Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

62. Zlé znamení

Po zápasu jsme se dlouhou chvíli zase dostávali zpět k našemu stanu, ale přesto kluci ještě dlouho poté, co už jsme se chystali ke spánku oslavovali a Ron básnil o Viktoru Krumovi.

Musela jsem se smát.

Venku to ale znělo podobně jako v našem stanu.

"Zdá se, že Irové to pěkně rozjeli."

"To nejsou Irové!" vběhl do stanu pan Weasley, který se zřejmě šel podívat, co se děje. Já jsem se napřímila a kluci zůstali koukat.

"Musíme vypadnout! Hned!" pobídl nás a my vyběhli ze stanu. Ani jsem nevěděla, kam máme mířit.

Všude kolem nás pobíhali kouzelníci a z každého směru se ozýval křik. Chytila jsem se Harryho.

"Běžte zpátky k přenášedlu" řekl pan Weasley a my na nic nečekali.

Potom jsme je zahlédli - postavy v temných kápích, které všechno zapalovaly.

"Harry!" zakřičela jsem, když se mi kamarád vytrhl ze sevření a dav ho táhl na druhou stranu, než jsme měli namířeno.

"Hermiono" popadl mě Ron.

"Harry tam zůstal!" zakřičela jsem hystericky a chtěla se rozeběhnout do davu, když vtom vedle mě vybouchla ohnivá koule.

Rozeběhli jsme se tedy pryč a já doufala, že Harry bude v pořádku. Cestou jsem vzlykala.

"Pojďte, počkáme na taťku" zavelel Ron, když jsme byli téměř u přenášedla. Ohlédla jsem se a viděla rudě ozářenou oblohu, stoupající kouř a prchající davy kouzelníků.

Pan Weasley se po chvilce objevil.

"Jste všichni v pořádku?" prohlížel si nás.

"Harry tam zůstal" řekl Ron a pan Weasley zbledl.

"Zůstaňte tady" přikázal nám a rozeběhl se zpět.

Po nějaké době utichl jak křik, tak běsnění mužů v kápích a nastalo ticho.

"Pojďte" řekla jsem a rozeběhla se zpět.

"Hermiono ne! Nevíš, co se tam děje!" chytil mě za ruku Ron.

"Je tam Harry" vyškubla jsem se mu a vyběhla.

Slyšela jsem, jak Ron zaklel a běžel za mnou. Když jsme doběhli na kraj spáleniště, které zbylo ze stanového městečka, objevil se na obloze zvláštní útvar, který vypadal jako lebka, z jejíž čelistí vylézá had. Věděla jsem přesně, co to znamená.

"Zatraceně" zaklel Ron znovu a vběhl mezi trosky. "Harry!" zakřičel do ticha.

Já jsem běžela za ním a nemohla odtrhnout oči od toho zlého znamení.

"Harry, kde jsi?" zavolal znovu Ron. To už jsem se začala rozhlížet.

"Harry!" všimla jsem si kousek od nás, jak se krčí za ohořelými troskami stanu.

"Hledáme tě celou věčnost" sepsul ho hned Ron, kdežto já jsem mu skočila úlevně kolem krku.

"Báli jsme se o tebe" mluvil Ron dál, ale Harry koukal kamsi do dálky. Poté vzhlédl.

"Co to je?" sykl a chytil se za jizvu.

"Mdloby na vás!" ozvalo se kolem nás a my stihli jen tak tak zareagovat a uhnout kouzlům, která šla ze všech stran.

"Dost! To je můj syn!" uslyšela jsem pana Weasleyho.

"Rone! Harry! Hermiono! Jste v pořádku?" přiběhl k nám.