She is Vampire?!

Chapter 11

Pomocí trubky od okapu a prasklin v budově se dostanu do pokoje. Tiše se vykradu do koupelny. V odrazu zrcadla vidím, jak mám celou tvář od krve Kate. S úšklebkem ji smývám a pak se vrátím do postele. Dívám se do tmy a na rtech mi sedí jemný úsměv.

Ráno vyskakuji čilá už o půl osmé. Harry spí na rozložené pohovce, chvíli si ho prohlížím. Nelhala jsem, stoprocentně by se vampýrce líbil. Připravuji snídani, Liam vychází něco o osmé a se zíváním se pouští do toastu. „Nějaká čilá, ne?“ „To víš, je pěkný den.“ „Snad vydrží.“ Mrkne a zavře se v koupelně. „Půjdu za Zaynem…“ huhlá s kartáčkem v puse mezi dveřmi. „Můžu s tebou?“ Chvíli mlčí a pak kývne. „Ale no tak, zmizni.“ „Hukni si.“ Postavím se k němu s kartáčkem.

„Payne, můžeme na návštěvu za Malikem?“ pronese Liam, když se z bzučáku ozve hlásek sestřičky. „Jistě.“ Dveře se otevírají a já se hrnu ke dveřím Zaynova pokoje, na poslední chvíli si uvědomím, že vlastně nevím kde Zayn leží. „Kam se hrneš, máš v plánu nakouknout do každých dveří?“ směje se Liama míří k oněm dveřím.
Louis akorát snídá u stolečku, vypadá jako po kocovině. Rudé oči, zmuchlaný obličej, vrabčí hnízdo na hlavě… „Celou noc byl klid. Ale ještě se neprobral. Doktor tu byl před chvílí. Jediné co je těší, je to, že zvládne dýchat už sám. Ty brýle či co, má jen jako pojistku. A doktor říkal, že v deset odchází na ambulance, tak pokud něco chceme, zastihneme ho u něj na inspekčním pokoji.“ Liam mizí za doktorem a Louis nervózně těká po prostoru. „Co je? To se bojíš být se mnou sám?“ „Neblázni. Jen potřebuju na záchod a…“ „A v čem je problém?“ „Nesmím tě tu nechat na samotnou.“ „Lou, padej na ten záchod. Já slibuju že mě během těch pár minut co tu nebudeš nikdo neunese.“ S úsměvem vyletí ze dveří.

„Zdálo se mi, nebo to bylo opravdu,“ zachraptí náhle z lůžka Zayn. Otočím se ode dveří čelem k němu. Hnědé oči slabě září a rty má zkrouceny do náznaku úsměvu. „Že si tu byla v noci?“ „Máš moc bujnou fantazii.“ Přistoupím k posteli. „Bylas tu, vím to.“ „Jen se ti to zdálo.“ Sednu si na kraj postele a mrknu. „Cítil jsem tvou voňavku v noci, tak jasně, jako ji cítím teď. A mám pocit, že jsem cítil ještě něco.“ Před zrudnutím mě zachrání Louis. „Zayne!“ vyjekne a otočí se na chodbu. „Sestřičkóóó, probral se!!“ huláká jako na lesy. „Pane Maliku!“ vrazí do dveří postarší sestřička. „No to je dost. Není nad léčbu láskou, co?“ zamrká a pohled ji sklouzne na mou dlaň v Zaynově. „Eh, jasně.“ Vyskočím z postele a nechám sestřičce prostor k odpojení Zayna od několika hadiček. „Signalizace, zvonit za každé situace, ano?“ „Jasně.“ Zachraptí. „A hodně pij, máš pusu úplně suchou.“ Pomůže mu napít a pak na mě mrkne a zmizí.

Louis ho může umačkat radostí a když se vrátí Liam, opakuje se stejná situace. S ním přichází i doktor a na chvíli nás posílá na chodbu. Za pomoci sestřičky převazuje Zaynovi operační ránu a vytahuje drén. „Až Kate uvidím, tak ji snad zabiju! Kvůli ni jsem přišla o volno.“ Stojíme opřeni o zeď a kolem prochází ošetřovatelka se sanitárkou. „Vůbec nezavolala, prostě nedorazila!“ potlačím uchechtnutí. Jo děvče, ta už nezavolá nikdy nikam.

Když nad tím zpětně váhám, nechala bych ji možná žít, ale to že se pokusila Zayna odpojit jsem nemohla přejít jen tak. Udělala bych to stejné i v momentě, kdy by odpojila i Harryho, kupříkladu.
„Včera se tvářila překvapeně a i zklamaně, když zjistila, že jsem neodešel.“ Zamumle Lou, když ty dvě zmizí ve dveřích sesterny. „Jsem rád, že se o nic nepokusila. Nedivil bych se, kdyby zkusila Zayna odpojit, nebo tak něco.“ Souhlasně kývne Liam hlavou a usměje se na vycházejícího doktora.
„Pan Malik prosí, jestli by mu někdo z vás neskočil pro kávu. Automat je v přízemí, v chodbě nalevo.“ Louis šlape pro kávu a my se vracíme na pokoj.
Zayn se usměje a mrkne, a já… Zrudnu. Nevyjadřuje se však k ničemu, ještě že tak. Kdyby Liam věděl, že jsem byla večer tady, tak mi nepomůže ani svatej. Zatímco Louis Zayna podpírá, a já mu držím kelímek s kávou, Liam volá Soph a Niallovi. Ti dva, i Harry tu jsou do dvaceti minut a Zayn jen heká, každý z nich ho drtí alespoň dvě minuty v objetí.  

Zayn poté odvykládá co se dělo u Buddhy. Jen tiše sedíme po židlích, které kluci přitáhli odněkud a kýváme.
„Proč je ta soška tak zvláštní?“ otočím se k Liamovi. „Nevím.“ „Lžeš.“ „Myslíš?“ Vytáhnu se na nohy a zamířím ke dveřím. „Cara tvrdí, že jsi utvořil dohodou s Dracem.“ Zmizím za dveřmi a vyběhnu z nemocnice. Chci vědět, o co jde a jediná osoba, která mi nebude lhát je právě Cara.