Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

24. Křivonožka

A bylo to tu, opět zpět v Příčné ulici. Měla jsem takovou radost z nakupování nových knih a pomůcek pro letošní školní rok v Bradavicích. Otočila jsem se, abych se podívala, kde jsou moji rodiče, protože jejich konstatování ohledně kouzelných obchůdků najednou utichlo.

Stáli opodál a zrovna se dívali do výloh jednoho z obchodů. Byl to obchod Madame Malkinové s oděvy.

"Mami? Já jdu sem" zavolala jsem na rodiče a ukazovala na obchod přede mnou, kam jsem se chystala podívat. Ti kývli na souhlas a já vešla dovnitř. Byl to obchod, kde se daly koupit přísady na výrobu lektvarů. Né že bychom měli takové věci na seznamu z dopisu, ale pár věcí pro vlastní potřebu jsem si sehnat chtěla. A také lahvičky pro jejich uchování, ty v seznamu byly.

Ocitla jsem se v oblaku různých vůní a pachů. K vidění zde byla spousta sušených bylin, ale také spousta prášků a částí hmyzích těl.

Po chvilce za mnou přišli rodiče a taťka se vyptával, co si to kupuju a přitom měl nos zabořený do pergamenu s Bradavickým znakem.

Ujistila jsem je, že to, co sice není na seznamu, není také ale zakázané a žádný průšvih mi nehrozí. S úsměvem jsem s nimi potom vyběhla z obchodu a zamířili jsme zpět do Děravého kotle, kde jsem teď dočasně byla ubytovaná.

Naši mi sice pomohli s nákupy, proto tu byli, ale chystali se odjet na dovolenou, která jim měla započít zítra. S mým svolením a kompromisem, že se ubytuji v Příčné ulici, se se mnou tedy dnes hodlali rozloučit a odjet.

Mohla jsem se ubytovat u Weasleyových, ale to nepřipadalo v úvahu po loňském roce. Nemohu přeci bydlet u kluka, který je do mě zamilovaný. A když je řeč o něm...

"Rone?" zastavila jsem se na prahu Děravého kotle. Zrzoun právě seděl u jednoho ze stolů s máslovým ležákem a právě o něčem diskutoval s mužem, kterého jsem nikdy neviděla, ale přesto mi bylo jasné, že je to jeden ze členů Weasleyovic rodiny, podle typické barvy vlasů.

"Hermiono!" otočil se Ron po hlase a hned se mu rozzářily oči. Zvedl se a šel mě přivítat. Přitom se pozdravil s mými rodiči, kteří stáli za mnou. Já jsem pohledem sjela ke stolu, od kterého na nás koukal onen muž. Podívala jsem se na Ronalda.

"Promiň, dovol abych ti představil mého druhého nejstaršího bratra Charlieho" překvapil mě a já si s jeho bratrem podala ruku. Věděla jsem z mnoha Ronaldových monologů, že Charlie žije v Rumunsku a studuje tam draky, tak mě překvapilo, že je zde.

"Těší mě. Myslela jsem, že jsi v Rumunsku" nemohla jsem si odpustit. 

"Ano, také se tam zítra vracím. Jen jsem poslední dny své dovolené strávil v Doupěti po tom, co jsme se vrátili z rodinné dovolené z Egypta" sdělil mi a přitom se díval na Rona. Já jsem se na něho otočila taky. 

"Nepsal jsi mi o tom, že budeš trávit prázdniny v Egyptě..." poznamenala jsem překvapeně. Ano, bylo to překvapující, protože tenhle zrzavý mladík se většinou chlubil vším, čím mohl. 

Ron se na mě ale jen omluvně a přiblble usmál a potom se s otázkou, co tam dělají naši, otočil na mé rodiče.

Já jsem pobrala své věci a šla je odnést do pokoje, který jsem tu již měla pronajatý.

Rodiče za mnou za chvilku přišli, aby se řádně rozloučili. Hodlala jsem je ale vyprovodit, takže jsme zase z Děravého kotle odešli.

Když jsem se vrátila, Ron tam stále byl a vypadalo to, že na mě čeká.

"Tak jaké byly prázdniny, hm?" promluvila jsem dřív, než stihl vůbec otevřít pusu. Což způsobilo to, že ji Ron neotevřel vůbec a místo toho se na mě provinile podíval. Zase.