19/Nečekaný host

54 6 0
                                    

,,A našla sis někoho?" ušklíbne se, šťouchnu do něj a zasmějeme se. ,,Jo. Jmenuje se Rye, je báječný" ,,Snad se o tebe dobře stará" ,,Nejlíp jak nikdo jiný nedokáže" řeknu a vytáhnu si řetízek. ,,To mi dal. Má druhou polovinu" ,,Tak to má u mě bod" mrkne, usměju se pro sebe a schovám si řetízek zase pod tričko. Přijedeme před dům našich rodičů a Erik zaparkuje. Už na nás čekají venku. ,,Konečně doma" hlesnu, usměju se na ten dům ve kterém jsem vyrůstala. ,,Ahoj mami, ahoj tati" pozdravím oba své rodiče, obejmu je a oba se usmějí. ,,Ahoj zlatíčko, ani nevíš jak rádi tě vidíme" usměje se mamka, Erik je obejme taky a odnese mi kufr do mého pokoje. ,,Všechno nám povíš, až si vybalíš jo?" ,,Jasně" usměju se, vyběhnu nahoru a obejmu Erika. ,,Díky" ,,Není zač, pak přijď. Chci tě vzít na poslední trénink. Zítra hrajeme poslední zápas" ,,Dobře" souhlasím mile a začnu si vybalovat.
Zachvilku mi volá Rye. ,,Ahoj Ryei" pozdravím ho, dám si skříně poslední kus oblečení a posadím se na postel. ,,Ahoj. Volám jen abych se zeptal jak s máš?" ,,Dobře, zrovna jsem dovybalila a jak se máš ty?" ,,Skvěle. Tess... můžu přijet za tebou do Dortmundu?" zeptá se mě náhle, musím se usmát a vstát. ,,Jasně, budu ohromně ráda. Kdy přijedeš?" ,,Asi dnes večer. Přijedeš pro mě?" ,,Jasně" přikývnu, sejdu dolů a povídám si s ním a pak se rozloučíme. ,,Takže můžeme vyjet?" ,,Připravena na sto pro" souhlasím a Erik si vezme tašku. ,,Tak večer, přivezu sebou i hosta" usměju se a obejmu je, odejdu za Erikem do auta a odjedeme. ,,Hrozně mi to tu chybělo" ,,Trochu se to tu změnilo" řekne Erik a vylezeme, doprovodí mě k VIP a pak odejde do šatny. Já se otočím ke dveřím a pomalu je otevřu. Je tu nějaká dívka, má delší špinavě blond vlasy a dost mi připomíná Romana Bürkiho. Zpívá si, umí opravdu dobře zpívat. ,,Ahoj" pozdravím ji, otočí na mě hlavu a začervená se. ,,Ahoj" špitne, posadím se k ní a usměju se. ,,Hezky zpíváš" ,,Díky" poděkuje mi, pořád si mě prohlíží a to mě trochu těší. ,,Jsem Tessa a jak se jmenuješ ty?" ,,Mary Smith. Těší mě, nejsi ty z Angels?" zeptá se mě ostýchavě, zasměju se a přikývnu. ,,Jo, ale jak nás můžeš znát?" ,,Erik Durm o tobě pořád mluví. Jsi jeho sestra, že?" ,,Jop na plný čáře lil sis" přikývnu, podívám se na ni a ona vytahuje telefon. ,,Vyfotíš se se mnou?" ,,Jasně, ale nejdřív se tě chci zeptat" začnu, podívá se na mě a já vytáhnu telefon. ,,Připojíš se k naší kapele jako pátá členka? Slyšela jsem tě zpívat a vím, že máš talent a už dlouho hledáme novou členku. Takže mě napadlo jestli bys to nechtěla být ty" řeknu, podívám se na ní a ona vyskočí na nohy. ,,Jasně, že ano" ,,Super dáme selfie" řeknu a vstanu, vyfotíme se spolu několikrát a pak se znovu posadíme. ,,Nejdřív ale chci vědět, co na tebe řeknou holky. Jsme přeci jen kapela a měli bysme se rozhodovat spolu" ,,Dobře. Tak bysme jim měli něco poslat" ,,To jo, máš zítra čas, přesněji asi tak v osm hodin?" zeptám se, Mary si vytáhne telefon a zkontroluje si kalendář. ,,Jo mám čas. Kde se sejdeme?" ,,Dám ti číslo a zavolám ti, bude to tak lepší" ,,Těším se" usměje se, já se podívám na hřiště a zahlédnu Erika povídat si s Romanem Bürkim. ,,Jsi sestra Romana Bürkiho, že jo?" ,,Jo. Jak jsi to poznala?" ,,Připomínáš mi ho v obličeji" vysvětlím, Mary se usměje a vstane. Díváme se na hřiště a povídame si o Londýně. ,,Bude se ti to tam líbit" ,,Moc tam chci, jsem fanynka už dlouho a tohle byl můj splněnej sen" řekne zasněně, zasměji se potěšeně a zamávám na Erika. Oplatí mi to a usměje se. ,,Měla jsem takový sen taky. Ale chtěla jsem hrát, jenže to nevyšlo. Zranila jsem si koleno a už hrát velké zápasy nemůžu. Pak přišla moje kapela, lepší život si nemůžu vybrat. Bude radost tě tam mít" řeknu a podívám se na ni, usmívá se. Je něco jako Brooklyn. Ten se taky pořád usmívá.

Band life???Kde žijí příběhy. Začni objevovat