Malik vs. Tomlinson

~93~

Hned ráno mám schůzku s makléřem. S úsměvem mě vítá postarší chlapík. Po několika formalitách a důvodech, proč chceme byt prodat, jdu domů uklidit. Večer má přijít s prvním zájemcem...

„Fakt to chcete prodat? Tohle je luxusní!" Protáčel jsem panenky, nad mladým klukem, co poskakoval za fofínkem, který měl byt zaplatit. Typický, rozmazlený fracek... Ke konci prohlídky jsem z něj měl migrénu a po jeho komentáři, co to je za buchtu s tím dětskem, jsem měl chuť mu dopřát volný pád.

„Moje žena!" „Přítelkyně? Proč tak formálně, že žena?" „Protože je mou manželkou!" Přeskočil mi hlas a makléř mě chytá za rameno. Vrtí hlavou a bokem mi šeptá, ať pár minut vydržím, že oni byt vážně koupí a mně na účtu přistane pěkná fůra peněz.

Z pár minut se stala hodina, po které jsem už ale v našem bytě, oficiálně nebyl pánem já. Zaskočil jsem do vedlejší ulice, do papírnictví. Kupodivu ještě měli otevřeno a já s náručí kartónů na krabice, se plazil domů.
Ani ve snu mě nenapadlo, kolik má Nath všech těch kravin. Od make-upu po sprcháče a šampóny, přes kvantum oblečení. Až mi řekne, že nemá co na sebe, tak ji to nesežeru.
To samé u věcí Amy. Já byl sbalený ve třech krabicích, holky měly pětkrát tolik.
Nad ránem jsem padl do postele a na pár hodin usnul. Pak mě čekala ta nejhorší práce, odnosit krabice a nechat je poslat do Anglie. Všechno vyfasovalo nálepku „velmi křehké" a jako adresu jsem zadal, místo nového bydliště.

Chlap, co byt koupil mi volal, když jsem došel domů a padl na pohovku. Nechce mě vyhazovat, ale synek by tam dnes večer chtěl udělat menší akcičku. S pomyšlením na naše sousedy, kteří z nás také měli strach, že budeme rušit noční klid, jsem se uchechtl, v duchu je politoval a pak volal Tommymu, jestli u něj můžu dnešní noc přespat.
Tommy nadšeně souhlasil a když jsem dorazil k večeru k němu, čekalo mě to překvapení v podobě rozlučkové párty.
Do postele jsem se dostal v sedm ráno, ožralý, jak zákon káže. Měl jsem pocit, že sotva jsem usnul, tak musím vstát. Nath mi volala něco po desáté.
S kocovinou a snahou o normální hlas, jsem hovor přijal a ji stačily dvě minuty aby zjistila, že jsem na mol. Vyslechl jsem si, za smíchu, jak využívám situace kdy je s malou pryč a pak usilovně přemýšlel, jestli jsem si včera zabukoval letenku, nebo ne.

„Vypadáš fakt hrozně, docela jsi to přehnal." Smál se Tommy, když jsem vylezl na oběd. Letět jsem měl večer... No snad se do tý doby nějak proberu.
„Co jsem s Nath, nebyl jsem nikde pořádně kalit. Sice jsme chodili i spolu, ale víš jak, přece se neožeru holce před očima, jak prase..." „Jak svědomité... Ale jen co je holka pryč, využiješ situace." „Ta párty byla tvůj nápad, já v tom byl nevinně!" Tommy se vesele šklebí a večer mě veze na letiště.

„Kdyby něco, kde mě najdeš, víš. Tady budeš mít místo vždycky. Až vás Londýn omrzí, vraťte se." S těmito slovy se se mnou rozloučil a já šel na odbavení...

„Brácha?!" „Čau." Uculil jsem se na Wal a nechal se obejmout. „Proč jsi nenapsal, že se vracíš?!" „Proč ty nejsi ve škole?" „Zaspala jsem, pak už to bylo zbytečné. Ale mamka to neví, tak ne že mě naprášíš." „A zbytek?" „Naši v práci, holky ve škole a Nath s Amy ještě leží. Dva dny zpátky, byla s malou venku a začalo pršet. Dala se ždímat... Prochladla, tak ji není dobře." „Nath nebo Amy?!" „Nath... Amy byla v suchu a teple, Nath ji dala svůj svetr. A-" Rozběhl jsem se do schodů.

Amy se povalovala na posteli, peřiny kolem ji bránily aby spadla a očka, když mě spatřila, se ji rozzářila. „Miláčku..." Chvíli jsem se s ní mazlil, uspal ji a položil do postýlky. Vyměnil jsem polštář pod hlavou Nath za svou ruku a objal ji. Usnul jsem a vzbudil mě její překvapený výkřik a hladové polibky.

„Byt je prodaný, koupil ho nějaký zbohatlík pro synka. Lituju naše sousedy, asi jim bude hrát na nervy. Chystal se tam udělat nějakou house party..." Šeptal jsem v kuchyni, když si Wal vzala Amy k sobě do obyváku a dívala se s ní na nějakou kravinu.
„A Tommy? I u něj byla nějaká rozlučka, co? Kde jinde, by ses tak opil? Jsi strašně bledý. A hlavička? Bolí?" Utíká mi z dosahu a škodolibě se chechtá...