Malik vs. Tomlinson

~16~

Harry uklízel svinčík po bráchovi a já spěchala dolů. Nějak jsem se nemohla zbavit dojmu, že El dole trpí. Nemýlila jsem se. Zayn se plazil po Liamovi a snažil se na ni dosáhnout. „Tak mi řekni, proč jsem podle tebe ta největší kurva na škole. Máš důkazy, že píchám s každou?!" za těch několik minut se rapidně zhoršil. "Nathalie! Ty mi dát nechceš a ona si myslí, že píchám s každou, tím pádem i s tebou. Napravíme to?! Aby měla proč si to myslet." „Dostaň ho domů. Dalšího ožralu tu nechci." „Jo, kde je Hazz?" Ignorovala jsem Zaynovu poznámku a doufala, že bude mít pěknou kocovinu. „Už jdu. Nath, Niallerovi vyřiď, že pevně doufám, že i on bude jednou uklízet moje zvratky." „Se uvidíme ve škole, ne? Minimálně my." Věnoval Liam El smutný a omluvný pohled. Zayn si stále cosi remcal a propaloval ji pohledem. „Jo. A díky." Kluci se Zaynem uprostřed opustili zahradu. „Co ti říkal?"

„Pořád dokola se ptal, co mi na něm vadí. Já s ním problém nemám, to on se mnou... Alkohol je hrozná svině, rozvazuje lidem moc jazyky. Vypadá to, jakoby se on se mnou snažil běžně mluvit a já ho posílala do háje a přitom... Na začátku roku jsem do něj omylem vrazila, seřval mě na celou chodbu. Slyšeli to úplně všichni a to jen proto, že mu při tom nárazu vypadli z ruky klíče." „Zayn se chová jako debil, to řeknu klidně i jemu. Ale já ho měla možnost i poznat jen mezi čtyřma očima. Není tak hrozný... Je milej a umí být hodnej. Jen... Snaží se udržet si masku „Bad Boye." „No tak dnes se mu to teda povedlo." Ušklíbla se El a sama se měla k odchodu. „Nechceš doprovodit? Nebo můžu říct tátovi, ať tě hodí." „Ne, to je dobrý. A... No... Děkuju." „Za co?" „Za dnešek. Bylo to fajn, i přes to všechno. Budeš zítra zase sedět se mnou?" Přišla mi jako malá prvňačka na základce, co se ujišťuje kamarádstvím. „Jasně."

„Až se vzbudí, dostanou kartáč, oba dva. Zítra škola a oni... Ne Nathalie, neomlouvá je ani to s Lottie." Tata remcal po celou dobu, kdy jsem chystala prckům večeři. Nakonec jsem utekla k sobě a nechala jej, aby je sám uložil.

Osprchovala se, zkontrolovala ty dva ožralce a vlezla do postele. Než padlo deset hodin, nevěděla jsem o světě.

Začínala jsem se probouzet. Něčí ruce mapovali moje tělo a rty zlehka líbaly můj krk. „Louisi?!" vydechla jsem. „Copak?" „Fuj, ty si zase pil?!" Zachichotal se a kývl. „Měl jsem strašnou chuť na vodku a teď mám chuť na tebe!" „Loui! Nechej toho!" vyškubla jsem se mu a utekla z postele. „Taky to chceš." Culil se a sundával si triko. „Je hluboká noc, všichni spí..." přibližoval se, začínala jsem si připadat jako kořist po které jde predátor. Přitiskl mě na zeď a přisál se mi na krk. Když se odtáhl, místo bolestivě pulzovalo.

„Prosím! Já nechci!" „Strašně to chci. Tebe chci. Nathalieee." Zaúpěl mi do ucha. „Jsi opilí!" „Na sex jsem dost střízlivý!" Nevím jak, ale najednou jsem byla omotaná kolem jeho boků. Šeptal mi do ucha nadržené kecy a nezapomínal do něj něžně kousat. „Nathalie, Nathi... Potřebuju to!" „Nech mě! Jsi opilí, nebudu s tebou spát." „Budu něžný. Bude se ti to líbit." „Ne! Přestaň, budu křičet." „Slastí..." zavrněl a procpal mi jazyk do úst. Cítila jsem z něj alkohol a cigarety. „Cítíš to? Jak moc na mě působíš?!" Jak bych TO nemohla necítit?! Bála jsem se jen pohnout, aby nedostal nějakou planou naději. „Loui prosím. Teď ne. Ne tak..." „Tak? Jak tak?" „Jsi opilí. Nevíš co děláš, a já s tebou nechci spát! Loui! Dnes ne, prosím! Nechci to, slyšíš? Nechci!" Něco nesouhlasně zavrčel. „Pojď spát. Hm?" Povedlo se mi ho dostat do jeho pokoje. Položil se a znovu to zkusil. S jeho dlaní přes pusu jsem se marně snažila oddělat jeho nenechavou ruku. Začaly mi téct slzy, byl skoro až děsivý. Rukou jsem srazila lampičku, s třísknutím dopadla na parkety a rozbila se.

„Loui?" Hlas Lottie se ozval do pár sekund. Louis ztuhl a s rudýma očima se otočil ke dveřím. Stála v nich a celá se třásla. Utekla jsem mu a ji odvedla s sebou.

„Co to bylo?" klepala se stejně jako já.