Malik vs. Tomlinson

~75~

Ticho se dá krájet. Jako první se objevil táta a za ním Jay. Niall se hnal ze schodů a Lottie se objevila jako poslední.

„Ahoj." Zašeptám do ticha a tak nějak automaticky, hledám Zaynovu náruč, jako jediné bezpečné místo. Přiloží mi dlaně na bříško a opře se mi bradou o hlavu.
 „Páni, tváříte se, jako kdybyste viděli duchy." Zacukají mi koutky a na pár sekund zavřu oči. Když je otevřu, stojí táta přede mnou a úžasle mi přiloží ruku na břicho.

„Ty... Vy... Těhotenství?!" „Nekřič, stalo se. Nejsi rád?" Chopí se Zayn slova a cítím, jak se pobaveně uculuje. „Upřímně? Ani ne." „Tati..." „Nathalie! Máš sotva dvacet! To sis nemohl dávat pozor?!" „Nemohl za to." „Jsi blbá?" „Hey!" „Sklapni, Zayne. On snad za to může!" „Ne, nemůže. Měla jsem antibiotika a ty rozhodily antikoncepci. Byť je to neplánované, tak chtěné dítě!"

Když je i Jay, stejného názoru, do očí se mi derou slzy. Zayn mě konejšivě svírá a já si v duchu říkám, že kdyby mělo malé, americké občanství, tak by vlastně o nic nešlo. Chuť se vrátit domů, roste a tátův tvrdý pohled, se dál zavrtává do mého bříška.

„No neke, vy jste vzhůru?" Zatrylkuje ode dveří pobavený hlas, který může patřit jen jednomu. Smích utne a já se dívám do modrých očí.

„Nathalie?! Zayne?!" „Zdar." Odpoví mu za nás oba Zayn. „To si děláte prdel..." „Je v týhle rodině někdo, kdo nám třeba pogratuluje?!" Zavrčím. Louis má v očích vztek a vtíravý pocit, že chce po Zaynovi skočit, mě nutí k panice. Držím Zayna za zápěstí, dlaně má stále položené na bříšku ale to, jak se celý napjal a svaly mu po těle ztuhly, mi nemohlo ujít. Je ochotný, se klidně rvát, pokud Louise udělá nebo řekne něco, co nebude vůbec vhodné.

„K čemu? Že sis zkazila život? Školu nemáš hotovu, práce taky žádná sláva... Vážně si myslíš, že tři lidi uživí plat tatéra?!" „Viděls, jak bydlíme. Zjevně plat tatéra stačí na luxusní byt, a postarání se o dalšího človíčka, není problém." Zayn potlačuje v hlasu agresi a oplácí tátovi tvrdý pohled.

„Uvědomuješ si, co všechno dítě potřebuje?" „Jo, vzhledem k tomu, že už jsme byli pro maličké nakupovat, tak jo. Není to levné, ale je to potřebné. A na takový věci, se peníze vždycky najdou." „Aha, takže tvůj plat stačí na nájem, energie, na nákupy pro mimino, oblečení, stravu...?" „Jo, stačí. Ale vzhledem k tomu, jak se k téhle situaci stavíte, nemusí vás můj plat víc zajímat. Kdybychom se měli špatně, tak to vypadá jinak." Tisknu zuby k sobě, div jimi neskřípu.
Rozebírají naši finanční situaci, která sice chvilkama nebyla snadná, ale jak řekl Zayn, na to, co bylo potřebné, se vždy peníze našly. Nemluvě o tom, že on sám omezil kouření, protože to, lezlo do peněz šíleným způsobem. Takže i tady, se ušetřilo. A jeho plat, byl na poměry co v ostatních studiích panovaly, hodně vysoký.
Byl žádaný a pomalu se mu v hlavě rodil plán, že si otevře svoje vlastní studio. Jeho kresby a preciznost, mu zvyšovaly klientelu a jeho zákazníci jej doporučovali dalším...

A krom tohoto, kdy se mi tohle téma nelíbilo, Louis mně dál propaloval pohledem. Znovu jsem na něj pohlédla. Semkl rty do tenké čárky a stočil Zaynovu pozornost na sebe.

„Ani ve snu by mě nenapadlo, že mi přebereš holku a pak ji uděláš dětsko. Páni, podcenil jsem tě. Čekal jsem, že ji za pár týdnů pošleš k šípku." „Louisi!" Okřikne ho Fizz. Ta jediná, stojí na naší straně, byť nic nepoví. Čekám, kdy se ozve Niall. Kdy mě bude bránit... Ale on jen mlčí a zoufale si hryže ret.

„Myslel jsem, že teď jsi spokojený. Co jsem slyšel, tak jsi s El a klape vám to." „Jo, já si nestěžuju. Mám holku, co mě miluje a nevymění mě za ubožáka." „Ubožáka?" „Louisi! Nech toho! Není to tak dávno, co jsi říkal, že bys mu měl poděkovat!" Díky Fizz, ale právě jsi ho proti sobě poštvala. „Sklapni! Do toho ti nic není. A jo, ubožák." „Jako v čem? Že mám koule na to, abych se čelem postavil k zodpovědnosti, co mě teď čeká? Nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby teď byla El těhotná, tak ji řekneš „pápá" a jsi pryč." Sevřu mu záěpstí. Chci, aby mlčel, chci odtud...

„Nejsem debil, abych udělal dětsko mladé holce a zkazil ji život." V duchu si přepočítám, že jeho čekala Jay ještě mladší. „Nevím, jestli chtěné dítě je synonymem, ke zkaženému životu. Kor, když oba to malé chceme. A já jsem schopný, se o oba postarat." „Takže se z tebe stal chlap?" „Větší jak ty? Rozhodně." Zachytím Zayna na poslední chvíli a Niall se vrhl k Louisovi. Drží ho za tričko, přiraženého ke zdi. „Ani na to nemysli! Dostal ses přes to, pamatuješ?!"

Přestávám je vnímat a obrátím se k Zaynovi. „Chci pryč." „Jo, já taky." Obejmeme Fizz a dvojčátka. Mrzí mě, jak se k nám staví Lottie, nemluvě o Niallovi a táta... Jay vem čert, ale od něj, jsem čekala něco jiného.