V lásce a válce II - Dvojí krev

Díl 82 - Sladkých sedmnáct

„No tak, Sel, aspoň malou nápovědu!" zaprosil snad po tisící vážený mladý aristokrat.

„Ne," vedla si tmavovláska dál svou a vešla do tmavých sklepních chodeb. „Vždyť už jsem ti říkala, že nic nevím!"

„Něco vědět musíš!" obvinil ji Draco.

„Nevím!" rozhodila Selena rukama, pobavená prefektovým nadšením. „Schválně jsem nic nechystala, abys to ze mě nemohl vytáhnout."

„Ale něco malinko přece víš, ne?" pokračoval neodbytný blonďák.

„Nevím vůbec nic," zavrtěla Zmijozelka hlavou. „A přestaň blbnout, vždyť už tam budeme."

„Ale já chci vědět, co mě čeká!"

„U Merlina, Draco," zastavila se Selena kousek od vchodu na kolej a zadívala se na své princátko, „vždyť je ti sedmnáct!"

„No právě!" vyjekl prefekt a samým nadšením začal málem poskakovat.

„Já tě miluju," prohlásila Selena při pohledu na jindy odměřeného Draca, jemuž nadšením jiskřily oči.

„Já tebe víc, princezno," vtiskl jí polibek a popadl ji za ruku. „Ale teď už pojď, nebo z toho umřu!"

Selena se uchechtla, a přece jenom se nechala odtáhnout k tajnému vstupu do prostor zmijozelské koleje. Důležitě si odkašlala, loupla po nedočkavém Dracovi pobaveným pohledem a řekla heslo: „Princátko má narozeniny!"

Draco se stihl jenom ušklíbnout, než se otevřely dveře a zevnitř se hlasitě ozvalo: „VŠECHNO NEJLEPŠÍ!"

Selena musela pobaveně zakroutit hlavou, když Draco vystřelil z místa rychlostí závodního koštěte. Sama zamířila k Joannie, kterou uviděla postávat u krabic zabalených v barevném balicím papíře.

„Je to tu boží," zašeptala k prefektce.

„Díky," zazubila se potěšená Harrisonová.

Celá společenská místnost byla plná konfet a balonků, stoly se prohýbaly pod nánosem jídla a pití a Cooper se Zabinim zrovna rozdávali posledním opozdilcům jakési barevné špičaté čepičky. Jednu samozřejmě dostala i Selena. Zato Draco, kterého jen o chvilinku později přivolali na ‚pódium' (na stoly přiražené k sobě), však dostal obří zlatou korunu a byl Cooperem korunován na dospěláka. Joannie mu vnutila láhev šampaňského, kterou musel jakožto dospělý a samostatný muž otevřít a vypít. S první skleničkou svého šampaňského Draco pronesl tradiční řeč (Selena nad tím narcistou musela kroutit hlavou) a poté konečně došlo na dárky.

Draco už měl před sebou naskládanou velkou hromadu sladkostí, lahví a různých dalších blbostí včetně obří nebezpečně vypadající krabice z Kratochvilných kouzelnických kejklí, když konečně došlo na dárek od Zabiniho, Coopera a Harrisonové. Z nějakého důvodu totiž chtěli, aby prefekt jejich dárek otevřel až jako předposlední. Jako poslední zbýval ten Selenin, a všichni tři hadi se několikrát ujišťovali, že je to něco, co se Malfoyovi bude líbit. Selenu přirozeně zajímalo proč, takže se prodrala do první řady, jelikož Draco zrovna začal cupovat balicí papír na poměrně velké krabici. Koutkem oka postřehla, že Joannie, Chris i Blaise nenápadně odcouvali do bezpečné vzdálenosti, avšak nestihla se nad tím ani pořádně zamyslet. Jen co Draco otevřel krabici, zrudnul vzteky a pohledem tři provinilce téměř zavraždil: „To si ze mě, kurva, děláte prdel, že ano?"

„Všechno nejlepší!" vykřikli všichni tři naráz s rádoby nevinnými úsměvy.

„Co tam je?" zeptala se Selena a zaujatě nakoukla dovnitř. Hned na to si připlácla ruku na ústa, aby se nerozesmála.