V lásce a válce II - Dvojí krev

Díl 51 - Princova dcera

Severus se soustředěně mračil na první stránku pondělního Denního věštce, který mu před pár minutami přinesla nějaká vypelichaná sova. Zároveň z vysoka ignoroval celou Velkou síň – nemusel by být nitrozpytec, aby pochopil, proč si studenti navzájem nakukují přes ramena a proč je zrovna tohle ráno o noviny tak enormní zájem.

‚Nebohé dítě obětí Severuse Snapea!' hlásal titulek, pod nímž byla přes půl strany jeho fotografie ze soudního procesu po Velké kouzelnické válce.

Umínil si, že při příští příležitosti Holoubkovou prokleje, kopl do sebe půl hrnku své hořké černé kávy a s nechutí se dal do čtení.

‚Severus Snape, notoricky známý smrtijed a údajný zběh temné strany, který byl na žádost Albuse Brumbála po Velké kouzelnické válce zbaven všech obvinění, se v posledních dnech tajně stal otcem. Současný bradavický profesor Obrany proti černé magii adoptoval Selenu Princeovou, nyní Snapeovou, která se ukázala býti dědičkou Merlinova odkazu, jemuž bude věnováno zítřejší vydání. Už nyní vás můžeme nalákat na šokující zjištění, že Princem dvojí krve byl před Selenou právě Severus Snape! Jak je možné, že úřady tuto pochybnou adopci povolily, zatím není jasné a po odpovědích vytrvale pátráme.

Severus Snape, jehož pochybné názory z něj udělaly nejvěrnějšího ze smrtijedů,...'

Na prvních několika odstavcích, které propíraly jeho minulost smrtijeda, Brumbálem iniciované zproštění všech obvinění i pečlivě střežené soukromí, jej nepřekvapilo zhola nic. Snad jen, že výčet jeho obvinění byl poněkud krátký. Pravděpodobně proto, aby se Holoubkové hezky ve sloupci vešel na konec strany.

Nad odstavcem pojednávajícím o jeho povaze by se jindy minimálně pobaveně ušklíbl, ale to ráno málem rozcupoval noviny na titěrné kousíčky. Na to, že z něj dělali démonického vládce pekel, si už dávno zvykl, ale teď... Sám sebe uklidňoval, že dráčátko ví.

Dopil svou kávu, aby trochu vydýchal touhu někoho vlastnoručně uškrtit, a obrátil list. A okamžitě zblednul vzteky.

‚Už v únoru, když došlo k nečekanému útoku švédského krátkonosého draka, jsem se vypravila do Bradavic za nebohou dívkou. Upoutaná na lůžko mě slzícíma očima plnýma strachu prosila, abych jí pomohla, když se na ošetřovně zjevil její, v té době budoucí, otec. Bylo jasně patrné, jakou posvátnou hrůzu má z tohoto temného muže, a právě ta jí nedovolila promluvit. Zarytě mlčela a třásla se strachy pod upřeným pohledem nepřirozených černých očí, přikrčila se, snad čekala trest?

Byly všechny její rány opravdu způsobené pouze záhadným drakem? Co se děje v soukromí profesorova bytu, ve kterém je nucena zůstávat? Jakými ohavnými způsoby je trestána mužem, jenž se vyžívá v utrpení? Jak moc dívenka platí za sebemenší provinění? Proč úřady, které mají dbát o dobro našich dětí, něco takového vůbec dovolily?

Tyto otázky jsem si kladla už tehdy uprostřed mrazivého února, když jsem byla z nemocničního křídla vykázána. Nebohá Selena mě provázela nešťastným pohledem, jako umírající svou jedinou naději na záchranu. A teď, poté, co padla do rukou tomuto muži, jsem si umínila, že děvče zachráním z jeho spárů! A vás, mí drazí čtenáři, o tom budu podrobně informovat!'

Severus civěl na noviny a dusil v sobě vztek. V tu chvíli byl skálopevně přesvědčen, že on bude tím posledním, kdo Ritu Holoubkovou uvidí naživu.

‚Nasnadě je podezření, že se v celé věci opět angažuje Albus Brumbál – chtějí snad dívenku nějak využít? Má se tohle nebohé, vyplašené děvče stát další figurkou Brumbálovy armády při jeho snahách o převzetí moci nad kouzelnickým světem? Mimo titulu Mistra lektvarů drží Severus Snape také titul Mistra nitrozpytu – manipulují snad s dívčinou myslí? K čemu ji donutili zavázat se Neporušitelným slibem?