Na letošní rok jsem si zapsala spoustu předmětů, ale Merlinžel se stalo to, že se výuka pár předmětů kryla, tak tu nebyla možnost na ně chodit. A proto jsem se potřebovala poradit.
"Paní profesorko? Mohla bych s Vámi na chvíli mluvit?" šla jsem za profesorkou McGonagallovou, která by mi určitě mohla poradit, který předmět preferovat spíše.
"Ano, slečno Grangerová? Co pro Vás mohu udělat?" vypadala překvapeně, že s ní chci mluvit ještě před začátkem školního roku.
A tak jsem jí vylíčila svůj problém, čímž mi nabídla něco, co běžně nedělá.
"Slečno Grangerová, vím, že jste velmi pilná studentka. A proto Vám teď svěřím něco, co bych neměla" lovila v útrobách svého stolu, ze kterého vytáhla náhrdelník s podivným přívěskem.
Nechápala jsem, o co se jedná, tak jsem radši mlčela.
A tak mi profesorka vysvětlila princip obraceče času, který mi hodlala svěřit.
Vracela jsem se zpět do Nebelvírské věže a přemýšlela nad tím, jak si nejlépe rozvrhnout čas, abych zvládala nerušeně používat přístroj, který jsem teď schovávala v hábitu a o kterém se nikdo ze studentů nesměl dovědět.
Když jsem najednou uslyšela šustnutí.
"Pst!" ozvalo se odněkud přidušeně, tak jsem se zastavila. V chodbě ale nikdo nebyl, všichni totiž trávili slunečný den venku na pozemcích hradu nebo ti starší v Prasinkách.
"Je tam někdo?" zeptala jsem se jako idiot.
"To jsem já..." dostalo se mi odpovědi a já vzdychla. Moc dobře jsem věděla, kdo tam je. Rozhlédla jsem se, jestli tu opravdu není nikdo jiný kromě nás.
"Ty mě špehuješ?" přešla jsem k místu, kde se jistý hoch schovával.
"A ty jsi tu taky?!" došla jsem až za roh, kde na mě provinile koukal Harry s Ronem. "Co to má znamenat?"
"Harry říkal, že-..." podíval se Ron na Harryho a pak na mě.
"Nic jsem neříkal!" přerušil ho brýlatý hoch naštvaně.
"O co tu jde?" chtěla jsem vědět a přemýšlela, co by se asi stalo, kdyby tu na mě čekal někdo jiný a oni přišli o chvilku později a vše viděli. Draco za mnou musí přestat chodit.
"O nic... Jen se ujišťujeme, že jsi v pořádku. Odkud jdeš?" snažil se Harry změnit téma a Ron dělal, že tam není.
"Od McGonagallový, ale to vás dva nemusí zajímat" řekla jsem naštvaně, otočila se a odešla. Po zbytek dne jsem s nimi nepromluvila a radši se zdržovala ve své ložnici.
...
Dny se přehouply jako dítě na houpačce a začala nám výuka.
A já měla možnost poprvé použít obraceč v celé své kráse. Měla jsem po obědě hodinu čas, jaká ironie vzhledem k tomu, že jsem se chystala vracet v čase abych stihla hodinu Jasnovědectví, která byla ve stejnou dobu jako Starodávné runy.
Zavřela jsem se v kabince na dívčích záchodech v druhém patře, kde mě nemohl nikdo najít a otočila obručí na přívěsku tak moc, jak jsem potřebovala.
Kolem mě začal čas plynout rychleji, což tady nebylo vůbec poznat vzhledem k tomu, že sem nikdo nechodil. Když se obraceč dotočil, vyběhla jsem a utíkala na hodinu. Přitom jsem si dávala pozor, aby mě nikdo neuviděl.
"Napřed ale musíte uvolnit svou mysl" uslyšela jsem tlumeně hlas profesorky Trelawneyové. Vstoupila jsem dovnitř a nepozorovaně jsem se propletla až k místu, kde seděl Ron s Harrym.
ČTEŠ
Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním
Fanfiction"He looks different, don't you think, Draco? Almost ill..." - Hermione Harry Potter trochu jinak. S přidaným a pozměněným příběhem odehrávajícím se za zdmi Bradavic. Hlavní postavou není Harry, nýbrž Hermiona... A Draco, pochopitelně. Když se poprv...