Následující týdny to byla naprostá muka.
Nejen, že jsme kolem sebe s Ronaldem stále chodili po špičkách, ale i spousta dívek se mě snažila upálit pohledem.
Díky podpořené lži od Viktora si všichni opravdu mysleli, že jsme s Viktorem strávili noc spolu. Více méně o tom nikdo nepochyboval, vzhledem k tomu, že nás většina plesových účastníků viděla na vlastní oči, jak se líbáme.
Dívky nemohly pochopit, proč si vybral zrovna mě. Některé urážky se mě dotkly trochu víc, než jiné. Například, že i hlupák Ronald o mě nestojí, tak proč zrovna Viktor jo. Ale nenechala jsem se tím rozhodit.
Po pár dnech jsem se to snažila ignorovat a postupem času to unavilo i ostatní a pomluvy už byly snesitelnější.
Zvlášť, když měl Viktor potřebu mě chránit, většinu svého volného času trávil se mnou a na ostatní vrhal naštvané pohledy.
Což se zase nelíbilo jistému blonďákovi.
Vůbec nebral v potaz to, že se mnou může komunikovat přes Viktora, spíš se nám naopak stranil a neustále uraženě civěl.
"Já nechapu, proč Draco náštvany" sdělil mi tuhle Viktor venku na dvoře, kde jsme seděli celé odpoledne a učili se.
Zvedla jsem hlavu od knihy a zadívala se tím směrem, kterým se díval Viktor.
Draco seděl s Pansy opodál pod stromem a naslouchal jejímu štěbetání. Přitom se díval na nás a mračil se.
Bylo mi úplně jasné, o čem Pansy mluví. Nebo spíš o kom.
"Nevšímej si toho" sedla jsem si blíž k Viktorovi a drcla ho svým ramenem do jeho.
Nemohla jsem se ubránit úsměvu, když se Viktor pousmál a Draco vypadal víc popuzeně.
"Žárli?" podíval se na mě Viktor. Jeho obličej se přitom ocitl v těsné blízkosti s tím mým.
"Ehm... Řekla bych, že ano... A má proč" sklopila jsem pohled a snažila se nedat najevo nervozitu. Nebylo mi to nepříjemné, ba naopak, ale nejsem ten typ dívky, abych vodila takového hodného kouzelníka za nos.
"Viktore, omlouvám se, jestli v tobě vzbuzuji nějaké naděje..." začala jsem.
"To je v pořadku, Her-mi-ouný. Viš ale, že si to ostatni stejně myslí" opáčil ihned a já svraštila obočí.
"Co tím chceš říct?" nechápala jsem význam.
"Že bychom mohli... Být spolu" zastrčil mi neposedný pramen za ucho a já vzdychla. Po očku jsem se zase podívala na Draca, ale blonďák byl pryč.
Jemně jsem vzala Viktorovu ruku do své a stiskla ji.
"Nedokázala bych to. Moje srdce patří..." odmlčela jsem se. Nechtěla jsem to vyslovit nahlas. Přišlo mi to absurdní vzhledem k situaci, k našemu podivnému zakázanému vztahu.
"Rozumím, ale nesouhlasím" semkl Viktor rty v úzkou linku.
Všimla jsem si, že skrz pozemky jde Harry a sám.
"Omluv mě prosím" zvedla jsem se spěšně z lavičky. Viktor mě napodobil, poklonil se a nechal mě bez dalšího otálení jít.
"Harry!" zavolala jsem na kamaráda.
Ten se otočil mým směrem a pousmál se. Byla jsem ráda, že aspoň my dva se již bavíme. Já jsem se mu omluvila za to, jak jsem na něho byla hrubá a on mi slíbil, že se do mého vztahu s Ronaldem míchat nebude.
ČTEŠ
Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním
Fanfikce"He looks different, don't you think, Draco? Almost ill..." - Hermione Harry Potter trochu jinak. S přidaným a pozměněným příběhem odehrávajícím se za zdmi Bradavic. Hlavní postavou není Harry, nýbrž Hermiona... A Draco, pochopitelně. Když se poprv...