~73~

2.7K 131 16
                                    

Usnula jsem až ve chvíli, kdy se vytáhl znovu ke mně. Nechtěl tak ležet moc dlouho... Opatrnost... Přitiskl se ke mně zezadu, jeho paže mi sloužila jako polštář, druhou překryl bříško. Teplým dechem mě lechtal na krku, svíral mě, a než usnul, šeptal, jak moc nás miluje.

Nechala jsem ho spát, až do oběda. Přidala jsem k hromádce od něj, svoje dárky a pustila se do vaření. Na uchu jsem měla mobil, vykládala si s Trishou, ale těhotenství jsem zamlčela. Sice se ptala, jestli u nás nejsou nějaké novinky, například o rozšíření rodiny a já ji mírně potrápila, když jsem oznámila, že se těším na maličkého miláčka. Na závěr jsem dodala, že doufám, že Zayna přemluvím, abychom si pořídili pejska. Její reakcí byl slet vyhrůžek a příslibů, že až se uvidíme, tak mě ani Zayn neochrání.

Mezitím se on vzbudil, dožadovala se konverzace s ním a Zayn brzy přistoupil na mou hru. Že štěňátko není špatný nápad, tak až přijedeme, budeme mít chlupatou kuličku u nohou.

„Položila mi to." Trhl pobaveně rameny a postavil se za mě. „Co jsem ti o tomhle říkal?" „Hodláš ze mě udělat kuličku, co bude ležet celých devět měsíců na pohovce a ty ji budeš obskakovat? Potřebuju pohyb!" Se smíchem mi pomáhá míchat salát a přitom mě hryže do ucha.

„Zaynie..." Zakňourám. „Promiň." Odtáhl se ode mě. Zapažila jsem a přitáhla si ho zpět k sobě. Na kostrči mě tlačila jeho chlouba a když jsem se mu obrátila v náručí, hryzl se nevinně do rtu. „Nechceš s tímhle pomoct?" „Pomůžeš mi? A já? Můžu se dotýkat?" „Můžeme spolu i spát. Když budeš něžný a opatrný." V očích se mu blýská a zezadu si mě něžně vezme. „Celou dobu?" Brouknu na souhlas a opřu se o něj. „Nevydržel bych, tě nelaskat." „Nebudeš o nic ochuzený." S uculením strávíme zbytek dne v posteli.
Jako čuňátka... Po zemi se válí talíře od obědu, opírám se o něj a sledujeme Polární Expres.

Hlavou mi to šrotuje, zajímá mě, jaké překvapení pro mě má. Začínám být zvědavější čím dál tím víc a on moje zvědavé pohledy ignoruje.

„Půjdu do vany. Nechceš jít se mnou?" Zmizel, krátce před osmou do koupelny. Zjevil se ve dveřích v boxerkách a drze se usmíval. „Jo, proč ne. Pustíš mě?" Zabraňuje mi ve vstupu a v ruce se mu mihne černý šátek. „Překvapení, miláčku." Mumlá mi do úst a než ho stačím políbit, mám látku uvázanou přes oči.

Začíná mě svlékat, cítím, lehce vanilkovou vůni a když jsem kompletně nahá, rozklepu se. Svým způsobem, je to nepříjemné a zároveň vzrušivé.

Stojí těsně za mnou, sám je nahý a konečky prstů mi přejíždí po těle. „Miluju tvoje tělo a nemůžu se dočkat, až budeš mít větší bříško. Až v něm bude kopat moje dítě." Líbá mě na krku, něžně kouše, saje... Obrátí mě k sobě, tak nějak automaticky a odhadem, mu zaháknu ruce za krkem. „Miluju, jak voníš, jak se chvěješ, miluju tvůj smích, tvoje oči, rty, tvář, vlasy..." Něžně mě zatahal a tentokrát políbil na rty.
Po zádech mě odvádí k vaně. Vypísknu. Vzal mě do náruče a položil do horké vody. Posadil se za mě a moje snaha, sundat šátek, nevyšla. Zachytil mi ruce, opřela jsem o něm a on mě hladil po krku, na hrudi, bříšku...

„Nemůžu se dočkat, až se maličké narodí a já ho budu moct milovat a chránit, tak jako tebe. Až si ho pochovám, až uvidím, jak se s ním mazlíš..." Šeptá mi do ucha a nepřestává mě hladit.
„Ale nechci, aby jeho maminka, neměla moje příjmení." Srdce mi zběsile zabouchá. „Lásko," Stáhl mi šátek a já si přivykala, na tmu, ve které plápolaly svíčky. „Vezmeš si mě?"

Zayn

Můžu cítit, jak ji srdíčko buší. Jednou rukou ji pevně objímám, v druhé, na dlani držím prstýnek. Mně samotnému, srdce buší a doufám, v kladnou odpověď.

„Lásko..." Zachraptí, polyká slzy a stěží zadržuje pláč. „Řekni „Ano."" Šeptám ji do ucha. „Buď moje, jenom moje. Chci strávit zbytek života jen s tebou." „Ano!" Zašeptá a otočí ke mně hlavu. Po tváři ji tečou slzičky, a já ji s třesoucí rukou, nasazuju prstýnek. Pak slíbávám slzičky a nechávám ji, aby se ke mně obrátila. Hladí mě ve vlasech, stále pláče a choulí se ke mně...

„Miluju tě." Zašeptá mi do rtů, když se uklidní. „A já tebe. Netušíš, jak moc." Hladím ji po tělo a když se přesuneme do ložnice, opět se mi schoulí v náruči.


Malik vs. TomlinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat