Jak nebýt trapná ani nudná

Most přes rozbouřený děj

Jeden jízlivý bonmot říká, že kdo umí, ten umí a kdo neumí, ten to učí. S dovolením bych to poopravila na: kdo to učí, už nemá čas umět. Jak mi zdárně přibývají kapitoly do téhle příručky a v hlavě se rodí další postřehy, všechny mé "kreativní" práce nějak stagnují :-)

No nic, dnes se vrhneme na veleslavný dějový oblouk. Přiznávám, že jsem nikdy nebyla velký fanda suchopárné teorie, pokud jsem si jí nedokázala spojit s praxí.
Do psaní (přinejmenším toho veřejně dohledatelného) jsem se pustila relativně stará, bez formálního proškolení, jen s výhodou toho, že mám slušně načteno a tudíž představu, jak by měl dobrý příběh vypadat.
Teprve teď se sama pídím po informacích, jak se zlepšit a čeho se vyvarovat a pořád mám nejradši praktické příklady - proto miluju různé youtubery, co rezebírají známé filmy či jednotlivé scény a snaží se vysvětlit, proč ve snaze o určité sdělení fungují, případně selhávají.
Třeba ScreenCrush jednu dobu děla zajímavá srovnání - vybral si dva na první pohled hodně podobné filmý a rozebral, proč jeden z nich je trhák a druhý propadák (třeba Guardians of The Galaxy vs Suicide Squad).
Filmy a seriály sice nejsou totéž jako psaný příběh, ale zrovna v otázce dějového oblouku mají zatraceně hodně společného, takže vřele doporučuju na nějakou podobnou rozborku mrknout.

Pokud otevřete některé jiné příručku, dozvíte se, že existuje tříbodový, pětibodový nebo dokonce osmibodový dějový oblouk a jste namydlení. Tak kolik položek si vlastně musíte při psaní odškrtnout?
Te budu asi za kacíře, ale hoďte to za hlavu. Kouká někdo z vás na Prima Zoom (za mě asi jediný český kanál, který je koukatelný většinu denní doby)? Miluju tamní dokumenty o architektuře a technice, ačkoliv jen málokdy mám čas zkouknout všechny epizody v plné stopáži. Ale sem tam se mi něco líbí na tolik, že si příslušnou sérii seženu a koukám na ni po nocích a jiných ukradených chvilkách volna. Takové cti se loni dostalo šestidílnémů seriálu Ikonické mosty Británie. A proč plácám něco o mostech, když vám mám říct, jakse tvoří dějový oblouk?
Protože i to je takový most, po kterém má váš hrdina a spolu s ním čtenáři přejít nad divokými peřejemi děje. A je tak trochu jedno, jak ten most bude vypadat, pokud bude dost bytelný, aby nás na druhou stranu dostal, nejlépe víc než jednou.
Šest britských mostů z mého oblíbeného seriálu dodnes stojí a denně se po nich přesouvají lidé, auta i vlaky - notoricky známý zvedací Tower Bridge, řetězový visutý most přes Avon u Bristolu, ocelový obloukový most přes Tyne, unikátní tubusový most Britannia, nepřehlédnutelný konzolový Forth Rail Bridge a železobetonový visutý most přes estuár Humber. Ani jedna konstrukce není stejná, ale všechny jsou úchvatné a slouží svému účelu.

Není až tak podstatné, jakou konstrukci pro svůj most zvolíte, jen musíte dobře vědět, na kterém místě začínáte a kde přesně se chcete dotknout druhého břehu.
To je problém fůry lidí, včetně mě samotné - vyloupne se nám v hlavě zajímavá postava, o které bychom rádi psali, ale tak nějak není o čem :-) Většina povídek se zadrhne právě na tomhle, někdy v půlce najednou nevíme jak a kam pokračovat.
Takže náš famózní hrdina nebo hrdinka musí mít nějaký cíl, za kterým v příběhu míří. A nemusí to být cíl nijak sofistikovaný a ušlechtilý, v hororové vyvražďovačce to může být jen holé přežití.
A aby to nebylo tak jednoduché, musí se našemu hrdinovi do cesty postavit nějaké překážky, v případě toho hororu to budou třeba po mozkové hmotě bažící zombíci.
A ideální je, pokud během toho zdolávání překážek dojde k nějakému charakterovému vývoji hrdiny, ať už přehodnotí svoje postoje a názory nebo v sobě objeví síly, o kterých ani nevěděl, že v něm dřímají (a tím vůbec nemám na mysli superschopnosti) - náš imaginární týpek uprostřed zombie apokalypsy se třeba bude muset transformovat z pacifistického nerda na nelítostného bijce mozkožroutů a nejspíš mu to nepůjde hladce a hned, možná bude ze začátku jen utíkat, aby se fyzické konfrontaci vyhnul a jeho první "kill" bude zběsilá bitka o život po útoku ze zálohy, kdy se na konci místo oslavného křepčení pozvrací.
Váš hrdina ani nemusí svého cíle dosáhnout, ale nemělo by to být z toho důvodu, že ani nevíte, kam kráčí, ale proto, že si to třeba on sám rozmyslel a jeho velká touha ze začátku knihy mu přestala dávat smysl. Abychom zůstali u našeho bijce zombíků - na začátku chtěl přežít a dostat se do bezpečí, hlavně on sám za sebe. Na konci se třeba obětuje a zdrží hordy hladových nemrtvých, aby dal šanci na únik někomu jinému.

Jedno z videí, která jsem zmínila v začátku, pokládá provokativní otázku, jestli může být hrdinou příběhu rasista.
Než odpovím, měli bychom si vyjasnit pár pojmů. Sice o hlavní postavě obvykle mluvíme jako o hrdinovi/hrdince a ten, kdo mu stojí v cestě je obvykle záporák. Ale to nemusí být tak docela pravda a přesnější by bylo nazývat hlavní postavu protagonistou a toho, kdo mu dosažení cíle komplikuje antagonistou. Protagonista přitom vůbec nemusí být žádný Mirek Dušín, třeba ve filmu Catch me if you can, sledujeme šikovného podvodníčka (protagonista)  a v patách je představile zákona (antagonista).
Z tohohle pohledu muže být hrdinou ve smyslu hlavní postavou nejen rasista, ale člověk s jakoukoli jinou charakterovou vadou (ačkoliv by pořád měl být čtenářům nějakým způsobem sympatický, aby je zajímal jeho příběh).
Ale onen rasista může klidně být hrdinou v pravém slova smyslu, když během děje dojde prozření a svůj postoj změní. A bude to mnohem působivější než, když to bude od samého začátku kapitán všech správňáků.
Překonání nějaké slabosti nebo charakterové vady je vůbec skvělé téma pro příběh - je to i taková pojistka vůči Mary Sue charakterům - co chcete vylepšovat na postavě, která je už od začátku nechutně dokonalá?
Nebo na to můžete jít i opačně a popsat něčí pád na temnou stranu, jak to dělá třeba Batman: Temný rytíř s postavou Harveyho Denta nebo nověji Joker.
Ovšem pozor - téma příběhu není totéž jako dějový oblouk. Tématem může být přerod třasořitky v hrdinu, ale ten si na počátku sotva stanovil cíl: "Už nechci být takový zbabělec a od teď budu vyzývat všemožné skřety a draky na souboj."
Do bitek se vší tou temnou havětí vžene vašeho hrdinu nějaký jiný důvod - třeba potřebuje urgentně peníze a získat vzácný poklad je jediná možnost. A nebo to vážně dělá, aby nebyl za zbabělce - třeba v očích své vyvolené, která se o něm opovržlivě vyjádřila, když odmítla jeho žádost o ruku.

Pokud jde o zdolávání jednotlivých překážek a těžkostí, vzpomněla jsem si na jednu výbornou radu z videa o tom, jak natočit skvělou akční scénu. Ona překážka může mít klidně i tuhle formu, ale i kdyby neměla, většina zásad pro dobrou bitku se vztahuje i na jiné druhy obtíží, kterým má hrdina čelit.
Určitě není na škodu pestrost, překážky by se měly různit a dokonce i pokud jsou z logiky děje podobné, třeba pokud váš hrdina prochází nějakou soutěží, snažte se od sebe jednotlivá kole nějak odlišit. Třeba tak, že podrobně popíšete jen to první kolo a v dalších se budete soustředit jen na klíčové momenty a to, co proběhne jinak.
Střídání dynamiky, hrdina by neměl mít permanentně navrch a zvládat potíže levou zadní. Abychom mu drželi palce, musíme mít aspoň trochu strach, zda to zvládne.
A třetí, nejdůležitější rada, nejen akční scéna, ale i jiná překážka na hrdinově cestě, by měla nějakým způsobem měnit status quo, situace před a po by neměla být stejná.
Uvedu to na příkladu z mého oblíbeného filmu, druhé sólovky Kapitána Ameriky:
- úvodní bitka na palubě Lemurian Star - Steve zjistí, že má Nataša speciální úkol a Fury mu tají informace
- napadení Furyho falešnými policisty a honočka v ulicích DC - dozvíme se o existenci tajemného zabijáka a zjistíme, že jindy vševědoucí Fury už není pánem situace
- střelaba ve Stevově bytě a honička po střechách - Fury (zdánlivě umírá), svěří Stevovi tajemství a je tu někdo, kdo se Stevovi fyzicky vyrovná
- bitka ve výtahu - na konci je ze Steva uprchlík de facto desperát, po kterém všichni jdou
- bitka na dálnici - Steve zjistí, že Bucky žije
- finální akce - samozřejmě se podaří zastavit záporáky a hlavně, Bucky se přece jen probere z WS módu.
Jak vidno možností je celá řada, hrdina může třeba v bitvě ztratit mentora nebo se od porotce v soutěži dozvědět nějakou klíčovou informaci. Může jít i o to, že protagonista pod tlakem zvládne víc, než by od sebe čekal (třeba zabít zombíka s tváří jeho kamaráda), ale pokud využijete tenhle bod, opatrně. Vaše postava se samozřejmě může zlepšovat a překonávat limity v průběhu celé knihy, ale nedělejte každou překážku jen o tomhle.