She is Vampire?!

Chapter 26

Zayn

Pamatuji si rty, jazyk i zuby Holly. Zlehka mi olízla tepnu a pak kousla. No na tohle já nemám, na olíznutí… Tvrdě se zakousnu, dívka vykřikne a kolena se ji podlomí. Netušil jsem, jak poznám dobrou a špatnou krev, ale už to vím. Vše co mi hrklo do úst, jsem vyplivl, udělalo se mi zle a ta cuchta omdlela.
Mohl jsem odejít a nechat ji tam vykrvácet, ale něco mi v tom bránilo. Slinami jsem ji zacelil ranky a opřel ji o okraj budovy. Vykradl jsem se zpět. Na konci hlavní uličky jsem zahlédl další holku. Tiše jsem se rozběhl a doběhl ji po pár sekundách. Tentokrát jsem se už na nic neptal. Zacpal jsem ji ústa a odtáhl ji do stínu budovy. Bránila se, kopala a snažila se křičet, jen kousnutí a stejně jako ta předchozí se zlomila v kolenou. Hltavě jsem pil, nevnímal jsem okolí až do chvíle, kdy někdo zakřičel. Hystericky, drásalo to uši a ve mně by se krve nedořezal.

Holly

Hrát si na hrdinku? Vyloučené. „Co chcete?“ „Heleme se… Jak zní nevinně.“ Uchechtne se ten vysoký a mlaskne. „Vampýrka!“ zazní mi za zády. Tam stojí další čtyři muži. „Cože?“ „Smrdíš na sto honů, děvko! Nezapírej!“ Upustím tašku na zem, chci mít volné ruce alespoň pro jakousi obranu. Dala bych cokoliv za Liama nebo Zayna… Kohokoliv.
„Co s ní? Na vampýra je pěkná!“ „Ty Jacku, už si někdy ojel vampýra?“ „Ne.“ Zasměje se ten hromotluk. „Ale není to špatnej nápad. Zabít ji můžeme pak.“ „Jdi do hajzlu.“ Uchechtnu se a snažím se dostat ke zdi. Minimálně záda chci chráněná. „Kočičko, být tebou držím pusu.“ Začne se rozepínat poklopec, stejně jako ti další. Z pásku odepnu shuriken. První, co se zkusil přiblížit padl na znak, nehybný, bez dechu.
„Děvko!“ zahřmí a já pocítím v ústech pachuť vlastní krve. Sjedu na kolena, když zvednu hlavu, kontrolují tomu debilovi pulz, který však nemůžou nahmatat. Vytáhnu se na nohy a rozběhnu se. „Chyťte ji!“ jsem skoro u východu z uličky, když mě silné ruce obejmou. Hystericky zaječím. Je to zbytečné, není tu nikdo, kdo by mi pomohl, je to jen reakce.

„Děvko! Zabilas mi bratra!“ „Zabiju i tebe!“ zkouším se vyškubnout ze sevření. „Ne, za to, si s tebou užiju a pak tě nechám zhebnout!“ Začínám se třást, je blízko, moc blízko. Pokusí se mě políbit, než se však jeho rty stačí dotknout, klesne k zemi.

Zayn

Nechávám holku holkou a je mi fuk, že vykrvácí. Ten jekot jsem poznal. Holly. Vrátím se zpět do hlavní uličky a poslouchám. Zdálky slyším hlasy, vydávám se za nimi. Uprostřed jedné z mnoha bočních uliček stojí tlupa osob, vampánů.
„Děvko! Zabilas mi bratra!“ „Zabiju i tebe!“ „Ne, za to, si s tebou užiju a pak tě nechám zhebnout!“ Donese se k mým uším. Aniž by si mě jeden z nich všiml, dostávám se tomu, co je k východu zády za záda.
Nakloní se, než to však stihne udělat, klesne k zemi. Zlomený vaz je jistou smrtí. „Vampýr!“ zavrčí jeden, co stojí vedle toho, co drží Holly. „Ne, horší. Upír!“ ušklíbnu se. Vyrazí, a pokouší se mi podříznout hrdlo. Výcvik u Draca však měl své výhody. Klesá k zemi do pár minut. Ti zbylí dva se na sebe podívají. Vystartuje ten, co ji držel. Vzápětí je u mě i druhý. Holly leží na zemi, nehýbe se, sotva dýchá.

Pohání mě vztek a strach. Hruď se mi svírá, ne strachem o sebe, ale o ni. Kopem tomu hajzlovi zlomím žebra, klesne na zem a už se nezvedne. Žebra, která se roztříštila, musela propíchnout plíce i srdce. Namodralý padne na zem a ten poslední chce zdrhnout. Dýka, válející se na zemi, se mu zapíchne do zátylku a i on zemře.
„Holly!“ zatřesu s ní. Nereaguje ale dýchá, mělce a sotva slyšitelně. O půl hodiny později jsem s ní u sebe. Kopnutím zabouchnu dveře a odnesu ji do koupelny. Roztáhnu sprcháč a natáhnu se po hlavici. Sice vytopím minimálně sousedy pode mnou, ale to je mi vážně jedno. Studenější vodou ji opláchnu tvář. Zkoušel jsem cestou všechno, mluvení, polibky, třes… Jestli ji voda neprobere, nevím co budu dělat. Zaprská a snaží se oddálit hlavici. „Holly!“ zachraptím a hodím sprchu zpět.

„Co se stalo?“ zašeptá. Zní unaveně, je vyčerpaná. Teprve teď mi došlo, jak myslela, že má většinu mé krve. Její, upírskou jsem měl já. Proto se nedokázala bránit… Mohla tam umřít…

„Odpusť mi.“ Stáhnu ji mokré triko. Uhne očima a slabě zrudne. Vezmu ji do ložnice a tam ji zbavím i džínů. Ze skříně vyhrabu košili. Nechal jsem tu úplné minimum a víc tu nemám. Jen to, nějaké rifle a spodní prádlo. Otočí se zády, rozepne podprsenku a vklouzne do košile. Je ji dlouhá, skoro do půli stehen. Zezadu ji obejmu. Otočí se a pak mě praští. Nechávám ji, má v očích slzy, po druhé ráně se rozpláče a schová mi hlavu hrudě.

Holly

Probrala jsem se až u Zayna v náručí, v nějaké místnosti, kde jsem slyšela z dálky vodu. Pak mi došlo, že jsem v koupelně. Vypadal vystrašeně, ale zároveň i uvolněně. Asi jsem musela být v limbu dlouho. Poslední, co si pamatuju, je to jak mě ten co mě držel, strčil do náruče jinému. Pak nemám okno, ale výkladní skříň.
Teď mu brečím v náručí a pěstí jsem jej několikrát praštila do ramene. Nebránil se, nechal mě vyvztekat a až teď mě zlehka políbil do vlasů. „Hajzle!“ zašeptám v slzách. „Mrzí mě to. Tak moc! Už to nikdy neudělám! Nenechám tě samotnou, nikdy nikde!“ věřím mu. Teď ano. Jeho oči jsou opět hnědé, se slabými okraji rudé barvy. „Ta holka?“ „Žije. Nechutnala mi… Pokud ji neublíží někdo jiný, tak bude v pořádku.“ Kývnu a odtáhnu límeček od krku. „Máš hlad, pořád ho máš, vím to. Tak pij.“ Nabídnu se a on, chvíli váhá a pak mě stáhne do postele. Je na ni jen polštář a tenká deka.

„Nechci.“ Zašeptá. „Nechci ti ubližovat. Bude tě to bolet.“ „Nebude. Nejsi první, kdo ze mě bude pít.“ „Kdo všechno?“ „Liam, jednou bráška a i táta.“ „Táta?“ „Chtěla jsem vědět, co budou ti, ze kterých budu pít cítit.“ Dotknu se jeho tváře. Je na ni slabé strniště, škrábe, ale je to příjemné. „Pij!“ Skloní se. Cítím jeho jazyk, rty… Rukou mi přejede přes stehno a slabě jej stiskne. Kdyby tohle někdo pozoroval, pomyslí si, že chceme dělat jen to jedno. Já se však vzápětí prohnu. Jeho zuby prokously kůži a začíná sát svou i mou krev. Vjedu mu prsty do vlasů, nechávám jej vzít si tolik, kolik chce. Je mi fuk, že mi pak bude zle, hlavně že on zůstane tady a nebude někde lovit a zabíjet.
Odtáhne se, ranky zacelí a zmizí v koupelně. Když se vrátí, sevře mě v náručí a já můžu v klidu usnout.