„...a pak tu krávu Severus vyrazil," dokončila Selena své vyprávění a rozhlédla se po čtyřech Zmijozelech, kteří se spolu s ní povalovali na posteli v prefektské ložnici. Sama seděla v čele postele, opírala se o něj a do té chvíle zírala ven do jezera. Přitáhla si kolena hrudi, objala je a tiše zašeptala: „Myslíte, že se ještě vrátí?"
Chris se převalil na břicho a upřel na svou kamarádku soucitný pohled: „Myslím, že ano. Ale zároveň jsem si absolutně jistý, že Snape tě nedá. Můžeš být naprosto v klidu."
„Snape by zařídil, že by tu ženskou už nikdy nikdo neviděl, kdyby bylo potřeba," navázal nezvykle vážně Blaise. „A když ne on, stačilo by se zmínit McGonagallové s Pomfreyovou. Podle toho, co jste říkali o tom, jak vypadaly, když zjistily, kdo je Griffith..."
„Jo, asi máš pravdu," povzdechla si Selena a malinko se uvolnila. „Ale chápej... Moji rodiče jsou mrtví, skoro nic si nepamatuju, jde po mně snad úplně každý. Skoro každý mě chce dostat pryč od Severuse a od vás, aby mě mohli... Aby mi mohli udělat... ani Merlin neví co. Prostě se bojím, že se jim to jednou povede."
„Nepovede, princezno," prohlásil pevně Draco a prstem do ní dloubl, aby natáhla nohy a on si mohl složit hlavu do jejího klína.
„Zajímalo by mě, kdy vám dvěma dají všichni konečně pokoj," zavrčela nespokojeně Joannie.
„Jo, to mě taky," zabrblal polohlasně Draco.
„Já prostě nechápu, jak se někomu může stát tolik věcí!" rozhodila prefektka rukama a otočila se na Chrise s Blaisem: „Vy dva mě chápete, že ano?"
„Samozřejmě," kývl kudrnatý prefekt.
„Naprosto rozumím vašemu šoku a zděšení," ušklíbl se vlkodlak. „Ale vy jste byli aspoň dva. Na mě to vybalili na samotného a všechno naráz."
„Neříkej, že ještě něco chybí!" zavyl Chris a zabořil hlavu do polštáře.
„Ne, už nic nechybí," usmála se pobaveně Selena. „Víte úplně všechno, stejně jako Blaise."
„Díky za důvěru," oplatila jí dojatá Joannie úsměv.
„Hele," vystřelila najednou Chrisova hlava nahoru, „víte, co mi teď došlo?"
„No?" pozvedl Draco jedno obočí.
Cooper je sjel šibalským pohledem: „Že Palmerová s Coxem netuší vůbec nic..."
„...a že si to tím pádem královsky užijem," dokončil Zabini se stejným škodolibým zápalem.
...
„Ne, Blaisi! Nenapíšu za tebe úkol z Jasnovidectví!"
„Ale no ták, Maddie," protáhl čokoládový Zmijozel. „Prosím, prosím, smutně koukám!"
Draco se pobaveně uchechtl nad vlkodlakovým neštěstím, zatímco studenti procházející chodbou okolo nich na ně nechápavě zírali. Selena se zastavila, založila si ruce na hrudi, zadívala se na skučícího Zabiniho a nasadila hrozivý výraz. Prefekt se musel podruhé přidušeně zasmát, protože v tu chvíli by tmavovláska svého strýce – vlastně už adoptivního otce – nezapřela ani při veškeré snaze.
Selena naštěstí Dracovým myšlenkovým pochodům v tu chvíli nevěnovala pozornost a pozorovala Blaise, který se tvářil jako spráskané vlkodlačí štěně. A nakonec mu, přesně dle očekávání všech, vyhověla: „Moje koště by potřebovalo zkontrolovat."
„Samozřejmě!" vykřikl nadšeně Blaise, popadl culící se tmavovlásku kolem ramen a znovu vykročil směrem k východu ze školy. Draco s nimi rychle srovnal krok a pobaveně pozvedl obočí, když se vlkodlakovi podařilo zcela vážně pronést: „Takže, má nejdražší lady, co podle Vás znamená dnešní postavení Marsu vůči Neptunu, uvážíme-li, že Venuše má dnes ascendent v Jupiteru a k snídani jsem měl slaninu?"
ČTEŠ
V lásce a válce II - Dvojí krev
FanfictionTemná věštba provází tři Zmijozely na každém kroku. Aniž by o tom měli tušení, sami přibližují její naplnění. Avšak ona věštba se zdá být vedlejším problémem - vliv Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit roste i mimo hranice Británie a na jejím území je...