Malik vs. Tomlinson

~48~

Tak jste se dočkali, miláčci =P ♥

****************************************************************

Zayn

Fascinovaně jsem ji pozoroval. Chyběla mi po celou dobu a El nedokázala její místo zaplnit. Spal jsem s ní a jako pokrytec si představoval Nath. Držel jsme ji za ruku a chtěl, aby to byla ruka Nath... Bylo to poprvé, co jsem se těšil do školy a ona se mi jen vyhýbala...
Když si odsedla od El, došlo mi, že ji nejsem lhostejný... Marně jsem se pokoušel se s ní sejít, narazit na ni... A teď se mi to konečně povedlo.

Držel jsem ji za boky a majetnicky je svíral. „Zayne... Pust!" „Proč?" „Jsi zadaný, já jsem zadaná, všichni jsme šťastni." „Nejsme. Oni možná, my ne." „Co to povídáš?" „Nemůže tě nahradit! Žádná nemůže. Chci jen tebe... Ona je jen náplastí a Louis je nevydařený vztah." Šeptám ji do ucha a sázím vše, na jednu kartu. Prudce ji k sobě otočím a narazím na skříňky. Sykne a ublíženě se na mě podívá.

„Chybím ti?" „Moc." Zašeptá po chvilce a pak se rozpláče. Zvedne ruce a dá mi je kolem krku. „Neplač..." „Zayne!" Bouchne mě do hrudi. „Proč jsi to udělal?! Jsi hajzl!" „Co jsem udělal?" „Políbils mě! Kdybys to neudělal...! Vše by bylo v pořádku ale ne... Ono se to muselo takhle zkurvit! Nemůžu tě dostat z hlavy." Je jako bojovná Amazonka. Nebráním se jí a když mě přitlačí na protější skříňky, vrčí mi do tváře a moje chuť, umlčet ji polibky roste.

„Kdybys to neudělal, neměla bych tě plnou hlavu a byla šťastná vedle Louise! Ty bys byl s El, které bych to přála a nežárlila na ni!" Chce se mi usmívat, křičí na mě svoje pocity a uvědomění si, že jsou podobné těm mým, je milé.
 „Vadí mi to! Vadí mi, když vidím, jak ji líbáš! Vadí mi, když mě líbá Louis, protože tvoje rty a jeho... To se nedá srovnat! Vadí mi tady všechno. Dokud jsem byla pryč, tak to bylo v pořádku, užívala jsem si chvíle s Louim a vše co nabízely, ale teď?! Jsem tady a zase v tom lítám!"
Zmlkne a dívá se mi do očí. Tváře ji planou vztekem, který se dostal na povrch a nahrazuje ho stud. Snaží se ode mě odtáhnout a teď je to zase ona, koho studí chladné skříně přes tričko. Vyděšeně se na mě podívá, když ji majetnicky stisknu zadek v dlaních a výhružně se skloním.

„Ty si myslíš, že mně to nevadí?! Že mi nechybíš?! Že nemám chuť mu rozbít hubu, když tě líbá a vím, že až za vámi zapadnou dveře tvýho pokoje, tak tě tam ohne a dostane to, co má být moje?! Chrápu s El a nic z toho nemám. Absolutně nic! Vztah s ní, pro mě nic neznamená, nic mi nedává! Chci jen tebe! Potřebuju tě..." Zašeptám ji do rtů a ona se zoufale staví na špičky. Je mi jedno, jestli nás někdo uvidí... Líbám ji, jako by to bylo naspoledy... Hladí mě ve vlasech, po krku... Rozepla mi košili a přejížděla drápky po kůži...

Oba jsme zadaní, oba podvádíme... Jenže lítost necítím, jen pocit čehosi, co nedokážu pojmenovat. Je to jako euforie...
 Zakňourá, když si ji vysadím kolem boků a zakousnu se ji do krku. Přitom ji tlačí moje nadrženost... „Tohle se ji, při líbání nepovede. Nepostaví mi ho, aniž by se nemusela dotknout." Ušklíbne se a zatahá mě za ret. „Chci tě..." „Jak?" „Moc dobře víš. Chci to zažít..." „Tady?" „U mě." Kývne a sklouzne ze mě. Během chvilky jsme pryč, na ulici se chováme ve vší slušnosti, ale jen co zabouchnu dveře, její tělo je naražené na nich a moje košile utrpěla citelnou ztrátu, když ji rozervala.

V pokoji ji hodím neznámo kam a zamknu. Je brzo, nikdo by neměl dorazit, ale... Chvěje se a jen fakt, že se musí vrátit ve svém oblečení mě nutí, nezničit jej. Přetáhnu ji triko přes hlavu a zoufale zakňourám. Okamžitě ji zbavuju i podprsenky a užívám si ten výhled, na dokonalý hrudník. Zakňourá mi do úst, když ji ňadro sevřu v dlani. Rozepíná mi džíny a ty její jsou už kdesi na zemi, a tentokrát svírám v dlani její zadeček. Tiskne se ke mně a zatímco si nevinně hryže ret, provokativně mě hladí přes boxerky.

****************************************************************

Vzhledem k únavě to balím, přeji dobrou noc, lásky ♥ Odpoledne možná pokračování... Minimálně navázat na tuto scénu, bych mohla, no =D