Měla bys být se mnou - KOREKCE před pokračováním

64. Ohnivý pohár

Když jsme se všichni usadili a večeřeli, nebylo snad jediného Bradavického studenta, který by nemluvil o našich nových přátelích.

Kluci samozřejmě diskutovali o Krásnohůlkách, zatímco my holky jsme věnovaly svou pozornost Kruvalským svalnatcům.

"Hele, támhleten se na nás podíval" zachichotala se Ginny a zatřásla mi s ramenem.

Já jsem se otočila směrem, kterým se dívala.

Pár Kruvalských pokukovalo naším směrem a špitalo si mezi sebou.

To, co mě ale zaujalo, byl přísný pohled Viktora Kruma, který mě propaloval.

Cítila jsem, jak mi zahořely tváře a radši odvrátila pohled. Čímž jsem si vysloužila další přísný pohled od majitele bouřkových očí.

Překvapeně jsem ztuhla a zůstala na Draca civět. Ten však odvrátil pohled, naklonil se přes stůl a zadíval se přesně tím směrem, kterým jsem se před chvilkou dívala já.

Došlo mi, že se Viktor Krum opravdu dívá na mě. A Dracovi se to očividně nelíbí.

Sama pro sebe jsem se pousmála a otočila se zpět ke stolu.

Ginny se na mě významně podívala, ale já jsem to nehodlala nijak komentovat.

Asi po hodině stolování vrazil do Velké síně opět Filch. Za ním táhli pánové na plošině jakýsi předmět, který vypadal jako zlatá věž.

Všichni si začali domýšlet, co to asi je.

"Prosím o pozornost" zahřměl hlas profesora Brumbála poté, co onu věž dotáhli až k pódiu, a všechen hlahol rázem ustal. Stoupl si vedle zlatavé věže a já si pomyslela, že je opravdu velká.

Poté započal řeč o Turnaji tří kouzelníků.

"Tři nesmírně nebezpečné úkoly!" zdůraznil Brumbál a já se zamračila. "Z tohoto důvodu také vyhlásilo Ministerstvo nové pravidlo" dodal a uvedl pana Skrka, jehož jsem již měla tu čest poznat, který nám toto pravidlo měl objasnit.

Když se ale zmíněný muž prodíral od svého místa u stolu k Brumbálovi, zničehonic zahřmělo a začarovaný strop nad námi metal jeden blesk za druhým.

Pár dívek zaječelo, jako by nás to mělo zabít, ale přesto jsme se všichni instinktivně přikrčeli.

Stříbřitými blesky proklouzl odnikud jeden rudý a obloha byla náhle zase poklidná.

Obrátili jsme se k pódiu a spatřili tak nově příchozího, který byl zřejmě majitelem onoho vyslaného kouzla, protože si zandaval hůlku zpět do kabátce.

"Zatraceně!" zašeptal Ronald. "To je Pošuk Moody" dodal.

"Alastor Moody?" obrátila jsem se na něho. "Bystrozor?"

"Bystrozor?!" zopakoval po mně Dean.

Všichni jsme Moodyho pozorně sledovali, zatímco Ron vysvětloval, kdo to je.

Moody mezitím sešel k Brumbálovi, se kterým se pozdravil jako se starým přítelem a poté se intenzivně napil čehosi ze své lahvičky.

"Co myslíte, že to pije?" promluvil Seamus a všichni jsme se opět podívali na znalce Ronalda.

"To nevím, ale dýňová šťáva to nebude" odpověděl místo něho nepřítomně Harry.

Nestihli jsme to nijak komentovat, protože zazněl hlas pana Skrka.

Který nám sdělil to, co nikdo nechtěl slyšet. Totiž, že se kouzelník, který nedovršil sedmnácti let, nesmí turnaje zúčastnit.

V síni propukla vřava a spoustu nesouhlasných projevů.