Malik vs. Tomlinson

~43~

Zayn

Kino... Stojíme v hale, a prokousáváme se hromadou nabídek. Je hezká, sluší ji to... Ale to je asi tak vše. Najednou mi dochází, že já si s tou holkou vlastně nemám ani co říct. Cestou sem byla tichá, jako myška a kdybych netahal témata až z paty, dojdeme sem za úplného ticha.
Dokonce ani teď, se nedokáže vyžvejknout, co by chtěla vidět. Mám touhu do něčeho praštit, nejlíp do Louise.

„Co tohle?" Zapíchne prst do nějakého názvu. Postavím se za ní a ona se o mě, k mému údivu, opře. Okey, pokud se chci dostat z myšlenek na Nath, musím spolupracovat. Omotám ji ruku kolem pasu a ona se rozklepe... Děvče no tak, já tě neukousnu...

„Tohle?" Vytřeštím oči na název. „Ne?" „Ale jo, klidně." Mrknu na ni a nepatrně ji líbnu do vlasů.

Když sedám na sedačku, s popcornem a Colou v rukách, nechápu, co tady vůbec dělám. „Viděl jsi to?" „Ne. Ty?" „Ne, na to, že to hrají už dlouho..." Trapnější začátek konverzace jsem už dlouho neměl.

50 Shades of Grey... Fakt jsem se šel podívat na tohle?!

Do konce filmu už skoro ležím na sedačce. Jak jsem zjistil, jsem tu jediný kluk. Holky vzdychají, nahlas rozebírají scény a mně je z toho upřímně špatně. Elizabeth se mi alespoň snaží pomoct od zvědavých pohledů a narážek, že bych si mohl já zahrát na Christiana Greye teď a tady. To určitě!
Tulí se ke mně a omlouvá se... Že mi musí být v takovém obložení hrozně. No to má teda recht. Raději bych seděl v sále s dětma a pozoroval Návrat Bambiho, či co ve vedlejším sále hrají.

V návalu zoufalství a velké dávky naivity, ji začínám líbat. Je překvapená, ale spolupracuje. Přejede mi dlaní přes hruď do vlasů a já ji tak nějak krkolomně obejmu... Kolem nás to zklamaně zahučí a já ji odtahuju pryč ve chvíli, kdy film má dvě minuty do konce.

Se smíchem se brání a venku mi padne do náruče. Nečekám to, zavrávorám a do někoho vrazím. „Sorry!" „V poho!" Otočím se po hlase a zadívám se do Louisových očí. Nath poklesne čelist při pohledu na mou ruku, kterak objímám El. Trvá to asi vteřinu. Koutky se ji stočí vzhůru a něco Louimu pošeptá. A ten ze sebe vydechne omluvu, že po mně ve škole vystartoval a jestli nedáme rande ve čtyřech. Že jdou na jídlo...

S jinou holkou bych ho poslal do prdele, ale teď souhlasím všemi deseti. Snad se El ve společnosti Nath víc rozmluví...

„Zajdeme tady do restauračky, nebo chceš do centra?" „Chtěli jsme sem. Vadí?" „Ne, souhlasím." El se mě pustila a jde o pár kroků napřed s Nath.

„Sorry, ještě jednou. Nenapadlo mě, že si píšeš s ní..." Sepne mi to, naštěstí. Tak tohle mu Nath šeptala... No jestli ale on něco řekne nahlas, tak se z toho nevyhrabeme ani jeden. „No jo..." „Proč máš „Nathalie" jako heslo?" „Protože se tak jmenoval můj plyšák, když jsem byl malej." Další kec, těžká improvizace. „Tys měl plyšáka a jmenoval se Nathalie?" Zastaví se a nevěřícně se na mě dívá. „Byla to beruška! Holka, chápeš, ne? Jsem ji měl jako říkat Gregu?" „Ne, jasně... Ale... Nebudu to dál pitvat, raději." „Raději." Hoří mi uši a holky netrpělivě čekají u vstupu.

Posadíme se ke stolu, během chvilky dokvapí obsluha a já nevím, kam s očima. Nathalie sedí naproti mně, Louis ji drží za dlaň, kterou má položenou na stole a po chvíli ji sjede dlaní na stehno. Nemusím ani vidět, abych to poznal... Následuji jeho příkladu. Nath se usměje a mrkne.

V její společnosti El pookřeje, a dokáže se i se mnou bavit. Je fajn, když do těch krátkých větiček, co ke mně měla, dokázala dosadit dalších deset slov...

Před kinem se naše cesty rozdělí. Oni jdou domů a my se ještě projít...

„Nechceš jít nahoru?" Stojíme před domem a překvapeně zamrkám. „Rodičům to nebude vadit?" „Mamka má noční..." „Tak jo, proč ne." Věnuju ji úsměv a s hranou sebejistotu šlapu do schodů.

Ani nevím, jak se to stalo. Najednou mě líbala a rozepínala mi rifle. Oplácel jsem ji polibky, a v hlavě mi něco říkalo, ať to stopnu. Že budu litovat a ona ve výsledku taky. „Počkej. Nespěcháš na to? Princezno..." „Nechceš?" „Nemám na sex náladu. Promiň." Šeptám ji do rtů a zbaběle mizím... 

****************************************************

Možná, po dalším kafi, bude ještě kus =D Ani byste nevěřili, jak je zkouškové produktivním obdobím... Budu dělat cokoliv, jen se neučit -_- Btw, až budu mít víc času a bude něco dokončeného, z předchozích povídek, mám rozepsanou další, zase se Zaynem! =D =D