She is Vampire?!

Chapter 39

„Nic o té sošce nevím. Nechápu, jak funguje. A už není nikdo, kdo by mi to mohl říct..." „Dorian?" „Možná?" S ním v patách proběhnu kolem kuchyně a vrazíme k Dorianovi. Spí a Harry s ním zuřivě zatřese. „Klid! To jsem já!" zaječí, když zírá do hlavně revolveru. Vyškubnu mu zbraň a se zběsilým tlukotem srdce se ho ptám, na toho paskřivce.

„No," ošije se Dorian. „Hazz má pravdu, tvoje moc se vymyká, dá se říci, kontrole. Tedy, odvíjí se to od tvé psychiky. Když jsi vyrovnaná, dokázala bys cokoliv... A ve spojitosti s tou sochou, byla bys nezničitelná. Problém je - " „Co se děje?" vrazil do dveří Zayn s Niallem a Carou. „Holly by možná zvládla dostat Louise zpět." „Cože?!" zařvali všichni a procpali se dovnitř. Dorian si významně odkašle. Ztichnou a posadí se na zem. „Takže, problém je, že nevíme kolik lidí jsi proměnila." „Jak to s tím souvisí?" „Protože ten, co si ho proměnila, na sebe převzal něco z tvých schopností." „Pokud to chápu dobře, tak jsem mu svou krví dala část sebe, tudíž, pokud bych Louise chtěla vrátit zpět, tak k tomu potřebuju i toho proměněného?" „Ano. Všichni tebou proměnění, by museli předat část své krve do Louise, aby ožil." „Kde je jeho tělo?" „Tady." Hlesne Harry tiše. „Co?" „Vrátil jsem se pro něj. Nemohl jsem ho tam nechat." „Kde tady?" „Dole, je tam chladno..." otřesu se ale má pravdu. „Kolik lidí si proměnila. „Tři." Nehraně vytřeští oči. „Asi budu znít jako... Nevím. Ale za tu dobu, co žiješ JEN tři?" „Neměla jsem důvod někomu brát lidskost."

„Liam, Zayn a?" „Niall. Kousla jsem ho zaráz se Zaynem." „Tím se vysvětluje, proč je Zayn tak silný." „Nechápu?" ozve se zmíněný. „Byl jsi druhý zasvěcený, čekalo by se, že Liam bude mnohem silnější jak ty, ale tím, že jste kousli Nialla naráz, sis opět vyměnil s Holly krev. Většinu její krve máš ty, tu upírskou. Ona v sobě lidskou nemá, je to prostě jen rudá tekutina, která se obnovuje a dotváří se upírské buňky." „Proto asi i dokážeš tak tišit hlad po krvi, Niall je jako střela, ty ne." Přidá se i Cara. „Já to ale slíbil." Střelí po mně Zayn pohledem. „To není o síle." „Je to o síle," ozve se zase Dorian. „Slib je něco závažného a musíš mít sílu, abys ho dodržel. Nejde jen o tu fyzickou ale i psychickou."

„Takže, já, Zayn, Niall a Liam můžeme dostat Louise zpět, pokud dostaneme sošku?" „Na navrácení mrtvého mezi živé je ale lhůta." „Jak dlouho?" „Tři dny." „Proč ve všem, musí být krucinál vše, po třech dnech?!" zaskučí Harry. Zdá se to nereálné. Liam v nemocnici, soška neznámo kde.

„Bez tý sošky to nepůjde? Proč? Když ona je... Prostě..." vrtí hlavou Niall. „Ta soška u toho musí být, je součástí rituálu." „Rituálu?" „Návratu života. Všichni se budete muset na Louisově těle vystřídat, každý z vás bude muset kousnout a vyměnit si krev s mrtvým. Ta soška je důležitá pro vás, hlavně. V tomto případě... Krev mrtvoly obsahuje spoustu nebezpečných buněk, buňky, co zabíjí ty upírské. Ta soška je vstřebává jakoby do sebe, sice jde krev do vás, ale neublíží vám." Chytím se za hlavu, nikdy jsem neuvažovala nad tím, jakou mají upíří moc. Jakou já mám moc... Něčí ruce mě chytí kolem boků. Kolem se víří Zaynův parfém. Schovám mu hlavu v hrudi. Stisk zesílí, hlasy kolem utichnou.„Holly?" „Potřebuju chvilku, dejte mi pár minut."

Vytrhnu se Zaynovi a uteču k sobě. S hlavou pod polštářem polykám slzy. Nerozumím tomu, co se děje. Proč se to děje. Proč já. Matrace se prohne, velké ruce mi kloužou po zádech. „Jak? Liam je v nemocnici, sošku má Scoot a kde ten je, nikdo nevíme. Zítřejší půlnocí zmizí šance vrátit Louimu život." Šeptám mu do hrudi, když si mě přitáhne. „Scoota najdu, jdeme s Niallem a Harrym ven. Dorian se spojí s dalšími vampýry a dáme vědět i našim. Tu sošku získáme, uvidíš." „Co mám já dělat?" „Dorian ti tu nechal nějakou nádobku. Víme, že krev Liama je oslabená, a hodně ji ztratil, ale potřebujeme ji. Jdi s Carou do nemocnice, vezmi Liamovi krev. Pak se tu sejdeme." Vrata se za nimi zabouchnou a prostory se ponoří do ticha. „Převlíknu se a půjdeme."

„Chceš jít hlavním vchodem?" uchechtne se Cara, když zastavíme na parkovišti před nemocnicí. „Ne, teď už by nás nepustili." „Zvládneš to? Leží až nahoře." „Jasně." Uculím se a skryji nejistotu. Šplháme po zdivu, nahoře Cara protáhne ruku otevřenou ventilačkou, chvíli tam cosi kutí a okno se poté vyklopí. Proskočíme dovnitř a vejdeme na chodbu. Světla na ni svítí matně, ze sesterny hraje rádio a všude je klid. Posuneme se o několik metrů, je zde jen obrovský prostor, lůžka v něm odděluje od ostatních paraván. Moc osob tu neleží, pípají zde přístroje sem tam se někdo pohne na lůžku. Ať už záměrně nebo je to mimovolný svalový záškub.

Sophie klimbá na židli u lůžka. Liam je přikrytý jen částečně, můžu vidět pahýl, co mu zbyl z levé ruky. Přišel o ni až po loket. Kolem něj vedou hadičky, ale dýchá sám. Brýle, které měl i Zayn jsou jen pojistkou, pro případnou zástavu dechu. Hladím jej po opocené tváři a po té mé, tečou slzy. Cara zatím probouzí Sophii. Jen co se vzpamatuje, objímá mě a pak kontroluje Liama. „Probral se, na pár minut. Pak zas upadl do bezvědomí." Otírá mu suché rty mokrou žíňkou. Cara vysvětluje důvod, naší návštěvy. Všímám si krevního vaku, dávají mu transfuze, jenže dokud nebude mít většinu obnovené krve jako upír, nebude to k ničemu.

„Kousneš ho?" „Ne, teď si vezmu z ruky. Ale pak ho kousnu." „Proč?" „Aby se rychleji uzdravil." Sophie kývne a podrží mi jeho pravé zápěstí. „Je to od člověka?" „Ne, ode mě." Nádobka se pomalu plní a monitor začíná blikat. Krev, kterou mu Sophie dala v transfuzi je z velké části i jeho, tudíž... „Za chvíli začne pípat!" zachraptí Sophie. „Ještě trošku... Caro!" převezme si nádobku, odpočítáváme vteřiny. Na prstech jsem mu rozřízla kůži a natočila jeho hlavu, pro snadnější přístup. „Kousni!" sykne Sophie a Cara neohrabaně zaceluje ránu na zápěstí. Jde to špatně, když si s ním už měním krev. Nicméně, monitor se uklidnil, křivky se upravily, tlak krve se zvedá.

„Povede se to? I když ho Liam nekousne?" ptá se Soph nejistě, když se máme k odchodu. „Dostane jeho krev jako poslední. Pokud se ho povede dostat zpět, měl by reagovat jako já. Prostě jen polykat." Je to jen má domněnka, ale musí být správná. Proč by jinak Dorian chtěl takto přinést jeho krev?