8. Nečekané zvraty

1K 38 1
                                    

Nebelvír na posledním místě. Ostuda více než dost jasná...

Když Brumbál oznámil, že máme ze všech kolejí nejméně bodů a to 312, Draco povytáhl koutky nahoru a zadíval se na mě. Já jsem jeho pohled na sobě nedala znát a opřela si hlavu o loket.

Mrzimoru a Havraspáru jsme samozřejmě zatleskali, jak se sluší. Zmijozelská kolej jen povýšeně čekala na oznámení výhry. Já jsem jen s mrtvým pohledem propalovala Draca, který na mě zkoušel hru s obočím.

472 bodů... Takový byl stav jeho koleje. Jakmile to Brumbál sdělil, Zmijozel propukl v jásot a Draco vypadal, jako by si právě do pusy vložil bumerang, neboť takový tvar teď měla jeho veselá tvář. Nebyl to ale radostný výraz, nýbrž výsměšný. Jeho pohled se opět stočil k naší koleji a oči zabloudily až ke mně. V tu chvíli se na mě otočil Ron s otráveným výrazem. Harry sklopil poníženě sklopil pohled a já stále pokračovala v mém výrazu otrávené mrtvoly.

"Ano, velmi dobře Zmijozele, velmi dobře" promluvil znovu Brumbál. "Nicméně musíme vzít v úvahu události posledních dnů" pokračoval v řeči. V tu chvíli se k němu stočily pohledy skoro všech přítomných, včetně profesora Snapea, který teď vypadal sice klidně, avšak jeho pohled by mohl zabíjet.

"Na poslední chvíli musím ještě rozdělit pár bodů" slyšela jsem profesora a to už jsem i já plně zpozorněla.

"Slečně Hermioně Grangerové..." Cože?! Právě řekl mé jméno? Zpanikařila jsem a zadívala se do stolu před sebou. "...za použití chladné logiky v okamžiku, kdy byli její přátelé ve vážném nebezpečí," odmlčel se profesor a já se podívala na rozzářeného Rona.

"Padesát bodů" dořekl Brumbál a všichni z naší koleje začali jásat a ti nejblíž mi poklepávali rukama po zádech. Neubránila jsem se úsměvu a když mé oči spočinuly na Malfoyovi, který měl zamračený a nechápavý výraz, můj úsměv byl o to větší.

Dovolila jsem si stočit pohled zpět k učitelskému stolu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Dovolila jsem si stočit pohled zpět k učitelskému stolu. Hagrid, se kterým jsem se během roku spřátelila, se na mě dojatě zadíval a paní profesorka McGonagallová taktéž měla podobný výraz.

"Zadruhé..." promluvil znovu Brumbál a všichni opět zpozorněli. "Panu Ronaldu Weasleymu za nejlepší šachovou partii, jakou Bradavice viděly za dlouhá léta." Ron se na nás vyjukaně zadíval.

"Já?" zeptal se překvapeně. Stejně tak Harry.

"Padesát bodů" řekl profesor po krátké odmlce a všichni opět propukli v jásot.

"Zatřetí" začal znovu mluvit Brumbál a to už zase všichni zpozorněli a čekali, co může po takových informacích ještě přijít. Mně bylo jasné, že další body nepřipadnou nikomu jinému, než Harrymu.

"Panu Harrymu Potterovi, za pevné nervy a mimořádnou odvahu, uděluji Nebelvíru šedesát bodů."

Šedesát bodů! Dohnali jsme Zmijozel. Znovu jsem stočila pohled k nim. Draco vypadal, že bude každou chvíli brečet.

Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračovánímKde žijí příběhy. Začni objevovat