V lásce a válce II - Dvojí krev

Díl 48 - Prsten

„Lily? Jamesi?" vydechl Sirius.

Selena Nebelvírům neviděla do tváře, ale šok z nich vyzařoval na míle daleko.

„Nazdar, Tichošlápku!" zakřenil se James Potter. „Náměsíčníku! Co tvůj malý chlupatý problém?"

„Harry," usmála se láskyplně Lily Potterová, když stočila pohled smaragdově zelených očí na svého syna, „gratulujeme k Nebelvíru!"

„Jsme na tebe pyšní," objal Dvanácterák svou ženu kolem ramen.

„Musíš být ještě chvilku statečný," stekla Lily po tváři slza. „Potom budeme všichni spolu..."

„Spolu, jako rodina, Harry," dodal James.

„Ach, bude se ti tu líbit!" roztáhla zrzka rty v širokém úsměvu. „A podívej, koho jsem tu potkala!"

Vedle Nebelvírky se objevila druhá žena, o pár let starší a menší, s dlouhými havraními vlasy. Black, Lupin a živý Potter si vyměnili zmatené pohledy. Za Seleninými zády se však ozval prudký nádech a zvuk tříštícího se skla.

„Madison?"

„Seve, bráško!" usmála se černovláska. „Tak strašně dlouho jsme se neviděli..."

„Maddie," hlesl tiše lektvarista. S pootevřenými ústy a skelnýma očima strnule hleděl na svou mrtvou sestru.

Nebelvíři mezi nimi šokovaně přejížděli pohledem. Ale nic je nemohlo připravit na to, co následovalo.

Selena tiše vstala ze židle, ignorovala slzy kutálející se po tváři a špitla: „Mami?"

„Seleno! Zlatíčko, tolik mi chybíš," usmála se na ni Madison Princeová.

„Ahoj, moje malá čarodějko."

„Tati," vzlykla tmavovláska a opatrně vykročila směrem k postavám.

„Jak se máš? Jde ti to ve škole? Doufám, že dáváš na Seva pozor," mrknul na ni Lewis Hastings.

Brečící Selena kulhavě prošla kolem zkoprnělých lvů, nevšímala si ničeho krom dvou přízračných postav.

„Holčičko moje," natáhla k ní máma ruku.

Táta ji s širokým úsměvem napodobil: „Těšíme se na tebe. Musíš mi ukázat všechna kouzla, která ses naučila."

„Pojď k nám, Seleno..."

Zmohla se jen na přikývnutí a přidušený vzlyk. Natáhla ruku, k mámě, k tátovi...

„NE!" zařval Severus. „Zahoď ten prsten!"

Vzápětí se lektvarista zjevil vedle ní a strhl jí ruku, ve stejné chvíli postavy zmizely.

Nehledě na všechno kolem si Selenu prudce přitáhl k sobě: „Ne, tebe ne, dráčátko..."

„To byla máma," vzlykla mu do hábitu. „Máma s tátou..."

Severus nic neřekl, nedokázal to. Sevřel ji ještě pevněji a zoufale zabořil obličej do jejích vlasů. Nehodlal ji pustit. Za jednu jedinou noc o ni tolikrát málem přišel... Své malé dráče nikomu nedá. Nikdy.

Ticho v kuchyni na Grimmauldově náměstí rušily jen dívčiny přidušené vzlyky. Harry se Siriusem a Remusem se tiše posadili, sami se snažili zadržovat slzy a zpracovat šok. Vyděšený Draco se krčil na pohovce s nohama přitaženýma k hrudi. Rozklepaný hrůzou zíral na prsten ležící pod oknem.

Velmi dlouho nikdo nepromluvil, jen Selena přestala vzlykat. Také všichni svorně ignorovali klapnutí dveří a dvoje kroky blížící se ke kuchyni.