Malik vs. Tomlinson

~67~

Louis

„Malik se na školu vybodl?" Nedalo mi to. Musel jsem se zeptat. Týden jsem toho hajzla neviděl, ve škole nebyl a nikdo se o něm ani slovem nezmínil. Liam se na mě natočil a s nic neříkajícím výrazem, povytáhl obočí. „Ty to nevíš?" „Jako co? Je mrtvej?" Ušklíbl jsem se a vysloužil si kritický pohled. „Jsi fakt vůl, Tommo. Tohle bylo dost hnusné. Změnil ses... Jo a mimochodem, ne, žije. Odstěhoval se z Anglie." „Co? Kam?" „Prostě pryč." „Prostě pryč..." Zopakoval jsem jeho slova a div nevyrazil dveře, když jsem se hnal do třídy El.
Místo, vedle Nialla bylo prázdné. Tedy, ne tak docela. Seděl tam Harry. Hledal jsem očima Nathalii a místo toho se mi do zorného pole dostala El. Vytáhla se na špičky a vtiskla mi pusu na tvář. „Ahoj." „Ahoj." Děje se něco?"

„Ne, proč?" Chvíli jsem s ní byl a pak využil momentu, kdy ji Kate odtahovala na toalety.

„Zdar." „Čau." Harry pozdravil, Niall cosi broukl a nestál jsem mu ani za to, aby mi věnoval pohled. „Malik se prý odstěhoval. Proč jsi mi nic neřekl?" Slova patřila Harrymu. Počastoval mě udiveným pohledem a trhl ramenem. „Proč bych měl? Je to jeho soukromí." „A Nathalie?" „Proč se o ni staráš?" Konečně se na mě Niall podíval.

Co jsem věděl od Lottie, byli spolu. Sice mezi nimi bylo pořád napětí, ale doufali, že časem vymizí. On a Bobby zatím zůstávali na hotelu. Já stále bydlel u El a domů se nehnal.

„Není ve škole, tak mě tak napadlo, jestli neodjela s Malikem." „Jo, odjela. Ještě něco chceš vědět?" „Počkej, to myslíš vážně?" Šok ani překvapení, jsem nedokázal zamaskovat. Na hrudi mě podivně bodlo... Přece... Přece není tak hloupá. Vztah se Zaynem nemá pro ni budoucnost. Jen ji ublíží.
„Jo, myslím. Odstěhovali se společně a daří se jim." „Kam se odstěhovali?" „Do toho ti nic není." „Nialle... Proč to nesmím vědět?" „A proč bys to měl vědět? Uhodit holku je slabota, o to větší, když je to tvoje holka, co tě sice zradila, ale vrazit ji..." Uchechtne se a vytáhne se na nohy. Harry si stoupá taky a preventivně jej chytá za rameno.
„No a fakt, žes ji chtěl znásilnit... Nedokážu ani pomyslet na to, co by se tam stalo, kdyby se tam Zayn neobjevil. Jo, taky jsem byl naštvaný, že tě dokázala podvést, po tom všem... Ale teď, s klidným srdcem můžu říct, že vztah se Zaynem je pro ni přínosnější, než byl s tebou."

Jsme v sobě. Bouchlo to ve mně... Jeho povýšený výraz, a přiznání, že je pořád na straně toho hňupa...

Zazmítal jsem se v něčím sevření. Payno... Nialla držel Harry. Ten, na rozdíl ode mě, se přestal zmítat a požádal Harryho, ať ho pustí. Moje snaha vyšla vniveč. Liam moc dobře věděl, že bych po něm jinak skočil.
O deset minut později, jsem seděl v ředitelně, Niall vedle a za dalších dvacet, se ukázala máma i Bobby.
Nás poslal ředitel za dveře, po pár minutách, se k nám přidala máma a Bobby, a jak já, tak Niall, jsme byli násilím dovlečení domů.

„Ty ses rval málo, v poslední době, že?!" Opět kus masa na tváři, Niall, si čelist jen ledoval. Trhám rameny a nezaujatě se dívám na ledničku. Mamku tím vytáčím a Bobby soptí. Dostanu záhlavec, druhý i Niall, asi aby se neřeklo. Jenže on, to na rozdíl ode mě, bere v naprostém klidu. Se stoickým klidem oznámí, proč vlastně celá rvačka vznikla, a teď propalují pohledem jen mě.

„Mohli jste mi to říct. Nedošlo by k tomu." „Aha, takže za to můžeme vlastně my?!" „Proč bychom ti to říkali?" „Protože to byla moje holka! Co mě podvedla! Třeba proto!" „Pochop Loui, že se stalo, co jsem předvídal a byť mě mrzí, že tě podvedla se Zaynem a že to vůbec dokázala udělat, život jde dál. Ona ti tím taky dává možnost, žít jinak. Utekla před tebou, protože ona by se sem nevrátila a věděla, že ty sem taky nepůjdeš." „Takže z milosti utekla, kamsi, s tím volem. Fakt ohleduplný!"

„Nechodíš náhodou s El?" Houkl za mnou Niall, když jsem vybíhal schody do svého pokoje.

Utekla asi hodina, nevím, možná kratší doba... Mamka mi klepala na dveře a já šel potupně odemknout. Její prosebný hlas mě k tomu doslova přinutil. Položil jsem se zpět do postele a ona si ke mně sedla. Hladila mě ve vlasech a smutně se usmívala.

„Ber to tak, že je to lepší. Ty se můžeš vrátit sem a nebudeš se tak moc trápit, než kdyby byla tady." „Hm..." „Jak to máš s tou El? Niall říkal, že to vypadá, že s ní chodíš." „Jak to máš ty s Bobbym? Přijde mi dost na hlavu, že on se vzdal tohohle baráku a žije na hotelu, zatímco ty tady." „Dost jsme se pohádali... Já byla na tvé straně on na její, s čímž jsme museli počítat. Ale vyříkali jsme si to a nechceme se tím zaobírat. Bobby, Zayna poznal a ví, že se o Nathalii bát nemusí. Ať se ti to líbí, nebo ne, ale ten vztah se Zaynem ji asi opravdu vyhovuje. Proto je asi tak v klidu... Kdyby žila Nath tady, asi by to bylo horší." „Takže se Bobby vrátí?" „Vrátil se včera. Jen Niall odmítá. On ještě zůstává v hotelu. Ale taky se vrátí, má tu Lottie."

„Kam se odstěhovala?" „Do New Yorku." „Dálka..." „Bude to lepší." „Víš, ona měla pravdu. Já fakt nebyl dobrej přítel a mrzí mě to. Teď zpětně... Kdybych se choval jinak, nebo kdyby se Zayn nechoval jako pako, když se přistěhovala... Ona by byla od začátku s ním a já s El. Nebo by byla se mnou a byla by moje pořád..." „Kdyby chyby." „No jo... Chyby..." „A jak to máš teď s tou El?" „Spíme spolu, líbáme se... Ale vztah to není. Jen utápění žalu na těle toho druhýho. Myslím, že Zaynovi neodpustila a že ji to pořád bolí." „A nemyslíš, že by bylo lepší, zjistit co cítí? Třeba ji Zayn už nezajímá a chce tebe." „Myslíš?" „Jdi za ní a zítra ji sem vem na oběd. Pak ti řeknu." Se smíchem se s ní loučím, Niall na půl pusy zahučí cosi jako pozdrav.

„Loui!" Hekl jsem překvapením a omotal ji ruce kolem těla. Skočila mi do náruče hned, co mi otevřela. „Copak?" „Musels ses s ním rvát?!" Praštila mě do ramene a pak znovu objala. „Ruplo mi v hlavě, zkrat... Ale už je to dobrý. Je to vyřešený. Všechno je tak, tak já má být. Tedy, skoro všechno." Přitáhl jsem si ji pevněji do náruče a jemně ji hryzl do rtu.