Malik vs. Tomlinson

~28~

Louis

„Co ti je?" Zatočila se kolem mě ráno Nath. „Nic, jsem jen nevyspaný. Nešlo mi usnout, mám naspaný asi dvě hodiny... Jsem protivný i sobě, vím o tom." Zvedla ruku, čekal jsem, že mě rozcuchá a smiřoval se s tím, že znovu půjdu do koupelny. Chytila mě však za krk a něžně políbila. „Tak si dávej pozor, na koho jsi protivný. Jinak budu protivná taky." Mumle mi do rtů. Muchlujeme se dole u kuchyně a díky řevu dvojčat, dostáváme upozornění. Poslední pusa a rychle dělat, jakože nic... Sápají se po nás a prosí, ať ukecáme mámu ať je nechá doma. No, zkusili jsme to, bez úspěchu.
Celou snídani proječely, raději se zvedám se slovy, že jdu na zastávku za Liamem. Vždycky je tam nejdřív z nás...

Teď, s nevolí pozoruju Harryho. Ne že bych na něj žárlil, to fakt ne, ale co je moje, je moje!

„Co se tváříš jak u mučení?" „Je mi blbě..." Zaostřím na Zayna. „Kde ses flákal?" „Říkám; je mi blbě..." Zadívá se na Nath s Harrym. „Co řeší?" „Netušíme." „Eh..." Napaluje si cigaretu a kdyby to šlo, splynul by s okolím. „Je ti něco?" Nakloním se k němu, když zbytek začíná cosi řešit. „Teď to nechci řešit, třeba pak... Jen jsem vůl." „To ale není žádná novinka." „Loui, prosím." „Páni, ty jsi na tom fakt špatně, co?" „Dej mi svátek..." Raději zmlknu a pomalu se sunu za ostatními do školy. Nath se ke mně připojí po chvilince. Omotám ji ruku kolem ramen a žadoním o pusu. Dostanu ji a do obědové pauzy celá škola ví, že spolu máme poměr. Lepší neřešit... 

„Vypadá jak hromádka neštěstí. Co mu je?" Zayn se plouží v hodině na záchod. Dokonce i profesorka se na něj přes brýle zaraženě zadívá. „Pane Maliku, jste v pořádku? Není vám špatně?" „Ne, dobrý." „Pane Maliku, myslím, že vy, i vaše, uhm, parta, byla poučená o dozvucích alkoholu na škole...?!" „Nejsem po kocovině." Zastaví se u dveří a věnuje ji pohled spráskaného štěněte. „Já žasnu, vidíš to?" Šeptá mi Liam do ucha. „Nemám slov. Je fakt zničenej. Z čeho ale?" „Běžte na chodbu." Zavelí profesorka náhle. Zayn nám věnuje protočení panenek, profesorka urychleně zadává práci a jde za ním. Vrací se asi za pět minut, zjevně nepochodila. Zayn přijde za dalších deset a podává ji nějaký papír. „Nejsem opilej." Významně pozvedne obočí a jde za námi.
„Co to bylo?" „Poslala mě na ošetřovnu, abych šel dýchnout. Nevěřila mi, že nejsem na šrot. Jsem jen... Utahanej." Položí se na lavici a přes rameno vidím, jak někomu píše. Zaostřím a trochu víc se nahnu.

„Nath Tommo." Krom toho, že se uculím pod jakým jménem ji má uloženou, zaraženě přemýšlím, proč ji píše.

„O víkendu pořádám párty." „Hm..." Vyměníme si s Liamem víc než zaražený pohled. „Hele bro, nechceš nám něco říct? Co se děje? Jindy by ses po slově „párty" dotazoval, v kolik máš dojít." „Kluci neřešte to... Potřebuju se sice vykecat, ale k tomu bych potřeboval holku." „Zayne?" Ve dveřích se zjeví Nathalie. Rukou mu naznačí, ať jde za ní. „Nath?" Vyjeknu a nechápavě si ji prohlížím. Zayn se překotně zvedá, a ona mi omluvně pošle pusu a zmizí s ním. „Chápeš to?" „Ne, vztyk!" Ke dveřím to máme sotva pár metrů, ale po těch dvou se slehla zem. Liam mě táhne do její třídy. Ode dveří houkne po Harrym a Niallovi.

„Co je se Zaynem?" Kudrnáč si vymění pohled s Niallerem. Kolem nás se protáhne El, s křečovitým úsměvem nám odpovídá na pozdrav a ptá se, kde je Nath. „Volal ji táta, asi je někde v klidnější části školy." Nechápavě rozhodím rukama a v očích mám otazníky. „Aha..." Hlesne a protahuje se kolem ostatních lidí ze třídy do lavice.
„Může nám někdo vysvětlit, o co tu jde?" „Zayn se snaží pořád uhnat El, ta je z něj na nervy – a to ještě neví o té pařbě – nicméně, dnes ráno, cestou do školy jsem s ní šel. A potkali jsme Zayna, olizoval se s Molly. Ona ho viděla a zjevně se ji z toho udělalo zle. Zaynovi je asi taky špatně, že ho viděla. Protože takovej smutek, jsem u něj nikdy neviděl." Hazz se odmlčí a Niall ho doplňuje. „Psal ségře, že by s ní potřeboval mluvit. A jelikož ti Nath slíbila, že El na tu pařbu dostane a pokusí se je dát nějak dohromady, tak s ním musela jít."