V lásce a válce II - Dvojí krev

Díl 55 - Mrňavá zmije

„Tak povídejte," pronesl Severus sotva uslyšel cvaknutí zámku, „co zajímavého měl pan Potter na srdci tentokrát?"

Selena s Dracem se svorně ušklíbli, vždyť už ani nedoufali, že by o tom lektvarista nevěděl. Draco dovřel dveře sklepního bytu a vydal se ke krbu umluvit Winky, která se povýšila do role jejich osobní skřítky, aby jim přinesla kávu. Selena mezitím hupsla na pohovku a omotala se kolem své oblíbené deky jako koala. Severus sedící za stolem v kanceláři se pobaveně pousmál, odložil brk, zavřel kalamář a zamířil za háďaty.

„Takže?" vyzval je, jen co se usadil do křesla. Kývnutím poděkoval malé skřítce, se kterou se už před nějakou dobou smířil, a převzal si od ní svou hořkou černou kávu.

„Tentokrát to nebylo nic tak převratného," prohlásila Selena a upila ze svého šálku. „Řekla bych, že si jenom potřeboval promluvit, aniž by ho někdo z něčeho obviňoval. A možná si potřeboval promluvit s někým, kdo prostě ví, jestli mě chápeš."

„Podle všeho se Zlaté trio začíná rozpadat," ušklíbl se prefekt. „Weasley s Grangerovou vyčítají Potterovi, že jim neřekl nic o Wiltshiru."

„A taky to," navázala Selena, „že se prý začal ve tvých hodinách chovat podezřele slušně a vyhýbá se Brumbálovi."

„Musím uznat," přikývl velmi neochotně Severus, „že je s Potterem poslední dobou méně problémů než obvykle."

„A co Lupin s Blackem?" nadhodil Draco. „Museli jste se přece vidět na schůzích Řádu. Nemysli si, že nevíme, jak se po večerech pořád někam vytrácíš!"

„Jo!" houkla Selena. „Taky bys nám aspoň mohl říct, že někam jdeš!"

Severus na okamžik zděšeně strnul. Hned poté zvolil neurčité prohlášení: „Nechtěl jsem vás tím zatěžovat, háďata..."

„Nás tím nezatěžuješ," pronesl prefekt a zamračil se. „Hele, je mi jasné, že nemáme právo tě jakkoli kontrolovat, ale dost bychom ocenili, kdyby ses aspoň zmínil. Představ si, že by se něco stalo, a my tě tady nenašli!"

„Dobře, uznávám," rezignoval Severus. Dokud se debata točila pouze kolem poměrně bezpečného že někam chodí, a ne kolem mnohem nebezpečnějšího kam přesně chodí, nemusel nic složitě vymýšlet. Přesto si udělal pomyslnou poznámku do budoucna, že si bude muset dávat mnohem větší pozor, jelikož všetečným háďatům by neunikl. „Slibuji, že od teď se pokaždé zmíním, když budu odcházet. Dobře?"

„Jo. Díky, Severusi," usmál se Draco s úlevou.

„A teď zpátky k Nebelvírům!" vyjekla Selena. „Potter říkal, že prý si o něm Grangerová s Weaseleym myslí, že je pod vlivem nějakého kouzla! A žes ho seslal ty! No, věřil bys tomu? Jo, a co ten Black?"

...

„Kde máš Maddie, Malfoyi?" nadhodila Joannie, když se zmijozelský prefekt s výrazem pána všeho tvorstva usadil na své obvyklé místo u kolejního stolu.

„Potřebovala něco u Severuse, za chvilku tu bude," odvětil s úšklebkem a začal zkoumat, co by si dal k večeři. Přitom nezúčastněně trhl hlavou k tiše kňourajícímu vlkodlakovi ležícímu na stole: „Co je mu?"

„Blíží se závěrečné zkoušky z přemisťování," odvětil škodolibě Cooper.

„A on se bojí, že je neudělá," navázala Harrisonová.

„On je aspoň může skládat," zabručel Draco. Vzápětí oba starší prefekty propálil nasupeným pohledem, jelikož se začali pochechtávat. Copak on mohl za to, že má narozeniny až v červnu?