95. Být sám sebou

479 20 18
                                    

"Chceš mi tím říct, že strávíš léto s Viktorem?" zeptala se mě Ginny, zatímco jsem si sušila vlasy.

Seděly jsme v našem pokoji každá na své posteli a poklidně probíraly uplynulé hodiny, protože ostatní dívky byly samozřejmě v centru dění oslav.

Já jsem se potřebovala umýt, abych se zbavila jezerní vody a Ginny slíbila, že tu na mě počká.

A tak jsem jí sdělila onu novinu, o které mě spravil Viktor.

"Možná... Nevím" zaúpěla jsem. "Nevím, jestli bych měla" přiznala jsem nakonec.

Ginny nadzvedla obočí.

"Co myslíš, že si od toho slibuje? Je mi patnáct... A pak..." odmlčela jsem se a zvažovala, zda mám své myšlenky vyslovit nebo ne.

"Co?" vybídla mě a snažila se v mém výrazu přečíst pravdu.

Co bych jako měla říct?

Viktor a já jsme jen přátelé? Ha! Ginny se mi vysměje, že kdybychom byli, nezval by mě k sobě.

Ale pravda opravdu byla taková, jsme jen přátelé. Což Viktor moc dobře ví. Tak proč mě tedy pozval?

Na mysli mi vytanul rozhovor s Dracem, že se Viktora bát nemusí, není konkurence. A jestli bude dál postupovat tak, jak to dělá doteď, tak se mu začnu stranit...

Mluvil Draco o tomhle?

A co když Viktorovi řekl něco, co ho přimělo jednat a celé tohle je test pro mě?!

"Háló!" zazpívala Ginny a já po ní střelila pohledem.

"Přísahám Bohu, že kdybych tě ještě chvíli nechala v tom tvém dumání, začala by ti z hlavy stoupat pára" dodala a tázavě se na mě dívala.

"Tos měla, aspoň by mi rychleji uschly vlasy" zakroutila jsem očima.

"Hahaha, velmi vtipné..." pronesla sarkasticky a zůstala na mně viset pohledem.

Složila jsem hlavu do dlaní.

"Viktor ví, že jsme a budeme jen kamarádi" zamumlala jsem.

"Hm..." To byl jediný zvuk, co Ginny vydala a mě to přinutilo vzhlédnout.

"Neříkáš mi všechno, zase" dodala, když měla mou plnou pozornost.

"Ne" vyhrkla jsem a okamžitě jsem toho litovala. Zrzka nadzvedla obočí. Nevím jestli překvapením, že jsem jí odpověděla a ještě ke všemu popravdě a nebo v očekávání, zda budu pokračovat.

"Ono toho není moc co říct. To je samé Draco sem, Draco tam a Viktor do počtu" mluvila jsem páté přes deváté.

"Aha... To se ptát nebudu" svezla se z postele a šla do koupelny. Zůstala jsem zaraženě koukat, dokud se nevrátila a nepodávala mi hřeben.

"Řekla jsem, že se do věcí mezi tebou a ním plést nebudu" pokrčila rameny a já vzdychla. Kéž by byla možnost, jak si o tom s Ginny promluvit.

Ze začátku jsem měla pocit úlevy, že se s tím mohu někomu svěřit, ale teď se zase cítím jako v pasti.

Rozhostilo se mezi námi napjaté ticho a já si docela přála, abychom už šly mezi ostatní.

Proto jsem urychlila proces očisty a s mokrými vlasy jsem se v čistém oblečení vydala s Ginny v patách do společenské místnosti.

Ta ale zela prázdnotou, jen pár studentů tu ještě pobývalo, ale vypadalo to, že se chystají pryč.

Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračovánímKde žijí příběhy. Začni objevovat