She is Vampire?!

Chapter 33

Hororové prostředí... Zaposlouchám se, nikde ani zašustění. Scoot asi nečekal, že se povede někomu z nás dostat ven. A nebo čekal, a na konci chodby za rohem, číhá tlupa osob. Niall se pokouší dostat ven, i jeho dveře jsou nakřápnuté. Místo toho, abych mu pomohl, rozběhnu se chodbou. Na konci svítí slabé světlo, chodba se dělí, ale ani na jednom konci nezahlédnu nic podezřelého. Vrátím se zpět a až teď mu pomůžu. „Jsi v pořádku?" „Jasně." Hrdinsky se usměje a setře si krev z pořezaných prstů. Do deseti minut jsou všichni venku, i Liam a zbytek. Soph se mu zhroutí do náruče a Harry Caru zuřivě líbá.

„Plán?" zvedne Liam pohled od Soph. „Najít Holly a urychleně vypadnout." Nick s Louisem se rozbíhají na konec chodby. Jsou tam ještě nějaké dveře, všechny však otevřené a v nich nikdo.

Plížíme se spletí chodeb, cestou sem jsem se snažil zapamatovat trasu, stejně jako zbytek, ale i přes naši snahu se několikrát ocitneme ve slepých uličkách. Od momentů, kdy se nám povedlo dostat ven, utekla víc jak hodina. Kupodivu jsme nikoho v patách neměli, ale já uvnitř sebe šílel. Čím déle jsem tady tím víc je Holly v nebezpečí.

Po dalších, úmorných minutách nám světla nad hlavami svítí jasněji. Blížíme se k východu z tohohle bludiště. Krčím se s Liamem u východu a pozorujeme prostor haly. Je prázdná, tedy, ne tak docela. Vrata se otevírají a dovnitř prokluzuje několik rudých osob. „Caro!" posunu se aby se sama mohla podívat. „Dorian!" vydechne úžasem.  Napočítám společně s ním dalších dvacet tvorů. Postupně se krčí za různé stroje, kterých je v hale plno. Dorian se skrčí nám nejblíže. Dorozumívají se gesty a pomalu se blíží ke schodišti, které máme nad hlavou a které je stále prázdné.  Cara jej intenzivně pozoruje a on se po chvilce otočí. Čelist mu poklesne, pak zvedne ruku k pozdravu, ostatním přikáže zůstat na místě a rozběhne se k nám.

„Kde je Holly?!" „Má ji Scoot."  Jen zavrčí a otočí se ke mně. „Jak si to mohl dopustit?!" „Nemohl za to! Nikdo by tomu nezabránil." Zasáhne Liam, očima se mi omlouvá, ale on mi pohnul žlučí. Měl pravdu, jak jsem to mohl dovolit?!

„Zayne!" vyjekne Niall. Uhnu před jeho rukou a rozběhnu se ke schodišti na plechové podlaží. Nikdo nikde, nelíbí se mi to. Tolik štěstí přece mít nemůžeme, ne? Tohle prostě musí být past. Sunu se podél zdi a nevnímám vyděšený pohledy pode mnou. Dorian si myslí, že jsem malej kluk. No dobře, já mu ukážu.

Po pár metrech, kdy podlaží už není tvořeno plechem ale klasickou podlahu slyším hlasy. Scoot mezi nimi není, ale i tak je tam chlapů víc než dost. Zaposlouchám se, třeba prozradí, kde Holly najdu. Je tu dveří víc než dost. A na konci jsou schody...

„Scoot říkal, že si s tou děvkou pak můžeme pohrát." Zasměje se někdo. „A kde je teď, vůbec?" „Ta coura? Nad náma, na konci chodby. Chceš si jít užít?" „Myslel jsem Scoota, ale jo. Dej mi klíč." Z místnosti vyjde chlap, dosahuje mi sotva k ramenům ale je mnohonásobně namakaný. Naštěstí za sebou zavřel dveře. Hovor utichl a jen co on zmizí na schodech, rozběhnu se k nim. Zespodu náhle zazní pořádná mela. Skrčím se ve tmě, z místnosti vyběhli všichni muži a hnali se dolů. Nad hlavou mi projelo dívčí zapištění.

Dveře na konci jsou otevřené a jekot ustal. Z dálky slyším nadávky, kterými ji častuje. Vrazím do dveří, leží na stole, jednou ji rukou ji on drží a druhou si rozepíná kalhoty. „Zmrde!" otočí se a hrábne po pistoli. Prostorem zazní výstřel, mine a než se vzpamatuje, pistol leží u dveří. Začínáme se rvát. „Holubička je přidušená." Zasměje se mi do tváře, když spatří, jak se otáčím po jejím těle. Sotva dýchá a kolem krku má rudé pruhy od škrcení. Zavrčím nadávku a jedním ze šurikenů mu protnu hrdlo. Lapne po dechu a drží se za zranění. Ulehčím mu trápení, pistolí, po které marně natáhl ruku, mu prostřelím hlavu skrz.

„Holly!" zatřesu bezvládným tělem. Její dech se snížil ještě víc, hrudník se už zvedá minimálně. „Holly! Prosím! Tohle ne! Nesmíš mě tu nechat. No tak, prober se." Popleskám ji po tvářích, víčka se ji zachvějí a ona otevře oči. Najde ty moje, pousměje se a... „Holly!" zařvu hystericky.