Minulou kapitolu jsem nuceně ukončila na prahu Velké francouzské revoluce, protože jsem dosáhla maxima povolených obrázků. Jenže velká módní změna, která se v tomhle období udála, je až příliš zajímavá, abychom už z 18. století utekli.
Obyvatelé, kteří povstali a zaútočili na bastillu vypadali přibližně nějak takhle:
Žádná velká módní revoluce se zatím nekoná. Jediný výraznější prvek jsou ony dlouhé kalhoty prostých lidí. Zámožnější vrstvy, ve kterých muži nosili kalhoty jen ke kolenům a k nim punčochy, tenhle kus oděvu ani za opravdové gatě nepovažovali - jejich nositelům posměšně říkali "sans-coullotes", doslova "ti bez kalhot".
Jenže úsměšek jim brzy ztvrdl na rtech a za chvíli každý, kdo nechtěl budit nežádoucí pozornost režimu a ohrozit pozici své hlavy na krku, nosil tyhle ne-kalhoty také. A k tomu na vyditelném místě revoluční kokardu a nejlépe ještě červenou čapku - ta se symbolem revoluce stala tak trochu omylem. Tvarem připomíná antickou tzv. frygickou čapku původem z Malé Asie a Jakobíni jí ztotožnili s čapkou pileus, kterou dostávali propuštění římští otroci jako znak nově nabyté svobody.I ženský oděv se výrazně zjednodušil, ve snaze smazat třídní rozdíly. Účesy se zmenšovaly, sukně splaskávaly, ubývalo krajek a fajnových materiálů. Mnohé radikální ženy taktéž nosily frygické čapky namísto ženštějších pokrývek hlavy.
Ale každý tlak vyvolává protitlak a nejvíc v opozici bývá vždycky mládež, takže se po paříži začaly toulat bandy výstředně oblečených hejsků, kterým se říkalo Incroyables a jejich partnerkám Merveilleuses. Incroyables nosili křiklavé vzory, neúměrné klobouky a absurdně velké nákrčníky, ženy za sebou táhly obří vlečky a všichni byli vděčným terčem karikaturistů a zdrojem nenávisti radikálů, pro které se občanská rovnost neslučovala s takovou marnivostí.
ČTEŠ
Jak nebýt trapná ani nudná
Kurgu OlmayanTrocha rad a povzbuzení pro ty, co si zatím netroufají psát a publikovat své příběhy. Po Wattpadu koluje řada textů (většinou docela dobrých), plných rad, jak lépe psát. Pokusím se moc neopakovat, co se v nich říká, spíš dodat nějaké vlastní postře...