Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

60. Holčičí záležitosti

Až teprve když jsme se vrátili zpět do Velké síně, všimla jsem si, že Ginny stále sedí u stolu.

"Ginny" oslovila jsem svoji zrzavou kamarádku. Zrzka vzhlédla a poté opět zabodla svůj zrak do stolu, na kterém měla před sebou jídlo, ale vypadalo to, že se ho ani nedotkla.

"Co se děje?" přisedla jsem si k ní.

"Nic" odsekla tiše a já vzdychla.

"Za celý den jsi promluvila sotva pár slov, v jídle se nimráš, jako bys tam něco hledala a ani ses nebyla podívat ven za Harrym" zkonstatovala jsem.

"Nic se neděje... Jen... Jen prostě nemám náladu, to je všechno" řekla, ale mě tím nepřesvědčila.

"Víš, že mně se můžeš svěřit s čímkoliv" položila jsem jí ruku na rameno. Ginny se na mě otočila a upřela na mě zrak. Já jsem čekala, že se mi konečně svěří, ale ona svůj zrak hned na to, co svitla jiskřička v jejích očích, obrátila jinam. Podívala jsem se stejným směrem a naskytl se mi výhled na bouřkové oči, které upíraly zrak na nás. Já jsem semkla rty a odvrátila zrak. Ginny mě napodobila.

Poté zavládl ve vchodu do síně hlahol. Harry se vrátil.

"Ano, vím" odpověděla mi polohlasně Ginny, která se dívala na Harryho, poté sklopila zrak, zvedla se a beze slova spěšně prošla kolem Harryho ze síně ven.

"Né, že mi všechno sníš, Ronalde" oznámila jsem mu, když si sedl vedle mě, zvedla jsem se a šla za Ginny. Ještě jsem stihla uslyšet protesty, ale nijak jsem je nekomentovala.

Ginny jsem našla až v našem pokoji.

"Teď už mi ale budeš muset povědět, co se děje. Tvoje chování je podivné" stoupla jsem si do dveří, kdyby mi chtěla pláchnout.

Ginny na mě vyplašeně vykulila oči.

"Ty to nenecháš být viď..." poznamenala a kecla si na svou postel. Já jsem šla k ní a sedla si taky. Čekala jsem, jestli začne mluvit sama.

Ginny se ale ode mě odvrátila a zalovila rukama v nočním stolku.

"Na" podala mi kapesník s monogramem. Úplně jsem na něj zapomněla. Vzala jsem si ho do rukou a přičichla k němu. Stále voněl jako Draco. Ginny mě celou dobu sledovala.

"Proč mi ho dáváš?" začervenala jsem se.

"Je konec školního roku a patří tobě. Co já bych s ním dělala... Kdyby ho našel Ron, určitě by řádil" pousmála se. Já jsem uklidila kapesník do hábitu a znovu se na ni obrátila se zkoumavým pohledem.

Ginny mlčela.

"Kvůli tomu jsem ale nepřišla" promluvila jsem. "To kvůli tomu koštěti?" zkusila jsem.

Ginny se na mě podívala se zdviženým obočím.

"Vždy jsem chtěla hrát Famfrpál, nebo to aspoň zkusit, ale nevím, proč bych měla žárlit na Harryho a jeho koště" podotkla a já semkla rty.

"Tak o co jde? Pomoz mi trochu" naléhala jsem.

"Jde o Harryho" vzdychla a zavřela oči. Já se zamračila a zapřemýšlela.

"Tobě se líbí Harry" uvědomila jsem si najednou.

"Líbil se mi celou tu dobu, a pak jsem konečně nastoupila do Bradavic a..." odmlčela se.

"A jsi jen ta Ronova mladší sestra... Poslední Weasleyovic zrzek" odfrkla jsem si.

"Víš, Harry se nikdy moc o holky nezajímal, ale třeba si tě všimne, nebuď z toho nešťastná, však na takovéhle věci máš spoustu času" mlela jsem.