Jak nebýt trapná ani nudná

Chytrost nejsou žádné čáry

Už je to nějaký čas, co jsem napsala kapitolu zasvěcenou geniálním postavám a v ní přiznala, že sama nemám žádný ucelený návod, jak takové postavy tvořit ani jsem nikde na žádný nenarazila.

Heuréka! Konečně jsem čirou náhodou (no náhodou, youtube mi teď cíleně podstrojuje videa o psaní) objevila videoesej, která rozebírá geniální postavy a časté chyby při jejich tvorbě a prezentaci.

Klíčová rada je shrnutá v názvu téhle kapitoly. Přemýšlení není magie, géniové netahají úžasné nápady jako králíky z klobouku a na čtenáře by to tak nemělo působit.

Video, ze kterého vycházím najdete na kanálu MediaRetrospective a jeho autor konstatuje, že řada moderních děl prezentuje inteligenci jako jakýsi druh kouzlení, kdy člověka osvítí náhlá inspirace nebo vytváří nemyslně komplikované plány, které by se snadno zhroutily při sebemenší změne stavu, ale nestane se tak protože scénář.

Skutečná inteligence vyžaduje pečlivé plánovaní, schopnost adaptovat se na změny a uplatnění nashromážděných vědomostí.
Chytrý člověk vidí problém a začne plánovat řešení na základě známého stavu věcí a svých aktuálních možností, přičemž je připraven plán podle okolností měnit. Odborně řečeno stanoví hypotézu a tu následně upřesňuje nebo zcela zamítne a nahradí novou na základě dodatečných informací.
Mozkové pochody génia se sice těžko předvádějí na plátně a i na stránkách knih, kde mu můžeme do hlavy vidět snáz, nebývá vždy efektívní strávit v jeho mozku tři kapitoly. Co ale vždycky ukázat lze, je jasná souvislost mezi příčinou a následkem. Akci následuje reakce.

Autor ve svém videu uvádí hned dva příklady, jak génia nepsat a hned na prvním místě je můj milovaný seriál Sherlock. Nesouhlasím tak úplně s kritikou, myslím, že seriál má i řadu pasáží, kdy naopak detektivovy myšlenkové pochody čtenářům přibližujr dobře, ale faktem je, že obsahuje i plno scén, kdy Sherlock vážně "tahá králíky z klobouku".
Hned první je seznamovací scéna, kdy okamžitě o Johnovi vydedukuje, že je bývalý armádní doktor, zraněný v akci - čili sloužil buď v Afganistánu nebo v Iráku.
Sherlock sice svou dedukci následně podloží několika pozorováními, ale všechny tyhle věci by šly snadno vysvětlil i jiným způsobem (např. že byl John členem Doktorů bez hranic či jiné humanitární organizace a působil v zóně některého konfliktu, jeho opálení jde vysvětli láskou k venkovním aktivitám, škrábance na telefonu lze vysvětlit Parkinsonovou chorobou původního majitele, atd.)
Sherlock je skvělý pozorovatel, ale jeho dedukční schopnosti jsou často čirý odhad, který v 90% případů správný jen proto, že to tak příběh potřebuje. A nebo má paranormální schopnosti, ne geniální mysl.
Na to, aby vyloučil Doktory bez hranic a další možnosti a bezpečně určil Johnovu armádní minulost, by v reálném světě potřeboval víc informací - nebo pokud je má k dispozici, měl by nám říct, proč zavrhl ostatní vysvětlení - v originálních Doylovkách to leckdy dělá.
Jinak je to jak z jednoho vtipu, kde je fakt, že jeden muž nevlastní sekačku na trávu, vyhodnocen samozvaným "logikem"  jako důkaz, že je dotyčný gay.

Druhý příklad je ze seriálu The Boys. Ten z osobní zkušenosti neznám, tak jen stručně popíšu (kdo sledujete, můžete mi v komentářích dát vědět, jak na vás tahle situace působila).
Postava jménem Sage tam během čtvrté řady zmizí z děje, aby se vefinále vrátila s prohlášením, že všechno, co se mezitím událo, stalo se podle jejího plánu. Jenže řada z oněch událostí závisela na čiré náhodě, jakou Sage nemohla ovlivnit ani předvídat.
Je to trochu jako ta zábavná videa, kdy hodíte míček, který se precizně odráží o určité předměty než zdárně spadne do cíle. Je to machrovinka, jistě dala fůru práce a přemýšlení, ale je to umělý svět, který máte ve své moci - pět minut se nebudete dívat a někdo vám odsune hrnec, co mu stál v cestě nebo přílišným dupnutím rozvrátí křehkou rovnováhu nějaké instalace.
Pokud hodíte míček jen tak náhodně na ulici, nemůžete realisticky odhadnout víc než první dva tři odrazy a pak vám do toho hodí vidle chodci, psi, kočárky, auta nebo jen trochu silnější vítr.