Malik vs. Tomlinson

~31~

Nathalie

„Nevím, kdo bude mít větší chuť nás pak ale zabít...?" Zvedne Liam pochybovačně obočí. „Myslíš, že se Zayn naštve?" „Spíš ho tím jen rozhodíme... Sice asi tuší že na něj nachystáš nějaký překvapení, ale nevím no..." „Hele... O nic nejde. Prostě..." „Prostě budeme dělat jaká to nebude párty, pak je naženeš někam do kouta a postupně vypadneme..." Ušklíbne se a napálí si další cigaretu. „Můžem něco podniknout společně. Kam půjdeš ty?" „Nebudu vám křenit." „Nekřenil bys." „Jo, jasně... Nemusím se dívat, jak si s Louisem kontrolujete mandle." „Proč ty vlastně nikoho nemáš?" „Protože... No prostě proto." „Jsi gay?" „Miluju tvou upřímnost! Ne, nejsem, cvoku." „Tak proč? Kdybych nebyla s Louim, tak bych o tobě možná uvažovala..." Vyprskneme smíchy.
 „Budeš mlčet?" „Jasně! Tak proč?" „Snažím se sbalit Gemmu, už asi půl roku. Marně..." „Vadí ji, že jsi mladší?" „Já nevím. Párkrát jsme se potkali někde v klubu, nebo u Harryho doma. Nějaký tanečky proběhly, sem tam pusa.. Ale tím to hasne." „Tak holt zamkneme Zayna s El v ložnici tvých rodičů a tebe s Gemmou ve tvém pokoji." „Ty jsi taky se vším hned hotová, co?" „Jasně! Hele, dal jsi ji to najevo? Třeba si jen myslí, žes to bral jako úlet." „Nevím, neřeš to. Vyřešíme prvně Zayna..." Trhnu rameny, ale hlavou mi to šrotuje.

Netrpělivě čekám o hodinu později před školou holek. Lottie je poněkud pobledlejší, za ní vychází ona šikanatérka. „Tomlinsonová!" „Ano?" Zvednu se z lavičky. Holčina zmlkne a stáhne se. „Ahoj!" Drtí mě Lottie v objetí, Fizz ji zdárně sekunduje. „Jdeme na kafe! Musíme něco probrat." „Zayn a El?" „A Payno s Gemmou." „To si děláš...!?" „Ne."

Na stolečku voní káva a my promýšlíme, co udělat v sobotu. Holky jsou doslova vydřené z toho, že Liam je zabouchnutý do Gemmy a pořád tomu nechtějí uvěřit. „ Tak postupně! Prvně Zayn a El." Debatujeme asi dvě hodiny, když už jsme tam nějak domluvené, jak to proběhne, zvedáme se k odchodu domů.
Cestou mi volá El, jestli se nemůže k večeru zastavit. Souhlasím a jsem zvědavá, s čím přijde.
Rodiče v práci, dvojčata u sebe kramaří a po obyváku se válí klučičí těla, mezi nimi kupodivu i Zayn. Liam mě skenuje pohledem, holky se potutelně culí a mám chuť je vyliskat.

„Přestaňte se tak culit!" „Proč?" „Protože ještě teď cítím Liamův pohled v zádech!" Děláme si kávu a na šíji mě nepříjemně studí. „Neboj, bude zírat jinam." Někdo zvoní a Lottie odbíhá. „El?" „Možná?" Odpoví mi Fizz otázkou a sáčkuje se na pohovku mezi Nialla a Harryho. Pomrkává po Liamovi, ten mi věnuje vražedný pohled a pak mi zaskočí. Mezi dveřmi se ukáže Gemma. Liam zbledne, vytřeští na mě oči a rozhodí ruce do prázdna. Vrtím hlavou, že nemám nejmenší tušení o co jde.

„Ahoj! Můžu se přidat? Psala mi Lottie..." „Jo, jasně!" Poněkud přiškrceným hlasem se dotazuji, zda chce kávu. „Můžeš na slovíčko?" Liam se na ni usměje, Lottie propíchne očima a tahá mě do patra.
„Co mu je?" „Co já vím... Jsou spolu dnes jedna ruka. Pořád něco řeší, nevšiml sis?" Louisův škodolibý hlásek se nese až za námi, zaslechnu ještě kousek peprné odpovědi Zayna a dveře od pokoje Fizz za námi bouchnou.
„Co tady dělá?!" „Co já vím! Jen jsem řekla holkám -" „Já tě zabiju! Slíbilas, že to nepovíš!" „Uklidni se! Třeba ti pomůžeme a když ne, tak zabij jako první Lottie. Ta to celý spráskala." „Zabiju vás zaráz." Ušklíbne se a vracíme se zpět.
„Dobrý, seď..." Mávne nad Gemm rukou, když jej chce pustit zpět do křesla. Bolestivě jej loktem šťouchnu do žeber. „Tak tímhle bys nesbalil ani-" „Ještě slovo a nepřej si mě." Zachrčí mi do ucha na půl pusy. Odfrknu si a uraženě si jdu uvařit kávu. Tu mou daly holky Gemm.

„Co se tváříš napučeně? A něco mi máš vysvětlit." Omotají se kolem mě čísi potetované ruce. „Říct to i tobě, tak si můžu jít na zahradu vykopat hrobeček... A co se týče té pařby. Večer ti to řeknu." „Večer bychom mohli dělat něco jiného, než mluvit." „Nadrženče..." Mumlu mu do rtů. Nevybíravě mě tiskne k okraji linky a vůbec ho netrápí, že kdokoliv nás může vidět.
„Hééééj! Když se tam pelešíte, udělejte aspoň v mezičase popcorn! Zapneme nějaký film!" Houkne na nás Harry. „Jako jakej?" „Horor!" „Zapomeň! Jsou tu holčičky. Nehodlám riskovat, že budou čučet za rohem a pak se budou bát." „Louisi, jdi je zamknout!" „Haha, jste fakt vtipný." Zjeví se dvojčátka dole. Prosviští kolem a pověsí se na nás. „Psala nám Amy, můžeme k ní?"

„Jo... Ale počkejte, pojďte sem." Louis napíná uši, ale nic neslyší. Šeptám do jejich oušek krátké větičky a ony nadšeně kývají. „Hlavně to nesmíte říct, ano? Je to naše tajemství." „Jasně!" Odpeláší za ostatními do obyváku. „Cos jim říkala?" „Pšt!" Dotáhnu jej ke dveřím.

„Liame! Prosím!!! Pojď nás tam doprovodit, s Gemmou..." „Proč my? Ať jde někdo z vašich sourozenců, ne?" „Nééé, ty jsi taky náš brácha! Prosím! Liame... S tebou je větší sranda, než s Louisem." Zmíněný vedle prská a šeptem slibuje, že jim to připomene, až si dojdou hrát. „My vás doprovodíme." Nabízí se Niall. Lottie jej ale strhne zpět do sedačky. „Ježiši, Payno... Chtějí vás dva. Se jako bojíš jít pak nazpět s Gemm sám?" Prostorem zazní smích. Jojo... Tak tímhle jsme si podepsaly ortel.
 „Liam jít nechce, tak ho nechte. Já vás tam zavedu. Stejně si chci zavolat." Zmizí s nimi Gemm v předsíni. „Děláš si prdel?!" Zasyčím tiše. Osazenstvo zvedne obočí a čeká. Harry těká pohledem z jednoho na druhého a pak mu to sepne.
„A makej!" Naznačí mu rukou směr do předsíně. „Ségra! Počkej! Liam už jde!"