She is Vampire?!

Chapter 54

„Můžu mít dotaz? Fakt strašně blbej dotaz, ale..." „Ptej se." „Kolik vlastně Zaynovi je?" Nastane hrobové ticho. Cara se na mě dívá s výrazem, jestli to myslím vážně a Harry se v křeči smíchu škrábe na nohy. „Ne, vážně. Já to fakt nevím. Vím jen to, že je starší než Niall a... Nikdy jsem se na to Zayna nezeptala." „Ta chvíle, kdy ti jde život, sháníš vše, co ti může pomoct přežít a ty se ptáš, kolik je tvýmu borcovi let?" Harry se chechtá dál, Cara se přidává a já, přes to všechno taky.

„Ne, okey. Promiň. Ty to vážně nevíš?" „Nějak... No, ne. Vím jen něco o jeho předchozím životě. To, že byl nájemným vrahem, mi řekl Niall." „Má třiadvacet." Něco zarachotilo. S hrůzou se obracím ke dveřím, které jsme nechali pootevřené. Ale až sem jde slyšet, jak se někdo nebo něco snaží dostat přes ty hlavní. „A je po srandě." V ruce mi přistane revolver, někdo z těch dvou zhasl a Harry mě za ruku táhne ke zdi.
Krčíme se na protější stěně, u polic s náboji a srdce mi zběsile bouchá. První dveře povolily, těžké kroky, přijde mi, že jich je víc, ale nemám čas nad tím uvažovat. Dveře se rozrazí a moje nervy mě zradí. Vypálím dřív, než stihnu přemýšlet.

„Au! Kurva!" Kolena, na kterých dřepím se mi podlomí. Ten hlas... Místnost zalije zelené světlo, s hrůzou se dívám na Zayna. Drží se za rameno, do kterého jsem ho střelila. Za ním se krčí zbytek. „Asi tě už má plný zuby." Uculuje se mu přes rameno Niall. „Zayne!" Jen hekne, když se mu přitisknu do náruče. „Promiň!!"
Konejšivě mě hladí a na něco se ptá Harryho. Nezajímá mě to. Je tady, vypadá v pořádku a když si odmyslím, to rameno, tak snad není zraněný. „Jak...?!" „Nebyl tam... Ale až se vrátí, bude muset vymalovat. Krev je všude." Chechtal se Louis a drtil Harryho s Carou v objetí.

„Zayne..." „To je dobrý. Jen škrábnutí. Ale jestli tě už vážně nebavím, řekni mi to. Nemusíš mě zabít." Sykne a mne si druhé rameno, do kterého jsem ho praštila. Následně ho můžu umačkat. I jeho sevření je silnější, div mě nerozdrtí. „Jak ti je? Co miminko?!" Chraptí mi do rtů, ostatní se zabývají zbraněmi a neřeší nás. „V pořádku. Oba." „Ukaž! Mrknem na to." Bere si ho Luke bokem. Zavazuje mu rameno a já, vyděšená z jejich vpadnutí sem, stojím u dveřím a pohledem skenuji ty hlavní.

Zayn

Hypnotizuje dveře. Je vyděšená a pohled na ni mě ničí. „Holly?" Schová mi tvář do hrudníku. „Víš, co mě strašně děsí?" Vrtím hlavou a pevně ji sevřu v náručí. „Moje změna! Nejsem taková, jaká jsem byla. Chovám se jako člověk! Potřebuju mít někoho za zadkem! Nejsem schopná jednat jako upír..." „Uklidni se! Pořád jsi upír! Jen toho bylo moc. Jsi vyčerpaná... Lásko, slibuju, že až to skončí, tak se vše změní." „Nevěřím v to." „Tak věř mně." Zašeptám ji do rtů. Zoufale mě políbí a pak mě pevně objímá.
„Myslíš to vážně?" Luke sklopí zrak a kývne. Holly se na něj zvědavě dívá a Harry se smutně pousměje. „Je mi to líto." „Mně taky."
„Co se tam stalo?" „Zabili jsme všechny, co nám přišli pod ruku..." „Byl tam i... Mike?" „Buď on, nebo já." Lapne po dechu a k nám přistoupí Luke. „Byl to bratr ale... Zradil, Holly. Nemohl jsem mu dovolit, aby jeho zabil." Luke mi věnoval pohled a váhavě ji pohladil po paži. Několikrát zamrkala, aby zahnala slzy. Pak krátce kývla a na chvíli jej objala.

„Je mi to líto." „Buď on, nebo ty. Volila bych stejně. I kdyby nezradil." Zašeptá a v očích se ji cosi bleskne. Bojovně zvedne hlavu a vmáčkne se mezi Nialla a Louise. O něčem se baví, já si mezitím beru z věcí to, co potřebuji.

„Do nemocnice?" „Všichni?" „Budeme jako pěst na oko." „Nepůjdetam jen jeden..." Překřikují se navzájem. „Půjdu já! A se mnou," Obrátím se k Holly.Má v očích naději a beze slov prosí. „Holly s Niallem. Zbytek serozprostře dole. Chci, abyste byli u každého vstupu z ulice. Střecha... No,předpokládám, že pracovníci špitálu by si všimli, kdyby se jim po ní někdopromenádoval."
„Myslíš, že Liama pustí? Je bez ruky..." „Nechci po něm, aby šel s námi!Chci jen vědět, že tam jsou alespoň oni, v trochu větším bezpečí." Střelímpohledem po Dorianovi a on zmlkne.