Trocha rad a povzbuzení pro ty, co si zatím netroufají psát a publikovat své příběhy.
Po Wattpadu koluje řada textů (většinou docela dobrých), plných rad, jak lépe psát. Pokusím se moc neopakovat, co se v nich říká, spíš dodat nějaké vlastní postře...
Slíbila jsem, že s tiárami ještě nekončíme, protože je v tomhle směru pořád o čem vyprávět. Ještě než se ze Skandinávie přesuneme do jiných koutů Evropy, ukážu vám na začátek jednu velice unikátní čelenku v majetku švédské královské rodiny.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jako řada dalších kousků ve švédské královské šperkovnici, pochází i tahle tiára z napoleonských časů. Tentokrát ale nebyla vytvořená pro císařovnu Josefínu, nýbrž pro její dceru Hortensii, jež byla na krátký čas královnou holandskou. Protože však Hortesie neměla dcery, věnovala většinu své rozsáhlé kolekce klenotůsvým neteřím a největší díl získala právě budoucí švédská královna Josefína von Leuchtenberg (asi i proto, že dvě ze sester z ní učinily svou dědičku, jelikož byly bezdětné). Každopádně tuhle ozdobu dostala přímo Josefína, patrně od tetičky k svatbě, protože si jí roku 1823 odvezla do Švédska. Tiára na obrázku je unikátní tím, že neobsahuje žádné drahé kameny a zlata jen tenoučkou vrstvičku. Je celá vyrobená z oceli, speciálně vybroušené tak, aby odrážela světlo jako diamanty. V napoleonských časech byly šperky z broušené oceli očividně populární, ale do dnešních dnů se jich mnoho nedochovalo. Novopečená švédská princezna měla řadu jiných, zářivějších klenotů, takže ocelová tiára upadla na dobrých sto padesát let v zapomnění. Teprve roku 1976 jí objevila královna Sylvia, když se seznamovala s novým domovem. V jednom kabinetu stockholmského královského paláce našla sametové pozdro s neobvyklou tiárou, nechala jí zrestaurovat a začala jí nosit. Dnes je ocelová tiára oblíbenou ozdobou korunní princezny Viktorie. V majetku královské rodiny je i menší sestra ocelové krásky. I u ní se předpokládá, že patřila královně Hortenzii, která zjevně měla pro ocelové šperky slabost. Malou ocelovou tiáru nejčastěji nosí Viktoriina švagrová, princezna Sofie.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Švédská královská rodina má bohatou kolekci historických tiár, asi by vydaly na samostatnou kapitolu a ani jejich dánští příbuzní se nemusí za obsah své šperkovnice stydět, ale kdo je svou sbírkou hravě strčí do kapsy, jsou Nizozemci. Možná je to tím, že Nizozemí po víc jak sto dvacet let nepřetržitě vládly ženy, ale tamní královny prostě věděly, jak se ozdobit a na karátech nikterak nešetřily. Začneme hned nejtěžším kalibrem z jejich sbírek. Tiárou se Stuartovským diamantem.
