She is Vampire?!

Chapter 14

Jestli jsem si někdy představovala podzemí Londýna, tak tady všechny moje představy krachly. Bylo to jako obrácený svět. Vše co bylo nahoře, bylo i tady. Div jsem si nevykroutila hlavu. Nicolas mě za ruku vedl k domu, který vévodil všem okolním. Začínala jsem si říkat, že věřím na pohádky a na další takové „fantas magory“ věci.
Před obrovskými dveřmi stáli dva nachově zbarvení vampýři. „Holly?“ pohlédl jeden mým směrem a já na něj jen nechápavě pohlédla. Neměla jsem nejmenší tušení, kdo je, ale bez dalších řečí otevřel dveře a vpustil mě dovnitř. Nicolas mi mávl a zmizel. „Kde je Draco?“ houkl muž za mými zády směrem k mladé vampýrce. „V pracovně.“ Pípla a odběhla. „Pojď.“ Šla jsem po jeho boku a pozorovala jej. Někoho mi připomínal, jen jsem nevěděla koho. Po chvíli mi došlo, že se usmívá.
„Budeš mě pozorovat celou cestu?“ „Možná?“ „Ty si mě nepamatuješ, že?“ „Měla bych?“ Tiše se zasmál. „Jsem Dorian, princezno.“ Pootevřela jsem ústa v údivu. Znala jsem jen jednoho Doriana a to byl bratr otce. „Ty…?“ Přikývl a zastavil před dveřmi z ebenového dřeva. „Tvůj otec, by byl hrdý. Škoda že tě už nikdy neuvidí.“ Zlehka se dotkl hřbetem dlaně mé tváře a pak mě vzal za bradu. „Jsi krásná po matce. Oba by na tebe byli moc pyšní!“ „Co se tam stalo? A proč… Vampýr?“ do očí mi vstoupily slzy. Začínaly se mi vybavovat útržky z dětství. Stejně jako otec, měl černé vlasy a zelené oči. Ostře řezanou tvář, strniště a jeho kůže byla bledá. Teď? Nachově zbarvený, holohlavý, s vampýrskými znaky po tváři. Jeho oči byly nyní sytě rudé a jen malé černé tečky zobrazovaly panenky.
„Vysvětlím ti to, až budeme mít víc času. Přišla jsi za Dracem, ne?“ „Je mi jedno s kým budu mluvit.. Buď on, nebo Cara. Ale teď chci mluvit s tebou!“ přitiskla jsem se mu do náruče a na pár chvil jsem pocítila domov, ten pravý, nefalšovaný. Cítila jsem z něj vůni otce a slyšela v dálce matčin smích. Zaraženě mi omotal ruce kolem těla a pevně stiskl. „Holčičko moje…“ zamumlal mi do vlasů. Dveře se se zaskřípáním otevřeli a v nich stál velitel vampýrů. Zahlédla jsem ho jen periferně ale i tak mi nemohlo ujít, jak dokonale na vampýra vypadá. „Pane,“ zachraptěl vampýr a uklonil hlavu. „Upírka prosí o - “ „Doriane, nač ty formality? Vím kdo to je. Když jsem tě viděl naposledy, bylas maličký mládě. Vyrostlas, do krásy. Pojď dál.“ Já se však Doriana odmítala pustit. Bylo mi jedno, že je vampýr, byla to moje rodina, ta pravá!
„Dorian tě tu pak vyzvedne a doprovodí domů.“ Až po jeho příslibu jsem ho pustila a vešla do pracovny. Byla zařízena z dob dávnověků. Starodávný nábytek udržoval v místnosti jakýsi nádech magie z prastarých dob.

„Takže? Jen mladý nebo naivní upír dorazí k nám.“ „A co zoufalý?“ spojil prsty a zapřel se v křesle. „Co je tak důležité, že žádáš pomoc vampýrů a nechceš Liamovu? Tvůj bratr by nasadil život, pro ten tvůj, ačkoliv, jej vystavil nebezpečí, když tě poslal k Scootovi.“ „Víš to?“ „Vím, že zřídil i jednoho člověka, říkala mi to Cara. Prý si jim nachystala večeři, z té, co se ho pokusila zabít.“ Pousmál se a kolem očí se mu utvořily vrásky. Kdo nevěděl, že není tím za koho se vydává, považoval by jej za stoprocentního člověka.  „Holly, tys nikdy nevraždila, pokud sis nechtěla zachránit krk. Ani jako malá si to nedokázala. Tvoji bratři se učili zabíjet a ty? Učila ses to, ale nechtěla si to praktikovat. Proč teď vraždíš ve velkém? To ti za to stojí láska k smrtelníkovi?“ Poklesla mi čelist. Nepřišla jsem, abych řešila Zayna ale on se o tom evidentně chtěl bavit.
„O to tu nejde…“ zamumlala jsem po pár vteřinách ticha. „Dobře, tak tedy, o co jde?“ „Chci vědět, proč je ta soška, kterou jsme ukradli důležitá, proč jeden ze zlodějů málem zemřel, proč nás chce Scoot a další vyhubit a proč mi to Liam neřekl.“

„Tvůj otec zemřel příliš brzo a tebe unesli jakou malou. Nikdo ti to už nevysvětlí, tak jako by to udělal Dereck ale pokusím se. Dracula vytvořil sošku malého skřeta, ze slitiny, která se nazývá adamantium. Vložil do ni svou veškerou vampýrskou sílu.  Protože od pradávna, nebyli vampýři a upíři. Byli jen upíři, kterým se přezdívalo vampýři, proto vampýrská síla. Nechal ji darem všem svým synům. Ti však postupně umírali až zbyli jen dva. Jeden upír a jeden, pomalu se rodící vampýr. Po dohodě mezi bratry si ji ponechal vampýr. Dlouhá staletí byla v bezpečí a stěhovala se s hlavním vampýrem vždy z místa na místa. Před pár lety se však ztratila. Řady vampýrů narušil člověk a sošku ukradl a ukryl. I když byl poté dopaden, nechtěl nic říct a zemřel. Vampýrstvo se ji pokoušelo nalézt, pak jsme však dostali informaci, že soška má být v Monaku. Bohužel, k té informaci se dostal i Scoot a chtěl ji, aby zabil upíra, který povraždil polovinu jeho rodu a při svém útěku zlikvidoval více jak padesát lidí.“ Srdce mi zběsile tluče. On mluví o mně?! „Pamatuju si tvého otce, tvou rodinou. Pamatuji si časy, kdy naše klany žili v míru a nechtěl jsem dovolit, aby se dcerce mého přítele něco stalo. Spojil jsem s Liamem, byl v šoku a souhlasil, že do Monaka pošle své lidi. Klany pracovali společně ale po nějaké době nám dorazily zprávy, že soška je v Anglii a má ji Scoot.
Liam potřeboval ty nejlepší z nejlepších. Volba padla na zloděje, kteří jsou v tom co dělají dokonalí. Niall Horan, Louis Tomlinson, Harry Styles a jejich šéf Zayn Malik. Pracovali i pro mě, ale to nevěděli, že my, noční tvorové existujeme. Pak jsme potřebovali někoho, kdo se zvládne dostat tam a ven. Liam chtěl jít sám, ale věděl, že jeho chyba by mohla vše ohrozit, proto přemluvil tebe. Věř mi, tu noc jste tam nebyli sami.
Celý pozemek byl přecpán vampýry a upíry a ti měli jediný úkol, pokud se něco stane, stůj co stůj vás musí zachránit. Jeden z nich si pohrál s kamerovým systémem a když tě vynášeli, tvé záběry jako by neexistovali. Bohužel, než se Zayn dostal ven, kamery byly opět v provozu. Tím se dostáváme k tomu, proč z něj Scoot málem vymlátil duši.“ Nedostává se mi dechu, krev mi hučí v uších a srdce má tendence vybuchnout.
„Další otázkou bylo, proč nás chce vyhubit. On neví, že naše rody nejsou jednou velkou šťastnou rodinou. Myslí si, že jsme prostě jen od sebe odlišní barvou kůže ale jinak se nelišíme. Tady jde však o to, že když ses ty narodila, bylo to něco jako dar. Tvůj otec, upír z královského rodu s dlouhou tradicí si vzal ženu, která se z lásky k němu stala sama upírem a ztratila vše, co ji bylo svaté. Narodilo se dítě, které v sobě ukrývá energii, kterou bude šířit po svých potomcích. Nějaký kronikář z dob hradu o tom sepsal listiny a ty se dostali na světlo moderního světa, Scoot je našel a chce tě ze dvou důvodů, pomstít rodinu a když tě zabije, tvá, dá se říci moc, přejde na něj.  A vracíme se zpět k sošce, dokáže totiž rozlišit vampýra a upíra od normálních osob a v tvém případě tě dokáže zničit, doslova a do písmene. Pokud Scoot dostane sošku zpět a chytí tě, nezachrání tě už nikdo. K tomu aby tě totiž zabil ji životně potřebuje. Jinak jsi pro něj nesmrtelná, ani kdyby tě topil, tak jeho rukou nezemřeš.
A poslední otázka, proč ti to Liam neřekl, byl strach o tvůj život. Strach, že se rozhodneš na vlastní pěst Scoota vyhledat a zabít dřív, než to udělá on.“ Mlčky hledím do jeho šedých očí a z těch mých se kutálí slzy.

Vstává a lehce mi slzy setře. „Teď mi pověz ty, ten zloděj, Zayn. Zabilas Scootovi tři lidi během dne, jen kvůli němu. Stojí ti za to?“ Nechápavě na něj pohlédnu a pak kývnu. Skloní se, políbí mě na čelo a pak zašeptá věty, které jsem si nikdy nechtěla říct. „Udělej z něj upíra, jen tak tě bude moct chránit. Je to člověk, ochrání tě před lidmi ale ne před těmi, co chtějí stůj co stůj tvůj život. A nezapomínej,“ donutí mě pohlédnout mu do očí. „Upír nemůže mít dítě s člověkem a nemůžeme s ním mít normální vztah.“ Pohlédne na mou dlaň. „Prsten mé dcery?“ „Ona má můj.“ „Holly, je jedno jak jsou naše klany znepřáteleny, já a Liam se respektujeme a ty tu vždycky najdeš úkryt, pomoct a radu. Rozumíš?“ přikývnu a nechám se obejmout dalším vampýrem. Poté volá Doriana…