V lásce a válce II - Dvojí krev

Díl 11 - Neuvěřitelní

Severus rázoval potemnělým hradem až příliš dobře známou cestou. Už z dálky vyštěkl další nablblé heslo na ten pitomý chrlič, málem ho rozkopal, aby se točil rychleji. Bez klepání vpadl do ředitelny a vyštěkl: „Kde je Selena?!"

„Také tě rád vidím, Severusi," odvětil nevzrušeně Brumbál, aniž by zvedl oči od pergamenu, který právě pročítal. „Schůze sboru skončila už před půl hodinou, chtěl jsi se mnou probrat ještě něco?"

„Kde – je – Selena," odsekával dopáleně lektvarista. „Je po večerce a není na koleji. Draco mi odmítl cokoliv říct a poslal mě za tebou. Tak mi ksakru vysvětli, co se tu děje!"

„Je zajímavé, že se ptáš, chlapče," odtušil ředitel a zvedl své, pro tentokrát chladné, oči od textu.

„Samozřejmě, že se ptám!" rozhodil naštvaně rukama mladší profesor. „A mohl bys mi konečně odpovědět?!"

„To bohužel nemohl, Severusi," odložil vousatý kouzelník pergamen a na stole spojil ruce do stříšky. „Slečna Princeová se velmi jasně vyjádřila, že si nepřeje, abys měl jakékoliv informace o tom, kde se nachází."

„Pro-prosím?" vydechl šokovaně Mistr lektvarů.

„Ale možná by tě mohlo zajímat, kde je Minerva," nadhodil Brumbál nevinně.

„Na co si to tu hraješ, Albusi?!"

„Vážně se mě nezeptáš? Myslím, že odpověď tě zaujme."

Lektvarista podrážděně vyvrátil oči a zavrčel: „Kde je Minerva?"

„Velmi zajímavá otázka. A odpověď je ještě zajímavější. Je na Ministerstvu kouzel, přesněji na oddělení bystrozorů."

Severus se na muže před sebou zmateně zamračil: „Co tam u Merlina dělá?"

„Doprovází jednu nejmenovanou tmavovlasou studentku šestého ročníku, jejíž kolejní příslušnost nám zprvu dělala značné potíže," odvětil Brumbál.

Lektvarista šokovaně zalapal po dechu: „Co proboha Selena dělá na oddělení bystrozorů?!"

„Nemohu ti sdělit, kde se nachází slečna Princeová, Severusi," namítl poměrně věrohodně ředitel. „Ale ona nejmenovaná studentka se tam účastní bystrozorského výcviku."

„COŽE?!"

„Téhle nejmenované studentce, říkejme jí třeba Madison, bylo totiž minulý týden sděleno, že se musí zpovídat ze dvou vražd, přestože je spáchala, aby zachránila život svému milovanému příteli a velmi nevděčnému strýci. A dostala na výběr. Jednou z možností bylo řádné soudní řízení před Starostolcem. Madison se však rozhodla pro tu druhou, upsala se oddělení bystrozorů, jen aby na celou zbytečnou aféru zapomněli a nesoudili jejího velmi, velmi nevděčného poručníka."

Brumbál vůbec nebral v potaz na smrt bledého, vyděšeného lektvaristu a mávl hůlkou. Ředitelnu obkroužil stříbřitý fénix a zmizel v meziprostoru.

„To nemyslíš vážně, že ne, Albusi?" hlesl profesor Obrany.

„Přijde ti, že si dělám legraci, chlapče?"

„A vy jste jí to jen tak dovolili?!" rozkřikl se najednou lektvarista. „Jak jste mohli?! Je to jen dítě! Proč mi nikdo nic neřekl?!"

„Protože bys reagoval nepředvídatelně, Severusi," odtušil Brumbál. A pokračoval poněkud chladnějším tónem: „A Selena také předpokládala, že by tě to nezajímalo. Nechtěla tě obtěžovat."