Draco vzhlédl od učebnice Věštění z čísel a zadíval se ke vstupním dveřím společenské místnosti. Právě jimi procházela dvojčata Carrowova následovaná Selenou a Blaisem. Vraceli se z prvního ‚milého setkání' s Křiklanem a ostatními vybranými. Nejdřív byl prefekt navýsost uražený, že se nedostal do toho pitomého Křikova klubu, ale když je teď viděl... A přece – on žádné Křiklanovy kontakty nepotřebuje. Je Malfoy a jeho kmotrem je nejmladší Mistr lektvarů za posledních šest století, k čemu on by potřeboval takového podřadného lektvaristu jako je Horacio Křiklan?
„Tak jaké to bylo?" zeptal se škodolibě, i když tušil, co mu odpoví. Všichni čtyři se tvářili jako by je právě vášnivě políbil mozkomor.
Dvojčata na něj jen svorně zasyčela a odpochodovala do ložnic. Jindy by je za to seřval na tři doby, ale teď měl tak škodolibou radost, že to nechal být. Blaise popadl jeden ze starobylých mečů, které zdobily jejich společenskou místnost, a podával mu jej: „Udělej mi službu, Malfoyi."
„Vrať to zpátky, blbečku," uchechtl se prefekt a vyčaroval polštář. Ten přesunul před Selenu, která mezitím zapadla na židli vedle něj a v pravidelném rytmu bušila hlavou o stůl.
„Jestli dostanu ještě jednu pozvánku," vrátil Zabini meč na jeho místo a přisedl si k nim, „radši si hodím mašli. Nebo si napálím Avadu do hrudi. Nebo přeskládám Snapeovi v kabinetu lahvičky, to vyjde na stejno..."
„Jestli – ještě – jednou – uslyším – ach – Harry – chlapče – drahý – vlastno – ručně – toho – vola – uškrtím," mlátila Selena dál hlavou o polštář.
„Kterého?" zakřenil se Draco.
„Všeeeeechnyyyyyyyy!" zavyla, Malfoy se rozchechtal. Obratem ho praštila polštářem.
„No tak, princezno!" snažil se bránit útoku polštářem a chechtal se čím dál víc. „Přece to nemohlo být tak strašné! Je to přece Křikův klub! Každý, kdo chce něco znamenat... Auu! Co si sakra myslíte že děláte?!" vyletěl vztekle ze židle a rázoval k Floře a Hestii, jež mu do zad vyslaly kletbu. „Mně je jedno, co se stalo u Křiklana a jestli jste musely poslouchat ty jeho zasraný kecy, ale tohle si příště kurva rozmyslete! Nikdo mi, do hajzlu, nebude pálit do zad jenom proto že je nasraný! A teď pakujte do ložnic a nelezte mi na oči!"
Draco propaloval záda prchajících dvojčat nasupeným pohledem. Jak si sakra dovolují...?!
Seleny, která vstala od stolu a přešla k němu, si všiml až ve chvíli, kdy jej objala a tiše zašeptala: „Kašli na ně. Jestli to udělají ještě jednou, nacpeme je do kumbálu na košťata a dáme Severusovi nenápadný tip."
„Tak fajn," odtrhl pohled od prázdné chodby, „ale jenom protože vím, že jsi toho schopná."
„Urazilo by mě, kdyby sis to nemyslel," zazubila se. „Pojďme se bavit o něčem normálním... Nechtěl jsi s náma probrat ten zítřejší trénink?"
„Jo, chtěl," přikývl Draco a najednou úplně zapomněl na sestry Carrowovy i Křiklana. „Sežeň zbytek týmu. I ten béčkový. Mám pár nápadů..."
...
„Miluju tě," vydechla rozechvěle Selena, když se zhroutila na postel. Se zavřenýma očima a blaženým úsměvem na rtech se snažila popadnout dech. Postel se drobně zhoupla pod vahou těla jejího přítele, který si přilehl vedle ní, opřel se o loket a rozhodl se znovu zlíbat každičkou část jejího nahého těla.
„Já... Tebe... Víc..." šeptal Draco mezi polibky, zrovna se velmi důkladně věnoval jejímu ramenu. Přesněji tomu místečku, kde krk přechází v rameno – velmi dobře věděl, že Selena neodolá. Volnou rukou začal jemně opisovat všemožné tvary na jejím odhaleném bříšku a dál něžně líbal sametově jemný krček, který mu nabídla.
ČTEŠ
V lásce a válce II - Dvojí krev
FanfictionTemná věštba provází tři Zmijozely na každém kroku. Aniž by o tom měli tušení, sami přibližují její naplnění. Avšak ona věštba se zdá být vedlejším problémem - vliv Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit roste i mimo hranice Británie a na jejím území je...