72. Kapitola o dracích

595 29 17
                                    

"Malfoyi?!" uslyšela jsem za mnou.

Malfoyi?

Otočila jsem se a spatřila tak Nevilla a Harryho, jak se podmračeně dívají na blonďáka, který stál pod schody stejně, jako ti dva.

"Pottere." Dracovi ztvdly rysy, naposledy se na mě obrátil a poté odešel.

Udělala jsem drobný půlkrok, abych ho zastavila, ale hned nato jsem si uvědomila, že tam stále stojí Harry a Neville.

Neville se tvářil naprosto nechápavě, zato Harry vrhl svůj podmračený pohled na mě.

To už jsem se zpátky otočila k průchodu a vyřkla heslo.

"Ty víš, co tu Malfoy dělal?!" objevil se za mnou Harry.

"Takže teď se se mnou bavíš?" štěkla jsem podrážděně. Harryho to zaskočilo a v jeho očích jsem viděla smutek.

"Omlouvám se" promnula jsem si čelo. "Jsem jen unavená..."

"Já taky" řekl Harry. "Nevyhýbám se ale jen tobě..." dodal a já semkla rty.

"Díky Neville, že na něho teď dáváš pozor" obrátila jsem pozornost na našeho kamaráda, který měl stále nechápavý výraz.

"Maličkost" mávl rukou a poté se vzdálil, jako by uznal, že Harry ochranku nepotřebuje.

"Proč tu byl Malfoy?" zkusil znovu Harry.

"Co chceš slyšet, Harry? Že mě špehuje?" ironicky jsem se zasmála.

"Jestli tě špehuje, tak si ho podám!" zaťal pěsti můj obrýlený kamarád. To už jsem se opravdu pousmála a měla chuť Harrymu říct, jak moc mi připomíná Ginny.

"To nebude nutné, na mě si jen tak nepřijde" zvedla jsem hrdě bradu.

"Já vím" pousmál se Harry a zadíval se kamsi do neznáma. Už jsem se nadechovala, že se Harryho zeptám, jak to zvládá, ale než jsem stihla jakkoliv zareagovat, Harry mi popřál dobrou noc a nechal mě ve společenské místnosti samotnou.

Zadívala jsem se na průchod a přemýšlela, zda někde za ním Draco vyčkává, nebo ne.

Poslechla jsem svoji hlavu a rozhodla se to nezjišťovat.

...

"Tak jsem to domluvil s Hagridem" přisedl si ke mně na obědě Ron.

"Hm?" vytrhl mě z vlastních myšlenek.

"Nejsi nemocná? Zdáš se mi trochu mimo..." zamračil se na mě a jeho oči mě propalovaly pohledem.

"Ne, jen jsem nad něčím přemýšlela..." našpulila jsem uraženě pusu.

Pravda byla taková, že jsem se celou dobu snažila navázat oční kontakt s jistým blonďákem sedícím naproti mně.

Draco mě ale odmítal.

Vzdychla jsem a odvrátila zrak. Všimla jsem si, že do síně vchází Harry a došlo mi, co vlastně prve říkal Ronald.

"Máš možnost to Harrymu sdělit" podívala jsem se na přicházejícího kamaráda.

"Zbláznila ses? Nemůžu k němu přijít a říct mu, že ho shání Hagrid, aby mu řekl to, co mu můžu říct sám" blekotal Ron a já jsem svraštila obočí.

"Jak myslíš, ale moc to komplikuješ..." podotkla jsem.

"Možná by mu to mohl říct Neville" uvažoval nahlas Ron. Já jsem zakroutila hlavou a dál se věnovala svým myšlenkám.

Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračovánímKde žijí příběhy. Začni objevovat