Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

109. Co je pravděpodobnější

Snažila jsem se veškerou svou pozornost věnovat Snapeovi, jeho výkladu a přemýšlením na prací, která nás čekala.

"Dojdu pro přísady a ty zatím připrav pracovní místo" sdělila jsem Dracovi ihned, co nám profesor dal pokyn k práci a seskočila z židličky.

"Počkat, to tedy ne!" protestoval Zmijozel a já protočila panenky.

"Máš s tím nějaký problém?!" zavrčela jsem a snažila si nevšímat okolí, které nás po očku sledovalo jako časovanou bombu.

"Pro přísady dojdu já, ty beztak nedosáhneš do horních polic a pokud si dobře pamatuji, minimálně dvě z tohoto seznamu," vrazil svůj prst do učebnice, aniž by se podíval, kam ukazuje, "jsou právě v horních policích" pozvedl jeden koutek ve vítězný úsměv.

Musela jsem se zhluboka nadechnout, abych ho na místě neuškrtila.

"Ať je po tvém, jen jsem tě chtěla ušetřit podřadné práce" rýpla jsem si a s těžkým žuchnutím postavila na stůl kotlík.

"Tím, že bych měl tahat nádobí?!" uchechtl se a já po něm opět střelila pohledem.

"A nechce se Jeho veličenstvo náhodou omluvit z této hodiny, aby se vyhl všem podřadným činnostem?!" flákla jsem před něj zbytek náčiní, až jsem si od Snapea vysloužila přísný pohled.

"Vy dva," ukázal na nás prstem, "sem" sykl profesor a já měla krůček k tomu odejít z této hodiny.

"Mohli byste mě zasvětit a sdělit mi, co se tu u všech čertů děje?!" zeptal se nás Snape znechuceným tónem.

"Nic" odsekli jsme oba sva najednou.

"Vaše chování je naprosto nevhodné a poutáte na sebe až příliš pozornosti" obrátil se na Draca, jako by to říkal spíš jemu. Ten udržoval naprosto kamenný výraz, ale já jsem věděla, že má co dělat, aby nevybouchl vzteky.

"Mám vám snad zařídit další společný školní trest nebo si dokážete ten svůj problém vyřešit sami?!" 

"K tomu nám další školní trest nepomůže" sdělila jsem bez rozmyslu a hned nato se omluvila za drzost.

"Vaše chování se mi nelíbí a myslím si, že by se nezamlouvalo ani zbytku této třídy, kdyby se dozvěděli..." odmlčel se a zapřemýšlel nad správnou formulací.

"Já a Grangerová-..."

"Vaše výmluvy mě nezajímají, pane Malfoyi" štěkl Snape. "Nechcete snad, abych o vašem jednání spravil vaši rodinu, že ne?!" pohrozil Dracovi, který na vteřinu zbledl a poté zrudl vzteky.

Když už otevíral ústa k odpovědi, Snape opět promluvil.

"Vraťte se k práci a zapřemýšlejte nad důsledky té vaší rebelie" mávl na nás rukou, jako by odháněl nepříjemný hmyz a dál si nás nevšímal.

Oba jsme se na sebe podívali a snažili se ve svých obličejích vyčíst odpovědi na otázky, které se nám honily hlavou.

"Dojdi pro ty pitomý přísady" odsekla jsem po chvilce a vrátila se na naše místo, aniž bych Dracovi věnovala další vteřinu své pozornosti.

Zbytek hodiny jsme mlčky pracovali jako jeden tým a z učebny odcházeli o čtvrt hodiny dříve než ostatní, jelikož jsme oba moc dobře věděli, jak postupovat a umíchání lektvaru nám nedělalo sebemenší potíže.

"Grangerová počkej!" následoval mě Draco ke schodišti.

"Řekli jsme si sbohem, tak už to nerozmazávej" otočila jsem se na něho zlostně.