She is Vampire?!

Chapter 65

Holly

„Bude v pořádku, mají pravdu. Nemůžeš nahoru. Můžeš zemřít, přijít o dítě... Pochop je." Vrčela mi Cara do ucha, zatímco jsme se plížili dalšími chodbami a hledali naše spojence. Další chodba byla po dlouhých minutách projitá, za námi se nakupilo několik tvorů. Dostali jsme se opět ke schodišti, kterým jsme měli nahoru a dát se do dalších. Podle jednoho z vampýrů, tam byly ještě tři vstupy, které vedly do zeleně blikajících chodeb.
Šla jsem hned za Carou, která šla první. Vystoupala na horní schod a odkudsi, se k nám donesl řev. Zaynův... „Holly! Ne!!" Vytrhla jsem z jejího sevření a rozběhla se po zvuku.

Zayn stál v kolečku několika vampánů. Na hrudi se mu skvěl krvavý šrám, co vydatně krvácel. Hrdě však pohlížel do očí těch, na které viděl a zkřivil ret. „To je vše, co umíte?" „Zabijeme tě, pak nebude nikdo, kdo bude tu malou couru chránit." „Nikdy, se ji nedotkneš." Uchechtl se pobaveně k tomu, co pronesl onu větu a v ruce se mu zaleskl revolver. Vampán padl naznak, osoby, po jeho bocích, šokovaně sledovali, jak padl a nepohnul se. Z prostřed čela zela díra, kterou se hnala tmavě rudá tekutina. Vzápětí se na něj vrhli a mě někdo prudce strhl zpět, když jsem mu chtěla jít na pomoct.
Narazila jsem do zdi a kolem se prohnala blond hlava.

Jako v transu, jsem sledovala ten nelítostný boj. Po několika dlouhých minutách, padl poslední vampán a Zayn sjel na kolena. Nevyšel z toho zcela v pořádku. K šrámu na hrudi, se přidalo několik krvácivých ran po jeho bocích a břiše.

„Ale, ale... Já věděl, že se tu ukážeš." Ztuhla jsem a otočila se po hlase. Místnost, ve které se Zayn nacházel, byla kruhová, s několika dveřmi. Ty všechny, se teď zabouchly a já vystrašeně couvala za Zaynem. Za mnou stál Scoot, s několika muži v černém. Byli ozbrojeni a pobaveně nás sledovali.

„Co tu děláš?!" Ozvalo se mi nad hlavou zavrčení a Zaynovi paže, se omotali kolem mého těla. Nestačila jsem mu odpovědět, padl výstřel, ale do mě se kulka nezavrtala. Vyděšeně jsem se podívala na Nialla. Skácel se k zemi a lapavě se nadechl. Pak, k mému překvapení, se vytáhl na nohy a beze strachu, se postavil před nás. „Jestli je chceš, musíš zabít prvně mě." „To mi ale problém nedělá." Scoot se pobaveně zasmál a několik hlavní, namířilo na Niallovo tělo.
„Zemřeš, tak jako tak. Je jedno, v jakém pořadí. Na všechny dojde. Předpokládám, že moji muži už zajali zbytek. Copak jste vážně tak tupí? Myslíte, že nepoznám, že se mi po době potulují upíři?" „Dovol mi, abych ti připomněl, že tu jsou i vampýři." Niall se pobaveně uchechtl a narovnal se v ramenou. „Já nevím, proč vy, lidé, z nás děláte jen upíry. Si jako myslíš, že vampýr je obarvenej upír, jen tak z nudy?" Zacukaly mi koutky, ale to bylo asi tak vše. Do mého trička se vsakovala Zaynova krev a on každou chvílí slábl. Rány, na jeho těle, nemohly být jen povrchové.

„Břitký humor, ti život nezachrání." „S tím nepočítám, ale ty počítej s tím, že se nevzdáme bez boje." „Nevidíš, kolik je mých mužů a kolik je vás?" „Jistě. Ale my nikdy nechodíme sami, když bojujeme, za stejnou věc."

Vyděšeně jsem vydechla, ze stropu se spustilo několik osob. „Myslím, že máme přesilu." Niall krátce kývl a strhla se další vřava. Scoot začal prchat, prodíral se davem své, rádoby ochranky a mizel ve dveřích. Ruce Zayna, ze mě sjely a on sebral poslední zbytky sil. „Ne!" Další sevření, obrovských rukou. Harry. Odtahoval mě k jedněm ze dveří, zatímco Zayn zmizel za Scootem, následovaný Niallem. Zbytek těch, co za nás vystavovali svůj život, masakroval členy ochranky.