Z nepřítele přítelem ✅

Část 85

„To je mi líto, že to takhle dopadlo. Doufám, že potká opravdu jednou muže, který jí tohle neudělá a budou spolu doopravdy šťastní. Přeju jí jen to nejlepší" Musel jsem se napít, protože během vyprávění jsem jen stál a poslouchal Vanessu, jak zajímavě dokázala říkat, co se její sestře stalo.

„Díky Harry, jsi opravdu moc milý" Usmála se Vanessa a dopila svůj punč. Vytvořilo se mezi námi trapné ticho, kdy jsme jen slyšeli mluvit Jessieho a pak následoval smích, který patřil rodičům Vanessy.

„Taky jsem ti koupila něco k Vánocům, vydrž chvíli" Odložila hrnek na linku a odběhla nejspíš do svého pokoje. Celý byt jsem neviděl, jen chodbu za dveřmi, obývák, kuchyň a koupelnu se záchodem. Než jsem prohlédnul celou kuchyň očima, Vanessa přišla s dárkem zabaleným v červeném obalu s vločkami. Nebylo tam nic napsané, asi si pamatovala, že je to pro mě. Srdce mi bušilo jak divoké a neměl jsem sebemenší představu, co by mi mohla Vanessa koupit na Vánoce. Když jsem krabičku otevřel, byla tam tmavě červená kravata, zdobené knoflíčky na rukávy od saka a poukaz do knihkupectví v centru města.

„Páni, to je moc pěkné. Děkuji moc Vanesso" Ani jsem nepřemýšlel o tom, co jsem udělal pak, ale dal jsem jí pusu na tvář. Myslím, že jsme oba byli v ten moment červení až za uši. Nevím, jestli to byl začátek vztahu, ale rozhodně jsem si to přál. Vanessa nevypadala, že by jí vadilo, že jsem jí dal pusu na tvář. Spíš vypadala, že to chtěla udělat i ona, ale nejspíš jsem ji předběhl. Než mohla něco říct, zeptal jsem se na dost divnou otázku.

„Nemohla bys mě prosím vyfotit? Zakládám si Facebook a nemám žádnou svou fotku, kterou bych mohl dát na profil. Tak mě napadlo, jestli bys mě nevyfotila třeba takhle. Přijde mi to jako docela vhodná fotka a navíc tam chci být vidět já. Přijde mi divné dávat si tam třeba fotku nějaké celebrity nebo nějaké zvíře, které třeba ani není moje" Ani jsem nechtěl takhle moc mluvit o jedné fotce, ale byl jsem nervózní a nechtěl jsem vypadat jako debil, že o to Vanessu prosím. Sám bych se nějak normálně nevyfotil a našim jsem o to říkat nechtěl. U Vanessy jsem věděl, že to nebude takový trapas a navíc mi ta atmosféra a všechno kolem přišlo jako dobré místo a chvíle na jednu fotku, kterou jsem pak mohl publikovat jako svou profilovku. Vanessa nadšeně přikývla a já jí podal svůj mobil. Ta si svoje fotky klidně může fotit sama, ani o to nikoho nemusí prosit. Navíc pokud má Facebook, tak má určitě hodně liků a možná i další reakce. Já, pokud budu mít jen jeden like, tak to bude něco. Vanessa mi řekla, jak se mám asi postavit a že se mám usmívat. Opřel jsem se zády o kuchyňskou linku, opřel se dlaněmi o její rohy a usmál se. Vanessa udělala fotky, protože to určitě nebyla jen jedna. Poděkoval jsem jí a oba jsme se podívali na moje první fotky, které jsem měl v mobilu. Vanessa uznala, že mi to sluší všude, ale mě se nejvíc líbila poslední fotka. Neměl jsem tam blbý výraz, neměl jsem zavřené oči a tvářil jsem se docela normálně.

„Chceš se vyfotit i se mnou?" Optala se mě, když jsem se napil punče, který mi po její otázce, málem vyprskl z pusy. Vyfotit se s ní? To bych určitě chtěl! Proč bych měl říct ne?

„J-jasně, proč ne" Vykoktal jsem jako slepice a snažil jsem se tvářit úplně normálně, ale beztak jsem vypadal jako imbecil a tekla mi slina z pusy. Byl jsem rád, že jsem se neviděl. Vanessa odešla do obýváku někomu říct a pak za ní přišel její táta. Vanessa si stoupla vedle mě tak blízko, že mi srdce div nevyletělo z těla. Kdyby mi někdo měřil tepy, měl bych je tak 140 a tlak bych měl tak vysoký, že bych měl snad infarkt. Ovinul jsem pravou ruku kolem pasu Vanessy a ona mi dala ruku kolem ramen. Její táta nás fotil mým mobilem a taky udělal asi pět fotek stejně, jako jeho dcera. Byl to ten nejlepší den v mém životě, všechno bylo v pořádku a cítil jsem se tak dobře, jako snad nikdy předtím. Vanessa a její rodina se se mnou bavila o všem možném, jenom o šikaně nepadlo ani slovo, protože neměli vůbec ponětí o tom, co mi moji spolužáci dělají. Nechtěl jsem o tom zatím s Vanessou mluvit, protože mi přišlo, že je na to ještě čas. Pokud spolu budeme chodit, budu mít dost času jí o tom říct. S Jessiem jsem se taky bavil, na tu jeho nehodu jsem se neptal. Jessie mi o ní řekl sám aniž bych se o tom nějak zmínil. Z jeho popisu mi běhal mráz po zádech, ale bylo na něm vidět, že pokud bych mu řekl, že je mi ho líto, tak by mi nejspíš přejel nohu vozíkem. Jen jsem sklonil hlavu, když mi to dopověděl a oba jsme jen mlčky koukali kolem sebe. Jessie byl pro mě ze začátku jako někdo, na koho bych měl žárlit, ale když jsem zjistil, že to není Vanessy přítel, ani mi jeho přítomnost nepřišla divná. Naopak, zvykl jsem si na to, že u McGregorových občas je a že tam někdy i přespává celý týden. Když jsem od Vanessy odcházel, bylo skoro šest večer, takže jsem tam byl kolem třech hodin. Užil jsem si to a Vanesse jsem asi ještě třikrát poděkoval za dárek. Když jsem přišel domů, naši se zrovna dívali na nějaký film a měli k tomu víno a i nějakou večeři.