V lásce a válce II - Dvojí krev

Díl 83 - Malá katastrofa

„Už jsem se zmínila, že Zabini je idiot?" zahučela Selena, když vpadla do Severusova kabinetu.

„Dnes ještě ne," odvětil nevzrušeně profesor, aniž by zvedl hlavu od zadání ročníkových zkoušek, které právě připravoval. „Co udělal tentokrát?"

„Vymyslel zase další kojotinu," konstatovala nasupeně Zmijozelka a svezla se na židli.

„Povídej," vyzval ji Severus, odložil zadání pro třetí ročník a vrhl se na čtvrtý.

Selena si důležitě odkašlala, narovnala se a hlasem přetékajícím ironií zadeklamovala: „Selena Eileen Snapeová – Princeová, Princezna dvojí krve, dědička odkazu Severuse Snapea a z vůle velkého Merlina vládkyně dračího ohně."

Lektvarista se zarazil. Velmi pomalu zvedl hlavu a zadíval se na svou dceru: „Začínám mít pocit, že na tebe pan Zabini může mít špatný vliv."

„Nemůže," odmávla ho Selena. „Ten pablb si jenom ze všeho pořád dělá srandu. Jo, je fajn, že se neurazí, a uznávám, že když jde fakt o něco vážného, tak je neocenitelný... Ale stejně je to někdy strašně otravné. Člověk si na něco stěžuje, něco mu nejde nebo tak a ten hňup si z toho jenom dělá prdel!"

„Legraci," ucedil Severus.

„No jo, promiň," zabrblala Selena a rychle změnila téma: „Draco říkal, že se mnou chceš o něčem mluvit...?"

„Ano," přikývl lektvarista. Pečlivě srovnal veškeré pergameny na hromádku a odklidil je na jejich místo, zatímco Zmijozelka vyčkávala. „Na konci pátého ročníku všichni studenti absolvují rozhovor se svým kolejním ředitelem týkající se jejich budoucí profese. My dva jsme spolu o ničem nemluvili a je tedy na místě tento rozhovor vést, přestože se zpožděním."

„Proč?" zamračila se tmavovláska. „Vždyť jsme to řešili v létě."

„V létě jsme se bavili pouze okrajově o předmětech, které by sis chtěla zvolit pro tento školní rok, ale ne o tom, co bys chtěla v budoucnu dělat. A navíc – Minerva na tom trvá."

„Aha," protáhla nedůvěřivě Selena. „A s Dracem jsi o tom taky mluvil?"

Severus pouze pozvedl obočí a nahnul hlavu na stranu.

„Kvůli tomu tady odpoledne byl, že?" protáhla Selena obličej nad vlastním blbým dotazem.

Lektvarista to nechal bez odpovědi a přešel rovnou k věci: „Cílem tohoto rozhovoru je tedy pomoci ti ujasnit si, jakým směrem by ses po profesní stránce chtěla ubírat."

„Dobře," kuňkla nejistě Selena a v hlavně jí zběsile šrotovala kolečka, protože, u Merlina, opravdu netušila, co by chtěla nakonec dělat.

„Nejjednodušší pravděpodobně bude, když začneme tím, že vyřadíme předměty, které tě nebaví," navrhl lektvarista. „Což zúží okruh možných zaměstnání."

„Tak jo," kuňkla Selena a uvažovala, co to Severuse popadlo zrovna teď. „No, z povinných předmětů rozhodně musíme vyřadit Bylinkářství, protože mi všechno chcípne. Potom asi Dějiny čar a kouzel, což by sice mohlo být strašně zajímavé, ale profesor Binns mi to tak znechutil, že budu ráda, když z toho vůbec udělám OVCE. A asi i Astronomii. Ta mi sice přijde užitečnější a zajímavější než třeba Jasnovidectví, ale není to něco, čím bych se chtěla zabývat. Nevím, jak to popsat, potřebuju něco trochu víc... exaktního. Zbytek povinných předmětů je fajn."

„Výborně," konstatoval Severus a v duchu si skládal pomyslný seznam povolání přijatelných a vyřezaných. „Pokračuj."

„Takže teď volitelné," odtušila Selena a zamyslela se. „Tady to vezmu asi z druhé strany, jelikož mě většina z toho buď nebaví, přijde mi to jako blbost nebo mě to baví, ale jenom jako předmět. Takže z téhle skupiny bych vzala jako přijatelnou snad jenom Péči o kouzelné tvory. Možná bych se smířila i se Starověkými runami..."