Rye🐝 Konečně ležíme v posteli, Tess leží u mě, hlavu položenou na mém hrudníku a ještě neusnula. Nemůže spát. Ani se nedivým. Ostatní nějak pomalu usínají, Andy se dívá na Soph a zavírají se mu oči. ,,Ryei?" ozve se Jack ze zdola. ,,Jo?" ,,Máš dost kurážnou holku" řekne, usměji se a přikývnu. ,,Jo. To mám" ,,Já vás slyším" zamumlá Tess, oba se zasmějeme a Tess taky. ,,Jo to my víme" ,,To byl účel" zasměje se Jack, Tess ukáže palec nahoru. ,,Už spěte oba dva. Dnes byl strašný den" ,,Na polovinu ano" ozve se Andy, podívám se na něj a on na mě. ,,Ráno bylo báječné" ,,Andy má pravdu. To nic nemohlo zkazit" souhlasí Mikey, zavzpomínám na včerejší. Bylo to báječné ráno. Vidět Tessin úsměv, vidět že je v pořádku a pak přijde tohle. Měl jsem být s ní. ,,Ryei?" ,,Ano?" zeptám se a podívám se na ni, má moc unavené oči. ,,Nech toho. Moc dobře vím na co myslíš. Nevyčítej si to" ,,Měl jsem jít s tebou" ,,Ne. Mělo to být překvapení, teď už spi" řekne přísně, je roztomilá když se mračí. ,,Dobře. Dobrou noc" ,,Dobrou" usměje se, políbí mě a položí hlavu zpátky na hrudník.
Tess😻 Je něco kolem půlnoci. Všichni už spí, dokonce i Rye. Nemůžu usnout, pořád myslím na to co se stalo. Dneska jsem měla umřít, viděla jsem tu snahu Nickovi v očích. Pomalu vstanu a slezu dolů. Přetáhni si přes sebe Ryovi tepláky, mikinu a Buddy se mi objeví u nohou. Usměji se a pohladím ho. Rozhlédnu se jak všichni spí. Hlavně Mikey, dnes jsem ho ohrozila ohromně moc a nevím jestli si to odpustím. Odejdu ke dveřím a nazuju si boty a vezmu si blok s propiskou. Vyjdu ven. Potřebuju popřemýšlet. Jdu směrem k parku, nakonci parku je docela hezký strom. Není ani zima. Je vidět úplněk a hvězdy. Vylezu na strom a opřu se k kmen. Dívám se na hvězdy a přemýšlím o všem. Co by se dělo, kdyby mě dostal. Dívám se na hvězdy, mám je ohromně moc ráda. Je to vlastně hodně světílek na obloze.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Je tu krásné ticho, jen v dálce jde slyšet auta. Dá se tu skvěle přemýšlet, na místo kde sedím dopadá trochu světla a to se mi docela hodí. Začnu psát. Pobrukuji si možnou melodii, píšu text a dívám se na hvězdy. Je něco kolem půl druhé ráno. Je pořád klidná noc píšu a jsem dost inspirovaná. ,,Co tu děláš?" zeptá se mě náhle Brook, dost se ho leknu a tak se musím chytit. Spadne mi, ale blok. Brook ho chytí i s propiskou a podívá se na mě. ,,Promiň, asi si byla dost zabraná" ,,No ano. Dost mě to inspiruje a navíc nemůžu spát" vysvětlím mu, Brook se usměje a rozhlédne se. ,,To se ti ani nedivím. Já bych taky nespal. Pojď dolů, přinesl jsem kávu. Navíc chci si s tebou promluvit" ,,Jasně" přikývnu a slezu, Brook mi podá zpět blok s propiskou a odejdeme na plácek. Posadíme se na menší mini kopeček a podá mi kávu. ,,Díky" ,,Nemáš zač. Zase jsi psala, že jo?" ,,Jo. Je nádherná noc. Krásný měsíc" usměji se s pohledem na oblohu. ,,Jak se cítíš?" ,,Popravdě?" ,,Ne můžeš mi lhát" řekne sarkasticky, zasmějeme se a skloním hlavu. ,,Já nevím. Docela divně. Včera jsem měla zemřít, cítila jsem to podle toho jak na mě odhodlaně Nick šel. Navíc cítím vinu za to, že jsem ohrozila Mikeyho. Mohlo to skončit špatně" ,,Na to nemysli. Neměla jsi zemřít a už nikdy nic takového neříkej. Máme tě všichni rádi a nechceme o tebe přijít, držíš náš všechny silné. Hlavně holky, když si povídám s Mary tak mluví jak jí pomáháš. I když je jí smutno, ty provedeš něco zábavného a zase se cítí dobře. Pomáháš jim z tohohle místa dělat domov. A nám vlastně taky. Rye je teď mnohem víc zabraný do muziky, snaží se zpívat naplno a od srdce. Není správné, že na tohle myslíš" povzbudí mě, podívám se na něj a přikývnu. ,,Máš pravdu. Děkuju Brooku, děkuju za zlepšení nálady" ,,Nemáš zač. Co jsi napsala?" ,,No mám celou jednu písničku a polovinu druhé. Inspirace je všude kolem nás" řeknu a rozhlédneme se kolem sebe. ,,No jo, ale asi bych z toho nic neposkládal" ušklíbne se, usměji se a podívám se na oblohu. Pak se podívám směrem k kolotoči a jde sem Mary. ,,Co to tu proboha děláte tak brzy ráno?" zeptá se rozespale. ,,Nemohla jsem spát, tak jsem šla sem. Brook za mnou pak přišel. Teď pozorujeme hvězdy. Chceš se přidat?" ,,Proč ne. Stejně už neusnu" pokrčí rameny a posadí se k nám. Mlčky pozorujeme hvězdy a přemýšlíme o svých věcech. Je něco kolem šesti hodin, vracíme se ze snídaně v McDonaldu. ,,Takže Glasgow. Budete spát?" ,,Ne. Teda jen dokud nedopíšu tu druhou písničku" zavrtím hlavu a otevřu dveře. ,,Tess ty jednou padnem na stagy. Mám strach, že se to jednou stane" ,,Mary má pravdu. Měla by sis odpočinout" souhlasí Brook, podívám se na oba své přátele. Vypadají naléhavě a tak přikývnu. ,,Dobře. Máte pravdu. Musím tajy spát, díky za péči" ,,To my děkujeme tobě" zasměje se Brook, odejdeme nahoru a zrovna dveře otevře Andy s Ryem v patách. ,,Dobré ráno" ,,Kde jste byli?" zeptá se Andy vážně, pokrčím rameny a usměji se. ,,No na snídani a přinesli jsme i vám. Andy klid" řekne Mary, já si vezmu klíče a jdu k nám. Potřebuju si vzít všechny věci. ,,Tess můžu si s tebou promluvit?" zeptá se Zarra. Přikývnu a posadíme se u nás na pohovce. ,,Jsi v pořádku?" ,,Jo.. Jen jsem unavená. Nemohla jsem po včerejšku spát, ale cítím se líp" ,,Včera to bylo hrozné, ale přesto se spolu dostaneme. Platí?" zeptá se a nastaví pěst. ,,Jo platí. Teď si musíme sbalit a vyrazit" vyzvu ji, ťuknu si s ní a pak si odejdeme sbalit.
Je něco kolem sedmé hodiny a my si dáváme všechny věci do busu. ,,Buddy" usměju se na naše tour pejska. Já vím, není správného brát sebou ale kam ho dát když jedeme pryč a doma ho nechceme nechat. Zvládne to. Podívá se na mě těma svýma modrýma očkama a to mě zase dostane. ,,Ty jsi tak báječný pejsek" ,,Tak to si ještě neviděla nás dva" zasměje se Mikey a ukáže mi fotku s Ryem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Vy jste taky ohromně roztomilí. Mám dnes dost. Potřebuju se prospat, ale přes tohle. To je tak roztomilé" rozplývám se nad oběma. Rye přijde za mě a objeme mě kolem pasu. Položí mi hlavu na rameno a propleteme si prsty. ,,Jak se cítíš?" ,,Už líp. Díky. A jak ty?" ,,Prospal jsem se. Tys nespala, co?" ,,Ne ani trochu. Proto se prospím v buse, teda snad" řeknu, Rye přikývne a políbí mě na krku. ,,Už na nic nemysli, potřebuješ se dost prospat" ,,Jo. To je pravda" souhlasím, usměji se na Harveyho který přišel a on mi úsměv opětuje.
