She is Vampire?!

Chapter 35

Zayn

Dveře, které se díky průvanu přivřely, se otevřely s hrůzným zaskřípáním. Prudce se otočím, stojí tam vysoká, rudá osoba. Nejistě přemýšlím, jestli patří k nám nebo ke Scootovi, ale zbraň v jeho ruce ukazuje, že na naší straně opravdu nestojí. „Dole vzpoura a tady také, jen menší." Uchechtne se a natáhne hlaveň. „Scoot bude radostí bez sebe, až mu donesu tvou hlavu." Poznávám ho, je to bratr Azraela. „Chceš mi nahnat strach?" „To ani nemusím. Smrdíš jím na míle daleko. Bojíš se, jen nevím, jestli o sebe nebo o tu děvku. Upírská princezna..." začne se smát, když se uklidní, sjede ji pohledem. „Můj bratr se do ni zakoukal a ona si vybere člověka... Celá její rodina je tvořena ze slabochů! Její otec, co jsem slyšel, nebyl o nic lepší." „Na to, že nás chceš zabít, máš vcelku dlouhý proslov." Držím ji v náručí a nemám odvahu ji položit. Jediný můj pohyb může znamenat, že on vystřelí ale ji teď mám jako živý štít.

„Nemáš kam utéct, není tu ani nikdo, kdo by tě zachránil. A já z tebe strach nemám, jen člověk..." „Opravdu? Jen člověk?" Zaraženě mi hledí na pozměněné špičáky a jizvy na bříškách prstů, které se mi povedou ukázat. „Cože?!" prskne a natáhne ruku s puškou. Míří mi přímo mezi oči, nevím, co mám dělat. V duchu se už smiřuji s koncem, když jemu jiskřivé, rudé oči náhle pohasnou. S pokleslou čelistí sleduji, jak se sune s posledním zachraptěním k zemi. „Přišli jsme o něco?" zazubí se Niall s Louisem. „Co je s ní?!" zmizí jim úšklebek z tváře.

„Dýchá, dýchá! Do prdele, uklidni se!" Stůl jsme přesunuli ke dveřím, mrtvoly obrali o zbraně a Louis zkoušel oživit Holly. „Co ostatní?" Niall mě odvlekl o metr dál a nutí mě být k ní zády. „Liam nás poslal vás najít. Ale vřava utichá. Někdo sem za chvíli přijde!"

„Holly! Zlato! Jak se cítíš?" Louis náhle promluví, o dost jemnějším hlasem, než na který jsem zvyklý. Vyškubnu se Niallovi a padnu na kolena, sjedu k ní na zem. Rozpláče se a vleze mi do náručí. Je slabá, skoro jako hadrová panenka. Drží se mě křečovitě a její slzy mi stékají po hrudi. Zatímco ji konejším, ti dva vyrvali mříže u okna. „Několik metrů vzduchu." Zkusím se ji vymanit, chci se sám podívat, jak náročné to pro ni bude. Ona se však nepouští, je vystrašená a musí se spokojit s objetím Nialla. Otočím se od okna. Nevidím v ní pro tuhle chvíli tu drsnou upírskou holku. Je obyčejná, lidská...

„Zvládneš to!" není to otázka, je to rozkaz. Ustrašeně mi pohlédne do tváře, tak aby ji ti dva neslyšeli, zašeptá, že ne. „Zvládneš to! Jsi můj Little Vampire, pamatuješ?" přikývne. Otřu ji slzy, Louis s Niallem se vyhoupli z okna a šplhají vzhůru. Drží se mezer v cihlách, Louisovi Niall pomáhá. Musím se usmát. Jeho: „Loui to vyleze a nahoře z něj udělám za to upírka, polez." Je vtipné.

„Neudržím se!" chraptí, pruhy kolem krku vystoupily na denním světle ještě víc. Do dveří se v tu chvíli někdo dobývá. Málem leknutím spadne. „Musíš to zvládnout!" „Jdi sám. Utečte. O vás nejde, chtějí mě!" vskočí zpět do místnosti.

Drsněji si ji přitáhnu zpět. „Já tě MILUJU." Zašeptám ji do tváře. „A nedovolím ti, tu zůstat! Kurva Holly! Málem tě ten zmrd zabil, málem jsem tě ztratil! Já už nedovolím, aby ti někdo jakkoliv ublížil! Neumím si představit, že bych měl žít sám, bez tebe!" klika lomcuje a do dveří se zasekne sekera. „Nedokážu žít bez tebe, potřebuju tě! Miluju tě!"  Hladí mě po prostřeleném rameni, stoupne si na špičky a políbí mě. „Miluju tě!" pomůžu ji zpět na okno, jednou rukou se zachytím mezery v cihlách a druhou si ji přitáhnu pod sebe. Dělám ji zeď, o kterou se může v nouzi opřít, je mezi mnou a zdí a je to šíleně těžký. Prsty mi podkluzují, a ačkoliv je lehká, když se o mne sotva po dvou metrech opře, ruka mi sjede a ona mi vyklouzne. Leknutím ani nezapiští. Polknu nadávku a vedle mě dopadne tělo. Niall k ní natáhne ruku a vytáhneme ji na naši úroveň. „Šplhají na střechu!" „Střílej!" vykloní se z okna další hlava. Nad hlavami nám zazní výstřel. Louis leží přes okraj a přesnou střelou prostřelí těm dvěma v okně lebku. Nahoře ji vytáhne a po zádech všichni padneme naznak. „Šikovná holka!" přelezu za ní a ona konečně promluvím svým hlasem.

„Ostatní?" pokrčíme rameny. Co teď? Zmizet a zachránit naše životy nebo je dát všanc? Na naši otázku se objeví odpověď, jen ne z těch, které jsme si kladly. Vstup na střechu, ukrytý pod několika plachtami se rozrazí a kolem je několik osob. Tiše zakleju, tohle není dobrý, ale vůbec. 

Tak co lásky, jak jste si užili Čarodky? Já se vrátila před chvílí... Pár panáčků, cigaretek a ve výsledku jsem jediná střízlivá z těch co šli se mnou - švagr teda jen pil piva, ale ségra bude mít těžkou noc =D a zbytek... No nevím nevím =D - Pokud budu mít zítra čas, tak snad přibude další část, ale nic neslibuji - to se vztahuje i na ostatní příběhy =)