Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

119. Brumbálova armáda

"To je šílenství! Kdo by se ode mě chtěl nechat učit? Mají mě za cvoka!" protestoval Harry po cestě do Prasinek.

Začínal mít pochybnosti.

Chtěla jsem se na něho otočit s naštvaným výrazem, že s tím souhlasil, tak nevím, co má najednou za problém.

Ale naštěstí promluvil Ron.

"Ber to z tý lepší stránky... Nemůžeš bejt horší, než ta ropucha" trefil do černého. Musela jsem se pousmát. Byla jsem totiž ráda, že Ron konečně na sto procent stojí při mně.

"Díky Rone" poznamenal Harry sarkasticky. Jo, díky Rone.

"Za nic kámo" odpověděl stejným tónem Ron. Chtělo se mi smát.

"Kdo všechno má vlastně přijít?" zeptal se Harry, než jsme stihli dojít k chalupě, která vypadala zcela opuštěně. Na ceduli stálo ošuntělými písmeny U prasečí hlavy.

Zadívala jsem se na Rona.

"Jenom pár lidí" odvětila jsem. Poté jsem otevřela dveře a zůstala stát na prahu.

Hospoda vypadala uvnitř stejně opuštěně, jako vypadala zvenčí.

Uvítal nás pouze hostinský a jeho... Koza? Ach jo...

"To se ti povedlo" zhodnotil mou práci Ron.

"Potřebujeme místo, kam nikdo moc nechodí" nenechala jsem se odradit a vstoupila dovnitř.

Ze zadní části jsem uslyšela známé hlasy a hned se mi ulevilo.

A ulevilo se mi, když jsem viděla, kolik přišlo lidí. Bylo jich víc než tucet, což je skvělá zpráva.

Vlastně jich bylo mnohem víc.

Trochu jsem znervózněla, když všechny hlavy zpozorněly, hlasy ustaly a každý přítomný se zaměřil na nás tři.

"Ahoj" pozdravila jsem v tom tichu, když se k tomu nikdo neměl.

Nikdo, ani Ginny, která seděla přímo naproti nám v první řadě, se neozval.

"Takže... Víte proč jsme tu" zkusila jsem to znovu. "Potřebujeme učitele, ale opravdového" pokračovala jsem.

"Někoho, kdo má s obranou proti černé magii zkušenosti" dodala jsem.

"Proč!" ozval se jeden student Mrzimoru, Zachariáš Smith, nepřátelsky. Měla jsem chuť ho poslat do jistých míst.

"Proč?!" promluvil ale místo mě Ron. "Ty víš kdo se vrátil, blbečku!"

Překvapilo mě Ronovo oslovení, ale mlčela jsem.

"To tvrdí on" nenechal se Mrzimor odbýt a tvrdě upíral svoje oči na Harryho. Ten vypadal, že se každou chvíli sebere a odejde.

"Tvrdí to i Brumbál!" argumentovala jsem.

"Brumbál to tvrdí, protože to tvrdí on" drze odpovídal dál po svém. "Otázka je, kde je důkaz" zaksichtil se výsměšně.

Harry chtěl něco říct, ale radši si to rozmyslel.

Z výrazu jsem mu vyčetla, že tahle situace potvrzuje jeho slova o tom, že si o něm ostatní myslí, že je cvok.

"Může nám Potter říct, jak přišel Diggory o život?" ozval se jiný student. Všichni upřeli pohled na Harryho, Cho, která byla přítomna, nevyjímaje.

Ten si samozřejmě všiml, jak se na něho dívala. Pohledem ho prosila, aby o tom nemluvil, bylo to pro ni ještě dost choulostivé téma.

"O Cedrikovi mluvit nebudu! Jestli jste přišli kvůli tomu, můžete vypadnout" zvedl se ze svého místa rozzuřeně a obrátil se na mě.