Malik vs. Tomlinson

~29~

Nathalie

„Z čeho ti je zle?" „Nevím, prostě najednou... Bude dobrý, za chvíli." Usmívá se a moje frustrované povzdechnutí doprovází šustění sešitu, do kterého nahlíží.
Lámu si hlavu nad tím, jak to zní vytáhnout. Říct narovinu, že mi to řekl Harry vyvolá dojem, že mu nemůže věřit a já potřebuju, aby měla ve třídě i další osobu, se kterou se může bavit bez strachu.

„Musím s tebou mluvit. Je mi jasný, že ti to Hazz řekl, ale je to jinak, než to vypadalo. Potřebuju tvou pomoct. Vážně mám o ni zájem..." Dvakrát si čtu sms od Zayna, začíná mě zajímat, jak jinak to teda je.
„Ok, po škole ven?" „Ne, hned teď po hodině. Učitelka už mě poslala na ošetřovnu, si myslí, že jsem pod vlivem... Zjevně vypadám tak hrozně, jak se cítím. Věci si nech ve třídě, nebudu pak poslouchat Louise, jak tě kazím, nebo něco... Pak se vrátíme... Kousek od školy je malá hospoda..." „Na hospodu ti víš co, nehodlám smrdět a riskovat, že se mi tam ožereš. Zajdeme si do kantýny na kafe a pak třeba na hřiště..." „Ok, je mi to vlastně úplně jedno. Jen se potřebuju vykecat a jsi jediná, komu v tomhle věřím." Ó, to polichotí... Vzhledem k tomu, jaký vztahy mezi sebou máme... „Ok, tak se hlavně teď nějak vzchop, chlape." Zpět mi dojde smajlík s pusinkou a nějaké děkovné kecy.

„Zayne?" Zvedá hlavu a div se nezabije o další židle. Louis se s otazníky v očích dožaduje něčeho, ale... Zayn vypadá fakt otřesně, je mi ho až líto. Proběhneme chodbou na schodiště, v kantýně nás díky jeho postavení všichni pouští. Prvačky vzdychají nad jeho tetováním a kluci ho až přehnaně zdraví.
„Já myslela, že ona chodím s Tomlinsonem." „Taky že chodí!" Zavrčí Zayn přes rameno. „Nehodlám pak dostat do držky od něj, že jsem byl k tobě moc blízko a podobně." Šeptá mi do ucha, lovím z kapsy drobný za kávu. „Jdi do háje, zvu tě."
Vymotáváme se ven, mám namířeno na tribuny ale Zayn s vrtěním hlavy zahýbá kamsi doprava. „Tam jsme jako pěst na oko... Je tam vidět od zástupců." Usadíme se na rozvrzané, staré části tribuny, srkáme kafe. Už dávno začaly přednášky a mezi námi panuje ticho. „Nechceš mi teda něco říct? Když už jsem kvůli tobě za školou?" „Celkem mě mrzí, že nejsi moje." „Zayne..." „Ne, poslouchej. Holka jako ty? Malá,drzá, bojovná a přitom princezna. Fakt mu závidím. Má štěstí, že jsi jeho a i když se možná zdá, že vám to teď nepřeju, tak jo, přeju. Louis na holky neměl moc štěstí..." „Jsi hodný... Ale já se nechci bavit o nás, máme řešit tebe a El." „Jsem vocas..." „Není novinka." „Milá, stejně jako Louis." Vytáhne krabičku cigaret a podá mi cigaretu. „Zayne, o co jde?" Propletu s ním prsty a on se usměje. „Jsi vážně super, maličká." Vtiskne mi pusu na tvář a pak se dá do povídaní. Když skončí, nejsem schopná dát čelist k sobě. „To myslíš vážně?" „Jo... Myslel jsem, že ji tak nějak ochráním. Než dostanu možnost si s ní sám promluvit a ukončit to. Neměla nás vidět. Ale já bych to jinak neudělal. Ani nevíš, jak moc bych chtěl, aby místo Molly byla ona..." „A co teď?" „Nevím." Napaluje si další cigaretu. „Řek bych ji to,a le mám strach že mě pošle do hajzlu. Nebo spíš, že se mnou nebude chtít mluvit vůbec. Což je reálnější..." „Liam pořádá párty, kvůli vám. Chtějí, abych tam El dotáhla a nějak vás dala dohromady." „Vždyť mě nechce." „Pleteš se. Líbíš se ji, až moc... Jenže ona se tě bojí." „Asi se nemá cenu tomu divit, co?" „Ne... Uvědom si, jak ses k ní choval." „Já vím... Ale uvědom si, že já se tak chovám k většině holek. Jen ona je... Extrémně plachá." „Kdybys zaječel po mně, že jsem do tebe vrazila a spadly ti klíče, tak se vyděšeně tvářím taky." „Co všechno víš?" „Hodně věcí..." „Proč je tak uzavřená do sebe?" „Protože ji šikanovali... Od základky." „Tady to není o nic lepší..." Naráží opět na Molly.

„Pomůžeš mi?" „Jak?" „Něco vymyslíme." Seskočí z tribuny a natáhne ke mně ruce. Dost se to protáhlo... Je obědová pauza a když míříme s tácy za Louisem s Liamem – kde je k sakru bráška a Harry? – jsme terčem blbých pohledů.

„Ahoj lásko." Postaví se nám do cesty Molly. Nadechnu se k nějaké peprné odpovědi, ale ve stejnou chvíli zahlédnu El s Harrym a Niallem. Sedí s ní, v tmavém koutě a ona vypadá, že bude zvracet. „Čau." „Kde jsi byl? S ní...!?" „To víš, Tommo mi nestačí, chtěla jsem zkusit, jaké to je s Bad Boyem." Zamrkám a nechám Zayna, ať se z tohohle nějak dostane. Louis u stolu – proč vždycky všichni ztichnou, když se baví dva rivalové?! – lapá po dechu a jen co jsem na půl metru, vrčí, co to má kurva znamenat.