Malik vs. Tomlinson

~8~

„Tak povídej, co ta tvoje nová sestřička. Pořád jste na zabití?" „Uzavřeli jsme sázku." „Sázku?" „Týden na to, zničit toho druhého. Kdo prohraje, splní tomu druhému, cokoliv, co bude chtít." „Pomůžu ti s tím." Nakloní se Zayn přes Liama. „Jo? A jak? A proč?" „Nóó, plán nějakej vymyslíme a tvoje přání bude to, aby se mnou šla hvězda na rande." „Zayne, je to skoro moje ségra a víš, co jsem ti o svých ségrách řekl." „Jasně, jenže nejsem pedofil, Fizz je hezká, ale já raději blondýny... A Lottie... Nejsem její typ." „Ještě že tak! A podle toho, co jsem slyšel, tak nejsi ani Nath." „Co jsi slyšel?" „To, jak si druhou chytil o zeď." Uchechtnu se a on se zaksichtí. „Začal jsem blbě no... Nedá se lehce, ale pánové, bude moje!" „Maliku," nakloním se přes Liama a uvězníme ho mezi sebou. „Nebude tvým dalším zářezem, jsi kámoš, ale nedovolím ti, abys ji ojel a pak vyměnil za nějakou štětku. Drž se od ní, nebo dostaneš do držky." „Sorry Tommo, ale zkusím to." Liam mi stiskne zápěstí pravé ruky. Pěst jsem zaťal a mám nutkání, ho zmydlit. Raději teď, než aby se do něj Nath nedej Bože zamilovala a pak kvůli němu brečela. Averze k ní mě už dávno pustila. Ale provokovat se, mě bavilo, ačkoliv jsem byl rozhodnut nechat ji i vyhrát. Ale ne úplně zadarmo...

„Tak ještě jednou, dotkni se ji a garantuju ti, že se nebudu ohlížet na to, že jsme kámoši!" „Není tvůj majetek, když mi to dovolí... mrkne samolibě. „Dost!" zvedne Liam hlas a třída se po nás otočí. „Pánové, nějaký problém?" „Jo!" zvednu se, židle s rachotem spadne a i s taškou vypadnu ze třídy. „Pane Tomlinsone!" zařve profesor, prásknu dveřmi a zmizím na schodišti.

Vydusám až na střechu, jedna akční profesorka s ještě akčnější třídou na ni vytvořili „zahradu." Chodím sem, když potřebuju být sám.

Nath

O přestávce náš Harry seznámil s třídou. Krom představení se na začátku hodiny, které bylo stylem: „Jsme z Irska, já jsem ...., je nám ..." Vesměs jsou všichni fajn, až na partu čtyř holek. No kamarádky asi opravdu nebudeme, nevím, co jim vadí a upřímně mi to je jedno. Pokud nebudou dělat problémy, nebudu je taky dělat.

„Kde je Tommo?" Harry nás vytáhl na chodbu, připojil se k nám jen Liam a Zayn, plus několik osob z jejich třídy. „Vypadl..." trhne Liam rameny. „Ruply mu nervíčky." Dodá Zayn a obejme mě kolem ramen. „Zayne, nechtěj abych udělala to co doma, tady, přede všema." Mrknu na něj a přejdu k Liamovi. Ten se na něj zašklebí a obejme mě. „Proč on může a já ne?" „Protože on je on a ty seš ty." Uchechtnu se a kolečko se rozesměje. Pošle mi pusu a já mu s širokým úsměvem ukážu prostředníček.

Liamova ruka mi náhle sjede na zadek. Nadechuji se, on však prudce zavrtí hlavou. Něco mi strká do kapsy. Zazvoní, rozejdeme se do tříd a cestou vytáhnu to cosi od Liama. Papírek se vzkazem. „Na konci chodby je schodiště, vede až na střechu. Tommo by tam měl být, zajdi za ním. Kdybych tam šel já, tak mě z tý střechy pravděpodobně strčí. X" „Omluv mě." Zamumlu k Niallovi. „Kam jdeš?" „Pak ti to vysvětlím." Zajde nechápavě do třídy a já se rozběhnu chodbou. Mohla bych se na to vybodnout, ale něco mě k tomu nutí.

Z úst mi vyjde výdech plný úžasu. Tak tohle je něco! Tommo sedí na lavičce, ale před tím aby jej někdo viděl z cesty, ho chrání cosi olezlé kolem dřevěného plůtku.
„Je to rebel!" nadskočí a zašklebí se. „Co tu děláš? Máš snad hodinu!" „Chceš se hádat o tom, že OBA máme hodinu?" „Vypadni." Doslova vrčí. „Vážně?" „Táhni!"

Louis

Položí mi ruku na rameno. „Jak chceš Loui, ale až budeš chtít, abych tady pro tebe byla, tak nebudu!" v hlase ji zazní zklamání. Odfrkne si, ruka se stáhne. Otočím se, jde zpátky ke schodům. Objímá si paže, hlavu má sklopenou. Vážně jsem debil. Vytáhnu se na nohy a rozběhnu se k ní. „Nathi, počkej, já - " brečí, po tvářích ji tečou slzy. Vyškubne se mi a jde dál. „Nath!" stoupnu si před ni a obejmu ji kolem pasu. „Nech mě." „Proč plačeš?" „Kvůli tobě ne, nefandi si!" „Jsem debil, vím. Ale... Proč?" Ret se ji zatřese. „Protože než máma odešla, navždy, řekla mi to co ty. „Táhni!" a pak nasedla do auta. Měla odvést bratrova synka do školy, jenže byla na šrot... Vybourala se. Zabila se a život vzala i malému. Švagrová to neunesla.... Měsíc před tím někdo vrazil bratrovi kudlu do zad... Zabila se." Marně jsem vzpomínal, jestli nám mamka řekla něco o Bobbyho ženě a jeho rodině. Ani jsem netušil, že měli bratra. „Pojď sem." Omotám ji ruce kolem těla a pevně obejmu. Vzlyká mi do trička, celá se klepe a kolena se ji po chvilce podlomí. Odnesu ji na lavičku, stulí se mi na hruď, hladím ji ve vlasech a ona se pomalu uklidňuje.

„Už to nikdy neřeknu, slibuju! A vždycky tu pro tebe budu, ano?" otře si tváře a kývne. „Proč si ty odešel ze třídy?" „Zayn mě vyprovokoval... Kdybych tam zůstal, tam mu rozbiju ciferník." „Co udělal?"