mě, jenže se nic už dělat nedalo... Litovat jsem mohla jen jediné věci, a to, že Mike to poznal. Zeptal se, když jsme se ocitli na pár chvil o samotě a já mu to potvrdila. Jeho úsměv, který se mu rozlil ve tváři nenaznačoval nic špatného. Myslela jsem si, naivně, že má radost..

„Holly!" stiskla mě Cara v náručí, když jsem se ukázala na světle. Všude po trávníku ležela nehybná těla. Některá bez hlav, nepochybně za to mohl Niall.
Oplatila jsem ji sevření a pohlédla k Zaynovi. Stále byl rozhozený... Doufala jsem, že jeho nynější rozpoložení ho nebude stát život. Závisel na něm ten můj i maličkého...

Věděl že se na něj dívám. Objevil se mi za zády dřív, než bych řekla „popel." „"Nepochybuj o mně." „Mám strach."„Já taky." Naklonil hlavu na stranu a donutil mě, jej políbit.
„Caro, chci abyste vypadly." „Cože?" Cara se na něj nesouhlasně mračila a i já byla proti. „Vypadněte, co nejrychleji a nejdál. Někam... Najdu si tě." Sklonil se a šeptal, abych ho mohla slyšet jen já. „Nemůžeš tu být. Zbili tě, jsi slabá a čekáš naše dítě. Nedokážu jednat, když tu budeš. Budu tě jen chránit a nic víc... Co když potratíš? To... Nepřežil byl to. Dostaň se s Carou někam pryč. Slibuju, že si tě najdu, i kdybys byla na konci světa." „Nemůžu tě tu nechat!" „Nemůžeš tu zůstat! Caro!"
Harry se pokusil přidat na stranu Cary, chtěl ji tady mít. I když věděl, že by mohla zemřít... „Tak jdi s nimi." „Cože?!" „Běž s nimi! Dáš na ně pozor. My to zvládneme." Otočil se ke zbytku,který tvořil Niall, Luke, Louis a Dorian. Všichni do jednoho kývnuli a dál vyčkávali. „Potřebujete nás!" „Ne Hazz, potřebuju abys ochránil Holly. Rozumíš?" Přitáhl si jej za tričko a něco mu šeptal. Poraženecky svěsil kudrnáč hlavu a kývl. „Kam máme jít?" „Spojte se se Sophií, jak je na tom Liam. A pak se někam schovejte. Najdu si vás."

„Já nechci! Co když se ti něco stane?!" „Nic se mi nestane. Budu v pořádku a až to všechno skončí, budeme žít normální život s miminkem." Pousmál se mi do rtů a Harry s Carou mě násilím od něj odtahovali. Louis s Niallem nám udělali doprovod. Zayn zůstal s Lukem a Dorianem, odtahovali mrtvoly a snažili se vymyslet, jak tohle celé ukončit.
Když mi Niall drtil žebra v sevření a šeptal, že se všichni vrátí v pořádku, nevěřila jsem mu. Jak by tohle celý, mohlo dopadnout dobře... Šance byla pramalá, skoro žádná. Měla jsem pocit, že Zayna i jeho vidím naposledy. Nemluvě o ostatních... Prosila jsem ho, aby se vrátil pro Zayna a násilím jej odtud dostal. Byla jsem ochotná strávit zbytek života na útěku, protože představa jeho smrti mě děsila.Blonďáček se však jen omluvně usmál, podal mě Harrymu a ten mě stáhl dolů za zdí. Snaha se mu vykroutit byla marná.

„Nejsi tam nic platná!" Zavrčel, když jsme se mu vysmekla úplnou náhodou a pokusila se dostat zase nahoru. „Jsem!" „Tvůj život je teď cennější!" Semkla jsem víčka. „Řekl mi to. Zapřísahal mě... Nemůžu ti dovolit se vrátit. Kdyby se ti něco stalo, tak mě zabije." „Harry..." „Musíme odtud. No tak...Já taky nechci, ale Zayn nám vždy velel a já vždy poslechl." Zakončil svůj monolog hlasem, prošpikovaným nesouhlasem a já se přestala bránit.

Poslední pohled na zeď, za kterou byl on a zmizeli jsme.

Cestou nás potkalo několik vampánů. Cara, která se dožadovala vysvětlení, proč Zayn nařídil Harrymu mou ochranu, se chovala jako šílená. S nadhledem prorazila spánek vampánovi dýkou, a přitom se ptala, jestli už vím jméno pro dítě... Jak paradoxní...

„Kam?" Skrčili jsme se ve stínu nějaké firmy, kousek od Piccadilly Circus. Kolem proudil dav zdejších i turistů a tak trochu jsme nezapadali. Dobití, ve špinavém, rozervaném oblečení. Byli jsme až moc na očích a nikdo z nás nevěděl, kolik dalších lidí, kteří nás chtějí mrtvé, tu je.
„Podzemí?" „Myslíš, že to je dobrý nápad?" „Minimálně se tam můžeme převléct a zásoby jídla tam taky budou. Tam se rozhodneme co dál..."Harry nejistě kývl, pochyboval a já se mu nedivila. Mohli tam hlídkovat, mohli být uvnitř... S trochou fištrónu nás tam pozabíjí, než se na něco zmůžeme. Ale, nic lepšího nebylo. Můj byt, či Zaynův nepřipadal v úvahu. Harry bydlel společně s Louisem a ani tam to nešlo. A naše společné bydlení? To jsme mohli rovnou dělat za sebou značky, kde nás můžou najít... V podzemí bylo alespoň to jídlo a čisté oblečení a šance, že tam nás třeba hledat nebudou. Kdo by se chtěl skrývat v prostorech, kde se hromadí mrtvoly, všude je pach rozkládajících se těl. Zaschlé kaluže krve, válející se kusy lidských končetin... Jen to pomyšlení mi zvedalo žaludek.

Harry šel první. Protáhl se dovnitř a hned se vrátil ven. „Je tam... nedýchatelno." Zhluboka se nadechl a otřel si opocené čelo.„Nevím, jestli to vydržíte." Cara se pochybovačně ušklíbla. Hrála si na hrdinku a přitom jsem věděla, že se děsí momentu, až narazíme na tělo jejího táty... Se vztyčenou hlavou se protáhla a následovala Harryho příkladu. Vyrazila ven, jako splašená, a bez skrupulí začala zvracet.