Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

58. Expecto Patronum!

"Expecto Patronum!" zakřičel s napřáhnutou rukou.

Z jeho hůlky vylétla stříbřitá záře a po zamrzlé vodní hladině se rozeběhl zářivý jelen, který odehnal Mozkomory pryč.

To kouzlo bylo velmi silné a taky účinné. Já jsem snad přestala i dýchat, jak jsem žasla. Bylo to nádherné.

Když Harry, který byl se Siriusem omdlel, Harry, který vykouzlil patrona, dokončil zaklínadlo a hůlka pohasla.

"To bylo úžasné" vydechla jsem konečně. Harry se na mě obrátil. Zanedlouho se u druhého břehu objevili profesoři a zřejmě i bystrozoři, kteří odnesli Harryho i Siriuse pryč. Schovali jsme se do ústraní.

"Harry, musíme jít" vzpomněla jsem si znovu na Brumbálova slova, kde bude Sirius uvězněn.

Harry si náhle uvědomil, kde se právě nachází a co se děje, a rozeběhl se za mnou.

"Ještě je brzy, teprve ho odnášejí" řekl a já se zastavila.

"Ano, ale musíme vymyslet, jak se k němu dostaneme" objasnila jsem mu své počínání. Nedaleko od nás zakřupala ztuhlá zemina pod kroky Klofana.

Oba jsme se po něm ohlédli a poté se na sebe podívali, jako by nás ve stejnou chvíli napadla stejná myšlenka.

"Na něm já nepoletím" uvědomila jsem si, co zřejmě bude následovat.

"Je to jediná možnost" přemlouval mě Harry mezitím, co šel pro Klofana. Měl v sobě takový adrenalin, že si ani neuvědomoval to obrovské zvíře před ním. Popadl řetěz, který měl Klof stále kolem krku, poté ho pohladil po zobáku a otočil se na mě.

"Jestli skončím jako Draco-..." neodpustila jsem si.

"Ufňukaná a blonďatá?" skočil mi Harry, s úsměvem na rtech, do řeči. Musela jsem se taky pousmát. "Tak pojď" natáhl ke mně ruku a já ji mírně neochotně přijala.

Nevím, jak se Harrymu podařilo přemluvit mě a zároveň Klofana, ale najednou jsem byla na hipogryfově hřbetě a u nohou mi šustila jeho křídla.

"Sednu si před tebe, pokud tedy nechceš vést" oznámil mi Harry a soukal se nahoru. Já se ochotně posunula víc dozadu a snažila se Klofanovi nevytrhat peří.

Než jsem se nadála, letěli jsme nad lesem a pomalu se blížili k hradu.

Ten z výšky vypadal nádherně a majestátně.

Klofan přestal máchat křídly a střemhlav se snášel dolů, až jsem vyděšeně vykřikla.

Snesl se s námi až k věži, kde byl uvězněn Sirius. K mému překvapení byl při vědomí.

Podívala jsem se na mříže a na nic nečekala.

"Bombarda!"

Sirius se se slzami v očích zadíval na Harryho, který se mu následně vrhl kolem krku.

"Musíme zmizet" řekla jsem netrpělivě a ohlížela se, jestli mé kouzlo nezpůsobilo poplach.

Pomohli jsme vyčerpanému Siriusovi na nohy a ten mi potom, ač nad své síly, pomohl společně s Harrym zpět na Klofanův hřbet. Poté se oba vyšvihli za mě a společně, i přes Klofanovy malé protesty, jsme se opět rozletěli do noci, kdy jsem byla nucena Klofana vést.

Měla jsem obrovský strach a naproti tomu si jak Harry, tak Sirius užívali let.

Nasměrovala jsem Klofa na nádvoří, kde ladně přistál vedle fontány, do které hned nato, co jsme slezli, ponořil svůj zobák.