She is Vampire?!

Chapter 86

Holly

Usnul a já se hrabala z postele. Se strachem, jsem se odtahovala od Zayna a dávala si záležet na tom, abych jej nevzbudila. Tvář měl strnulou, žádný spokojený úsměv... Nejraději bych doktorovi zavolala, že se omlouvám a ruším na poslední chvíli termín, ale...

„Nialle, mám prosbu a je to akutní!" „Holly, co se děje?" „Můžeš pro mě přijet?" „Co se děje?!" „Nic, vše je v pořádku! Ale Zayn mě jaksi nemůže hodit k doktorovi a já na tu kontrolu musím." „Jo, jasně. Není problém. Kde je Zayn?" „Spí..." „Ah, okey. Vyrážím. Akorát jsem na cestě k vám." „Cože?" „Přepadovka, která mi nevyšla." Směje se a já se zavírám v koupelně.

„Na kolikátou tam jsi?" Obočí mu vyjelo do poloviny čela, když se s úsměvem snažil procpat do domu a já ho vystrkovala. „Na dvanáctou." „Děláš si srandu?!" „Vždyť ti rychlá jízda nedělá problém." „S těhotnou jo! Se vysekáme a Zayn mě zabije." „Tak se snaž, abychom se zabili oba." Cosi zamumlal, zavrtěl hlavou a otevřel mi dveře. "Holly... Opovaž se, mi nahodit vnitřek auta. Normálně cesta trvá skoro dvě hodiny, a-" "Čím víc kecáš, tím rychleji běží čas." 

Je pravda, že na to, jak rychlou jízdu jsem si užívala se Zaynem, teď jsem opravdu měla obavy. Se Zaynem jsem se cítila v bezpečí i ve chvíli, kdy řezal ostré zatáčky, ale při jízdě s Niallem, jsem se modlila k samotnému Dráculovi.

„Je ti dobře?" „Výborně." Zlomila jsem se v pase, jen co jsem se dotkla teniskami chodníku. „Ale stihli jsme to." Plácal mě po rameni a nevinně se usmíval. „Jo, jsi báječnej! Jdeš se mnou?" „Musím?" „No... Ne." „Okey, jdu. Ale do ordinace ne." „Až tam, tě nechci." Omotal mi paži kolem ramen a líbnul do vlasů. 

„Chybíte nám..." „Niallerko, Zayn ti o tom něco řekl. Chceme být spolu, jako rodina. My a dítě. Nechceme, aby nám někdo kecal do výchovy a přetahoval se o naše dítě." „No jo..." Tady, naštěstí, konverzace končí.

Při vstupu do čekárny, má smrt v očích, ale ostatní pacientky se rozzáří. Bříško mám víc, než velké a rozjíždí se šeptanda, jak je krásné, když nastávající tatínek přijde sem, se svou ženou.

„Zayn mi vyrve orgány z těla, jestli se tohle dozví." Syká na půl pusy a lituje nejen toho, že sem vlezl, ale i toho, že mi pomohl sundat kabátek a věšel ho na věšák. „Aaawww" Se vzneslo celou čekárnou a na mě padají útoky, co to bude a kdy máme termín...

„Tak co?" Vyskočil na nohy, když jsem vyšla z ordinace. „Vše v pořádku." Opět si další pacientky vyměnily pohledy. „To jsem rád, ségra! Zayn bude spokojený." Dusím smích, chudinka, tímto načal další debatu, jak je rozkošné, že sourozenec se tak stará o mladší sestru. Kriste!
Táhne mě z čekárny a opakuje, že sem už nikdy nevleze, ani až on bude čekat rodinu.

„Snad ještě spí, moc v noci nespal. Nebylo mu dobře." Cesta zpět byla poklidná a bez hazardování životů.
 „Liamovi se nebude líbit, že jste tak daleko od nemocnice. Nechcete se aspoň teď vrátit k nám?" „Ne." „A co je vůbec Zaynovi?" „Nebylo mu dobře, celou noc měl šílenou horečku. Budil se, zase usínal. Pot z něj jen lil..." „Z čeho?" „Nevím. Z ničeho nic. Zayne!" Tvářil se naštvaně, unaveně... 

„Lásko..." Omotal mi ruce kolem těla a sklonil se pro pusu. „Niallere." „Čau. Páni... Ty vypadáš... Hrozně?" „Nevím, nedíval jsem se do zrcadla." Stále mě svírá a když si Niall odskočí, hlasem plným výčitek i vzteku, mi spílá proč jsem mu nenechala vzkaz. Proč jsem ho nevzbudila a proč mě nevezl on.

„Podívej se na sebe, lásko... Vypadáš opravdu hrozně." Promnul si oči a díval se do odrazu zrcadla.
„Pořád hoříš... Lásko, byly to jen sny, rozumíš? Jenom sny." Zoufale si povzdechl a zabořil mi tvář do vlasů.
„Niall tu bude?" „Pozvala jsem ho na kávu." „Ale tys nespala, to jste nemohli jinak stihnout a i tak, musel jet jako prase." „Vyspím se pak. Ale ty se vrať do postele." „Ne, a nebudu se s tebou hádat. Pak se půjdeme vyspat."

„Já myslel, že když nám říkali, že i chlapi můžou prožívat těhotenství, tak je to kec. Ale teď mám pochybnosti." „Jako proč?" „Přibral jsi a to dost." „Niallere, není tlustý!" Otáčela jsem od linky, v zádech jako obvykle, cítila Zaynův pohled.
„Kámo, když se mi cpe těhotná holka v náruči, sní půlku a řekne, že má dost, tak to přece nevyhodím. Problém je, že ona nesní jedno, ale já než ho sním, tak ona si donese něco novýho a pořád dokola." „Hej!" „Vždyť je to pravda." „Já se necpu, my papáme a počkej, až se malé narodí. Já nebudu ta, které velké bříško zůstane." „Takže jsem tlustý?!"

Niall těká pohledem mezi námi, v očích má slzy a jen čekám, kdy vyprskne smíchy.