V lásce a válce II - Dvojí krev

Díl 47 - Ztraceni III.

„Seleno, vzbuď se!" zatřásl jí Harry naléhavě ramenem. „No, tak vstávej!"

„Co je?" zamumlala Zmijozelka a rozespale mžourala kolem. Vzápětí se, absolutně probuzená, zamračila: „Kde je Sirius?"

Rozhlížela se kolem sebe černočernou tmou. Ať se snažila, jak chtěla, Tichošlápka nikde neviděla ani s dračíma očima.

„Já nevím, chvilku něco poslouchal a pak odběhl," zašeptal napjatě Harry.

„Myslíš, že nás našli?" zakuňkala třesoucím se hlasem.

„Možná si potřeboval jenom..."

Nebelvír utichl uprostřed věty. Lesem se totiž rozléhal naléhavý štěkot.

„Co se to děje?" zakňourala Selena. „Proč štěká? Co když tu vážně jsou smrtijedi? A snaží se je odvést pryč? Nebo ho zranili a snaží se nás varovat? Co když potřebuje pomoct? Co když..."

„Bude to v pohodě, hlavně klid," zašeptal rozechvěle Harry a Zmijozelku ochranářsky přitáhl blíž k sobě.

„Jak mám být sakra v klidu?" vyjekla vysokým, vystrašeným hlasem. „Co když nás najdou?! Já nechci, Harry, já nechci..."

„Nenajdou nás," pokusil se ji nepřesvědčivě uklidnit.

„Jak si můžeš...?"

Najednou slabě uslyšeli spásný hlas: „Co je tohle za odporného čokla?!"

„Draco," hlesla nevěřícně Selena. „To je Draco!"

„Nikdy bych nevěřil, že rád uslyším Malfoye," vydechl Nebelvír a úlevou praštil hlavou o kmen stromu.

„Slez ze mě, ty kreaturo odporná!"

„Draco!" zkusila zavolat Selena, místo toho jenom zachraptěla a rozkašlala se.

„MALFOYI!" zařval Nebelvír. Zmijozelka sebou překvapeně trhla a vypískla.

„POTTERE?!" ozvalo se po krátké odmlce.

„BĚŽ ZA SIRIUSEM!" zavřískal Harry.

„Našli nás," pípla Selena a roztáhla promodralé rty v úlevném úsměvu.

„Jo," oplatil jí zelenooký Nebelvír úsměv. „Říkal jsem ti, že to bude v pohodě."

V tu chvíli se z trávy vynořil velký černý pes, začal kolem nich nadšeně pobíhat a zběsile vrtěl ocasem. O pár vteřin později...

„Sel! Můj bože, Sel," klesl sinalý Draco na zem vedle své milované. S cílem umačkat ji v náručí ji vyrval Harrymu, pevně ji k sobě přitiskl a zabořil jí obličej do vlasů. Zmijozelka tichounce vzlykla úlevou a omotala prokřehlé ruce kolem svého prefekta.

„Nevěřím, že to říkám, ale rád tě vidím, Malfoyi," ozval se opatrně Harry.

„Nápodobně, Pottere," zamumlal Draco do Zmijozelčiných vlasů.

„Seleno!"

Z trav se vyřítil na první pohled k smrti vyděšený Severus, v mžiku klečel vedle Draca. Selena se samou úlevou rozvzlykala naplno. Severus to vyřeší.

„Ty jsi úplně promrzlá, Merline, cos to zase vymýšlela za hlouposti? Salazare..." shodil si lektvarista ze zad svůj černý hábit a s Dracovou pomocí do něj třesoucí se dívku zabalil. „Víš vůbec jak jsme se o tebe báli, ty děcko jedno pitomé? Musíme zpátky do Londýna... Blacku, mohl by ses uráčit změnit svou podobu a přemístit pana Pottera?"